Praha hlavní nádraží: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m narovnání odkazu - Trať 231 -> Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín
TINKO (diskuse | příspěvky)
151 editací
mBez shrnutí editace
Řádek 104: Řádek 104:


{{Trať 011}}
{{Trať 011}}
⚫
<!--{{Trať 070}}-->
{{Trať 090}}
<!--
<!--
⚫
{{Trať 070}}
{{Trať 091}}
{{Trať 091}}
{{Trať 122}}
{{Trať 122}}

Verze z 22. 2. 2015, 14:45

Šablona:Infobox Železniční stanice Praha hlavní nádraží (od 15. února 1940 do roku 1945[?] a od ledna 1953 dodnes), v minulosti nazývané Praha Wilsonovo nádraží (1919–1940, 1945[?]–1953, od roku 1990 má označení „nádraží prezidenta Wilsona“ jako čestný titul) a nádraží císaře Františka Josefa (1871–1919), je nejvýznamnější pražské železniční nádraží. Kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na Vinohradech v Praze 2, nová odbavovací budova na Novém Městě v Praze 1, severní zhlaví zasahuje do Žižkova na Praze 3.

I přes provedenou rekonstrukci je nádraží kritizováno pro malou kapacitu, pro kterou nemůže pojmout některé příměstské linky.[1]

Budova stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice.

Vznik nádraží a železničního uzlu

Původní novorenesanční budova nádraží
Průčelí Fantovy budovy

Nádraží je v provozu od 14. prosince 1871, kdy z něj byl zahájen železniční provoz Dráhy císaře Františka Josefa na jih do Benešova, Tábora a Vídně. Tehdy se jmenovalo Nádraží císaře Františka Josefa. Roku 1872 v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Rakouskou severozápadní dráhu), čímž došlo k propojení nádraží čtyř různých společností.

Původní budova nádraží byla postavena v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Vrchlického sady před nádražím byly založeny roku 1876.

Rekonstrukce 1901–1909

Hala Fantovy budovy, dnes kavárna

Začátkem dvacátého století bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno. Nová hlavní budova v secesním slohu byla postavena v letech 1901–1909 podle vítězného návrhu z architektonické soutěže architekta Josefa Fanty. Byly vybudovány podchody a kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3 m a výšce 18 m, jejichž autory byli J. Marjanko a R. Kornfeld. Pod zastřešením jsou nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo hlavní zastřešení vysunuto k vinohradskému zhlaví.

Rozvoj po druhé světové válce, rekonstrukce budovy 1972–1979

Průčelí nové budovy z Vrchlického sadů

Po první světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven druhý tunel. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov – Libeň horní nádraží; Vítkovská trať), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z roku 1872.

9. května 1974 sem začalo jezdit metro (stanice Hlavní nádraží). V letech 1972–1979 vznikla na základě architektonické soutěže nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Autory nové budovy jsou Josef Danda, Jan Bočan, Julie Trnková a Alena a Jan Šrámkovi. Nad halou vede Severojižní magistrála.

V letech 1983–1989 byl vybudován třetí vinohradský tunel na jižní straně nádraží. V roce 1994 byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s čísly 5 až 7, která mají samostatná plochá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v roce 2005.

Rekonstrukce 2006–2012


Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí
Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí

V hale i parku před nádražím (oficiálně Vrchlického sady, lidově zvané Sherwood) se často vyskytují bezdomovci a narkomani, místo je také nechvalně známé jako křižovatka mužské homosexuální prostituce.[2] Technický stav nádraží byl na začátku 21. století špatný, a proto 14. prosince 2006 započala rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu českého architekta Patrika Kotase, s rozpočtem cca 1 miliardy korun.

První otevřené obchody rekonstruovaného vestibulu

Celou přestavbu zajišťuje italská developerská společnost Grandi Stazioni, která podobné projekty již úspěšně realizovala v Itálii. Nádraží dostane na 30 let do pronájmu. Má být autenticky rekonstruována secesní i moderní budova a přebudován park před budovou. Odbavování cestujících se má přiblížit letištnímu, první nástupiště má být přebudováno na promenádu, ve Fantově budově má být obnovena restaurace a nádraží se má při zachování dopravních funkcí změnit v obchodní galerii. Práce mají trvat přibližně do roku 2014.

