Praha 9: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 20. 2. 2015, 04:36

Šablona:Infobox městská část Prahy Městský obvod Praha 9 se spádovým centrem ve Vysočanech poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v prakticky shodném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů, výrazně byl rozšířen v rámci zvětšování Prahy v letech 1968 a 1974. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí, ale hranice území se přitom podstatně nezměnily.

Městská část Praha 9 byla ustavena s účinností od 24. listopadu 1990 jako jedna z 56, později 57 samosprávných městských částí. Její území zahrnuje menší část městského obvodu Praha 9. Pro své vlastní území má tato městská část i některé přenesené působnosti státní správy, t. j. je zároveň jedním z 22 tzv. správních obvodů Prahy.

Obvod Praha 9 v letech 1949–1960

Poprvé existoval obvod Praha 9 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej část Vysočan, část Libně, Prosek, Hloubětín a Hrdlořezy.

Základem obvodu Praha 9 byl dosavadní obvod Praha IX – Vysočany, který byl zaveden k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. a zahrnoval celé čtvrti Vysočany, Prosek a Hloubětín. Hrdlořezy byly k obvodu připojeny z dosavadního obvodu Praha XI - Žižkov, do jeho nástupnického obvodu Praha 11 byla zároveň převedena část Vysočan (okolí Balkánu). Z obvodu Praha VIII - Libeň se do Prahy 9 dostala část Libně (na východ od oblouku turnovsko-kralupsko-pražské dráhy).

Obvod Praha 9 od roku 1960

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 9, který se v podstatě nelišil od dosavadního obvodu Praha 9.

K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojený městys Čakovice a obce Kbely, Kyje, Letňany, Miškovice, Třeboradice. V roce 1970 přibyly Hostavice (některé zdroje uvádějí připojení už v roce 1968 společně s Kyji). V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyly do Prahy 9 Běchovice, Klánovice, Koloděje, Dolní Počernice, město Horní Počernice, Satalice, Újezd nad Lesy a Vinoř.

V současné době obvod zahrnuje obvod Praha 9 městské části Praha 9, Praha 18 (Letňany), Praha-Čakovice, Praha 19 (Kbely), Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha 14 (Kyje), Praha-Dolní Počernice, Praha 20 (Horní Počernice), Praha 21 (Újezd nad Lesy), Praha-Klánovice, Praha-Běchovice a Praha-Koloděje.

Sousedí s městskými obvody Praha 8, Praha 3, Praha 10 a s obcemi Hovorčovice, Veleň, Přezletice, Podolanka, Jenštejn, Radonice, Zeleneč, Šestajovice, Jirny, Úvaly, Květnice a Sibřina.

Od roku 1990 není obvod Praha 9 jednotkou územní samosprávy ani obecné státní správy, ale je značen na tabulích územní orientace a jsou podle něj nadále organizovány například justice, finanční úřady nebo pošta. Na území obvodu Praha 9 se nachází 6 z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002: tyto působnosti vykonávají pro své území a případně i pro přidělené ostatní městské části úřady těch městských částí, jejichž název obsahuje číslo obvodu.

Městská část Praha 9

Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 a poté znovu Statut hlavního města Prahy (vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. HMP) s účinností od 1. července 2001 vymezily městskou část Praha 9. Patří k ní převážná část Vysočan (kromě Balkánu), menší část Libně (východně od trati 070), Prosek, větší část Střížkova, téměř celé Hrdlořezy, menší část Hloubětína (západně od Průmyslové a Kbelské ulice) a nepatrná část Malešic.

Sousedí s městskými částmi Praha 10, Praha 3, Praha 8, Praha 18 (Letňany), Praha 19 (Kbely) a Praha 14 (Kyje).

Městská část Praha 9 vykonává přenesenou působnost státní správy pouze pro své vlastní území, je jedním z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002.

Reference

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Období	Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické	I.	III.	IV.	V.	II.		VI.	XII.	VII.	VIII.	X.	IX.						XI	XII.		XX.		XIII.			XIV.	XV.	XVI.		XVII.		XVIII.		XIX.
1949–1960	1				2				7	8	3	9						11	12		10		13			14	15	16		4		5		6
od 1960	1					2			7	8		9						3		10					4			5				6
od 2002	1					2			7	8		9	14	18	19	20	21	3		10		15	22	11		4	12	5	13	16	17		6

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 Poprvé existoval obvod Praha 9 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období [[1. duben|1. dubna]] [[1949]] – [[30. červen|30. června]] [[1960]] na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej část [[Vysočany|Vysočan]], část [[Libeň (Praha)|Libně]], [[Prosek]], [[Hloubětín]] a [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]].
-Základem obvodu Praha 9 byl dosavadní obvod [[Praha IX]] – Vysočany, který byl zaveden k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. a zahrnoval celé čtvrti Vysočany, Prosek a Hloubětín. Hrdlořezy byly k obvodu připojeny z dosavadního obvodu [[Praha XI]] - [[Žižkov]], do jeho nástupnického obvodu [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] byla zároveň převedena část Vysočan (okolí Balkánu). Z obvodu [[Praha VIII]] - [[Libeň]] se do Prahy 9 dostala část Libně (na východ od oblouku [[trať 070|turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]).
+Základem obvodu Praha 9 byl dosavadní obvod [[Praha IX]] – Vysočany, který byl zaveden k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. a zahrnoval celé čtvrti Vysočany, Prosek a Hloubětín. Hrdlořezy byly k obvodu připojeny z dosavadního obvodu [[Praha XI]] - [[Žižkov]], do jeho nástupnického obvodu [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] byla zároveň převedena část Vysočan (okolí Balkánu). Z obvodu [[Praha VIII]] - [[Libeň]] se do Prahy 9 dostala část Libně (na východ od oblouku [[Železniční trať Praha–Turnov|turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]).
 == Obvod Praha 9 od roku 1960 ==
@@ Řádek 53: / Řádek 53: @@
 == Městská část Praha 9 ==
-Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 a poté znovu [[Statut hlavního města Prahy]] (vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. HMP) s účinností od 1. července 2001 vymezily [[Městská část a městský obvod|městskou část]] Praha 9. Patří k ní převážná část [[Vysočany|Vysočan]] (kromě Balkánu), menší část [[Libeň|Libně]] (východně od [[Trať 070|trati 070]]), [[Prosek]], větší část [[Střížkov]]a, téměř celé [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], menší část [[Hloubětín (Praha)|Hloubětína]] (západně od Průmyslové a Kbelské ulice) a nepatrná část [[Malešice|Malešic]].
+Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 a poté znovu [[Statut hlavního města Prahy]] (vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. HMP) s účinností od 1. července 2001 vymezily [[Městská část a městský obvod|městskou část]] Praha 9. Patří k ní převážná část [[Vysočany|Vysočan]] (kromě Balkánu), menší část [[Libeň|Libně]] (východně od [[Železniční trať Praha–Turnov|trati 070]]), [[Prosek]], větší část [[Střížkov]]a, téměř celé [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], menší část [[Hloubětín (Praha)|Hloubětína]] (západně od Průmyslové a Kbelské ulice) a nepatrná část [[Malešice|Malešic]].
 Sousedí s městskými částmi [[Praha 10]], [[Praha 3]], [[Praha 8]], [[Praha 18]] ([[Letňany]]), [[Praha 19]] ([[Kbely]]) a [[Praha 14]] ([[Kyje]]).