Jiří Slavíček (režisér): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
m narovnání odkazu - Scenárista -> Scénář
Řádek 10: Řádek 10:
[[Soubor:Ing Slavíček.jpg|thumb|Hrob na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]]]
[[Soubor:Ing Slavíček.jpg|thumb|Hrob na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]]]


[[Inženýr|Ing.]] '''Jiří Slavíček''' ([[31. červenec|31. července]] [[1901]] [[Praha]] – [[18. srpen|18. srpna]] [[1957]] [[Příbram]]) byl [[Češi|český]] [[film]]ový [[střihač]], [[scenárista]] a [[režisér]], syn malíře [[Antonín Slavíček|Antonína Slavíčka]] a bratr malíře [[Jan Slavíček|Jana Slavíčka]].
[[Inženýr|Ing.]] '''Jiří Slavíček''' ([[31. červenec|31. července]] [[1901]] [[Praha]] – [[18. srpen|18. srpna]] [[1957]] [[Příbram]]) byl [[Češi|český]] [[film]]ový [[střihač]], [[Scénář|scenárista]] a [[režisér]], syn malíře [[Antonín Slavíček|Antonína Slavíčka]] a bratr malíře [[Jan Slavíček|Jana Slavíčka]].


Původně měl být [[inženýr]]em a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]], nicméně rodinné [[umělec]]ké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V roce [[1929]] se vydal na studilní cestu do amerického [[Hollywood]]u. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V roce [[1930]] se vrátil do zpět do [[Československo|Československa]] a stal se nejprve střihačem v [[Barrandov Studio|Barrandovských filmových ateliérech]]. Později začal i režírovat, k některým filmům si psal i své vlastní [[scénář]]e. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistická okupace]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
Původně měl být [[inženýr]]em a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]], nicméně rodinné [[umělec]]ké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V roce [[1929]] se vydal na studilní cestu do amerického [[Hollywood]]u. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V roce [[1930]] se vrátil do zpět do [[Československo|Československa]] a stal se nejprve střihačem v [[Barrandov Studio|Barrandovských filmových ateliérech]]. Později začal i režírovat, k některým filmům si psal i své vlastní [[scénář]]e. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistická okupace]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]].

Verze z 21. 2. 2015, 05:28

Tento článek je o filmaři. O novináři pojednává článek Jiří Slavíček (režisér) (novinář).

Příbuzenstvo
otec Antonín Slavíček
bratr Jan Slavíček
švagr Rudolf Medek
synovec Mikuláš Medek
synovec Ivan Medek
Hrob na Olšanských hřbitovech

Ing. Jiří Slavíček (31. července 1901 Praha18. srpna 1957 Příbram) byl český filmový střihač, scenárista a režisér, syn malíře Antonína Slavíčka a bratr malíře Jana Slavíčka.

Původně měl být inženýrem a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském ČVUT, nicméně rodinné umělecké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V roce 1929 se vydal na studilní cestu do amerického Hollywoodu. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V roce 1930 se vrátil do zpět do Československa a stal se nejprve střihačem v Barrandovských filmových ateliérech. Později začal i režírovat, k některým filmům si psal i své vlastní scénáře. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, nacistická okupace za druhé světové války.

Po druhé světové válce se věnoval i organizátorské a pedagogické činnosti, pracoval jako ředitel Státních filmových ateliérů, působil i jako učitel na Střední filmové školeČimelicích.

Filmografie

  • 1952 Konec strašidel
  • 1951 Mordová rokle
  • 1949 Dnes o půl jedenácté
  • 1948 Dvaasedmdesátka
  • 1947 Podobizna
  • 1944 Kluci na řece
  • 1941 Pantáta Bezoušek
  • 1940 Směry života
  • 1939 Hvězda z poslední štace
  • 1938 Cestou křížovou
  • 1938 Soud boží
  • 1939 Vzhůru nohama
  • 1938 Zborov
  • 1937 Armádní dvojčata
  • 1937 Jarčin profesor

Odkazy

Literatura

Externí odkazy