Na přelomu roku 2008 a 2009 byly dokončeny rekonstrukční práce na nástupištích číslo 1 až 4, na které je nově umožněn přístup z podchodů nejen schody, ale taktéž eskalátory a výtahy. Zároveň došlo k výměně systému pro informování cestující veřejnosti HIS-VOICE společnosti mikroVOX, za konkurenční Integrovaný informační systém stanice (INISS), jehož dodavatelem je brněnská firma CHAPS, známá též jako správce systému IDOS. Po téměř patnácti letech (1994 – 16.6. 2008) se s cestujícími rozloučil hlas herce a dabéra Václava Knopa a cestující zde poprvé uvítala brněnská herečka Danuše Hostinská-Klichová, tehdy ještě mezi nadšenci známá pouze pod pseudonymem „Andula“. V průběhu času se objevily potíže se srozumitelností nového hlášení v hlučném prostředí a byly podniknuty kroky (např. maximální zesílení signálu vstupujícího do reproduktorů) směřující ke zvýšení informovanosti cestujících. S výměnou hlásícího informačního systému souvisela i inovace listových zobrazovacích zařízení Pragotron a Solari za LCD panely Elektročas.

Nové informační tabule o odjezdech od firmy ELEKTROČAS, které nahradily původní analogové překlápěcí panely Pragotron a Solari

V červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody (Schlecker+lékárna, Vodafone, Leonidas, Pont, Gratulant, Fokus optik, …), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay a Relay Services), prodejny potravin (včetně potravin určených pro kombinovanou bezlepkovou, bezmléčnou a bezvaječnou dietu), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum.

V hale je rozmístěno také několik elektronických informačních kiosků, které dodala firma STARMON Choceň, digitálních panelů informujících o řazení a odjezdech vlaků, a také automaty na jízdenky (u některých z nich je možná i platba kartou - visa či mastercard, nebo zákaznickou kartou ČD s elektronickou peněženkou, případně platba mincemi). Vybudovány byly také nové toalety.

ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Spodní část haly s horní nyní spojují, kromě eskalátorů, také pojízdné chodníky. Městská část Praha 1 by také měla začít ještě v roce 2009 s rekonstrukci parku před budovou hlavního nádraží.

Od léta 2009 se postupně uzavírá jižní část nové odbavovací haly. Její rekonstrukce byla dokončena v listopadu roku 2010, vznikly zde opět obchody, restaurace a jiné komerční plochy. [3]

Poslední fází obnovy nádraží bude oprava historické a památkově chráněné secesní Fantovy budovy.

Nové spojení

Součástí takzvaného Nového spojení jsou dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a Hlavním nádražím. Vedou dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou Vítkov (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a jsou konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vedou společně k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Na druhé straně tunelů je opět estakáda a rozplet napojující k Balabence i Masarykovo nádraží s Negrelliho viaduktem. Celý projekt byl dokončen v roce 2010.

Galerie

  • Pohled z horní, severní, části nové haly
    Pohled z horní, severní, části nové haly
  • Obchody v pasáži vedoucí k ČD centru
    Obchody v pasáži vedoucí k ČD centru
  • Obchody ve vstupní hale u vstupů do metra
    Obchody ve vstupní hale u vstupů do metra
  • Obchody v horní části nové haly
    Obchody v horní části nové haly
  • Nové ČD centrum
    Nové ČD centrum
  • Travelátory z horního patra knihkupectví
    Travelátory z horního patra knihkupectví
  • Nová nástupiště 1-4
    Nová nástupiště 1-4
  • Jižní část 4. nástupiště se soupravou Pendolino
    Jižní část 4. nástupiště se soupravou Pendolino
  • Detail Fantovy budovy po rekonstrukci v roce 2014
    Detail Fantovy budovy po rekonstrukci v roce 2014

Odkazy

Reference

  1. ↑ Regionální plán PID na rok 2012 s výhledem na období 2013–2016, str.32
  2. ↑ idnes.cz: Jak se žije pražským prostitutům
  3. ↑ Hala Hlavního nádraží je hotova, bude tu parfumerie i supermarket (29. listopadu 2010)

Související články

Externí odkazy

Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Železniční trať Praha–Děčín
> Praha-Holešovice Stromovka – Výh Praha-Bubeneč – Praha-Podbaba – Praha-Sedlec – Roztoky u Prahy – Roztoky-Žalov – Úholičky – Řež – Libčice nad Vltavou-Letky – Libčice nad Vltavou – Dolany nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves zámek – Nelahozeves – Nové Ouholice – Mlčechvosty – Vraňany – Cítov – Dolní Beřkovice – Horní Počaply – Hněvice – Záluží – Dobříň – Roudnice nad Labem – Hrobce – Oleško – Hrdly – Bohušovice nad Ohří – Nové Kopisty – Lukavec – Lovosice – Lovosice město – Malé Žernoseky – Litochovice nad Labem – Prackovice nad Labem – Dolní Zálezly – Ústí nad Labem jih – Ústí nad Labem hlavní nádraží – Ústí nad Labem sever – Neštěmice – Mojžíř – Neštědice – Povrly – Povrly-Roztoky – Dobkovice – Choratice – Vilsnice – Děčín hlavní nádraží
Železniční trať Praha–Plzeň
Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany
Vrané nad Vltavou – Dobříš
Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín

Šablona:Veřejné budovy v Praze

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Praha_hlavní_nádraží&oldid=12276006“