Kwame Nkrumah

Kwame Nkrumah
Narození	21. září 1909 Nkroful, Zlaté pobřeží (současná Ghana)
Úmrtí	27. dubna 1972 (ve věku 62 let) Bukurešť, Rumunsko
Příčina úmrtí	rakovina kůže a rakovina prostaty
Místo pohřbení	Nkrumahovo mauzoleum Akkra Nkroful
Alma mater	Lincolnova univerzita Achimota School University of Pennsylvania Graduate School of Education Londýnská škola ekonomie
Povolání	politik, spisovatel, diplomat a lektor
Ocenění	Řád Bílého lva s kolanou (1961) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1963) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska (1965) Řád společníků O. R. Tamba (2004) Leninova mírová cena
Politické strany	Convention People’s Party United Gold Coast Convention
Nábož. vyznání	křesťanství
Děti	Gamal Nkrumah Samia Nkrumah Sekou Nkrumah
Funkce	Member of the 1st Parliament of the Gold Coast (1951–1954) Member of the 2nd Parliament of the Gold Coast (1954–1956) Member of the 1st Parliament of the 1st Republic of Ghana (1956–1960) předseda vlády Ghany (1957–1960) Minister for Defence (1959–1960) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kwame Nkrumah (21. září 1909 – 27. dubna 1972) byl africký protikoloniální vůdce, zakladatel a první prezident moderního ghanského státu a jeden z nejvlivnějších panafrikanistů 20. století. Byl také jednou z vůdčích osob tehdy se rodícího Hnutí nezúčastněných zemí. 31. 7. - 3. 8. 1961 navštívil Kwame Nkrumah ČSSR.

Život

Jeho otec byl zlatník a matka obchodnice. Byl pokřtěn jako římský katolík a strávil devět let v římskokatolické základní škole blízko Half Assini. V roce 1930 po úspěšném ukončení Achimota College začal kariéru pedagoga. Ve studiu se rozhodl pokračovat v USA. Navštěvoval Lincoln University v Pensylvánii od roku 1935 a v roce 1939 získal magisterský titul. Studoval literaturu socialismu (hlavně Karla Marxe a V. I. Lenina) a literaturu nacionalismu (Marcus Garvey). Nkrumah popsal sebe sama jako "nesektářského křesťana a marxistického socialistu". Do politiky vstoupil ještě jako student v USA, kde se stal prezidentem studentské organizace sdružující africké studenty. Z USA odešel v květnu 1935 do Anglie, kde organizoval 5. Panafrický kongres v Manchesteru.

Politická kariéra

Mezitím ve Zlatém pobřeží J. B. Danquah zformoval stranu "United Gold Coast Convention" (UGCC), která podporovala autonomii na ústavní úrovni. Nkrumah byl pozván do funkce generálního tajemníka a tak se v roce 1947 vrátil domů. Jako generální tajemník organizoval mítinky po celé zemi a začal vytvářet obrovskou základnu pro nové hnutí. V únoru 1948 se objevily rozsáhlé nepokoje a Nkrumah byl spolu s dalšími lídry UGCC zatčen.

Vznikl rozdíl mezi středními lídry UGCC a radikálními stoupenci Nkrumaha. Proto v červnu 1949 založil Nkrumah "Convention Peoples' Party" (CPP), stranu, jejímž programem byla okamžitá autonomie Zlatého pobřeží. V lednu 1950 spustil Nkrumah nenásilnou kampaň, jejímž cílem byly protesty, stávky a odmítání spolupráce s autoritami Britského impéria.

V následné krizi byla země poznamenána a Nkrumah byl znovu zatčen a odsouzen k ročnímu vězení. Ale v prvních volbách ve Zlatém pobřeží (8. únor 1951) vyhrála CPP. Zvolením do parlamentu byl Nkrumah propuštěn z vězení a v roce 1952 se stal premiérem Zlatého pobřeží.

V roce 1958 jeho vláda zlegalizovala uvěznění bez soudu pro ty, kteří představují bezpečnostní riziko. Brzy se jeho vláda stala autoritativní. Nkrumah ale neztrácel v zemi podporu. Zasloužil se o výstavbu silnic, škol a nemocnic a jeho politika "afrikanizace" vytvořila lepší příležitosti pro obyvatele Ghany.

Plebiscitem se v roce 1960 Ghana stala republikou a Nkrumah jejím prezidentem se širokou legislativní a výkonnou mocí, kterou mu zajistila nová ústava. V úřadu prezidenta se soustředil na politickou jednotu černé Afriky. Jeho administrativa realizovala velkolepé, ale často neúspěšné rozvojové projekty a tak se onehdy prosperující země stala zmrzačenou se zahraničním dluhem. To vedlo k nepokojům a generální stávce v září 1961. Od té doby začal Nkrumah používat tvrdší nástroje politické moci a častěji hledal podporu v komunistických zemích.

V srpnu 1962 byl na něj spáchán neúspěšný atentát. Stáhl se do soukromí, vytvořil kolem sebe kult osobnosti a posílil vnitrostátní bezpečnost. Začátkem 1964 se Ghana stala oficiálně zemí s jedinou politickou stranou a Nkrumahem jako doživotním prezidentem strany a národa. Zatímco administrativa země stala zkorumpovanou a sloužící pouze svému prospěchu, Nkrumah vytvářel ideologické vzdělání příští generace černých afrických aktivistů. Mezitím ekonomická krize v zemi snížila zásoby potravin a ostatního zboží.

24. února 1966 během Nkrumahovy návštěvy Pekingu získala moc v Ghaně armáda a policie. Nkrumah našel azyl v Guineji, kde prožil zbytek svého života. V roce 1972 zemřel na rakovinu v Bukurešti. Jeho cílem a snem byly "Spojené státy africké".

Externí odkazy

www.nkrumah.net

Ghanští prezidenti
Předchůdce:	1960 – 1966 Kwame Nkrumah	Nástupce: