Pražská spojovací dráha: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 2. 2015, 10:16

Pražská spojovací dráha je historický název pro železniční trať, která propojila stanice do té doby od sebe v rámci pražského uzlu izolovaných soukromých železničních společností. V prvních letech sloužila trať nákladní dopravě, později se stala v osobní dopravě jedním z klíčových spojení v regionu i v rámci evropské železniční sítě.

Důvody ke stavbě

První železniční stanici v Praze – dnešní Masarykovo nádraží, postavila Severní státní dráha, později prodaná soukromému kapitálu (od roku 1855 Rakouská společnost státní dráhy). Bylo to hlavové (koncové) nádraží, z něhož vycházely dvě tratě: do Drážďan a do Vídně. Roku 1862 přibylo na Smíchově koncové nádraží České západní dráhy vedené od bavorských hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v Bavorsku, ale v Čechách nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes Prahu pouze procházely, musely být mezi nádražím Společnosti státní dráhy a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.

Roku 1866 získala koncesi ke stavbě nové trati mezi Vídní a Prahou Dráha císaře Františka Josefa (KFJB), která začala budovat na začátku 70. let své nádraží císaře Františka Josefa, dnešním názvem Praha hlavní nádraží, které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. V letech 1872–1873 mířily k Praze tratě Pražsko-duchcovské dráhy, Rakouské severozápadní dráhy a druhá trať Buštěhradské dráhy. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně pražský uzel propojila.

Realizace

Náročné stavby se ujala KFJB. Nová trať vycházela z nádraží Praha-Smíchov, po mostě přecházela Vltavu a jedním z vinohradských tunelů vyúsťovala na dnešním Hlavním nádraží. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k výhybně Hrabovka, kde se spojovala s tratí Společnosti státní dráhy. Tato spojka je již dnes zrušená a nahrazena jinou tratí.

Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu 1872, zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku 1884 byla KFJB pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku 1888 byla na této trati zahájena též osobní doprava.

Literatura

SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009.

Externí odkazy

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ==Důvody ke stavbě==
 [[File:Srdce prazskeho zeleznicniho uzlu popisky.png|right|thumb|Na snímku centra pražského železničního uzlu je pod číslem 3 vyznačena dnes již snesená [[hrabovská spojka]], která hrála desítky let klíčovou roli v osobní dálkové železniční dopravě.]]
-První železniční stanici v [[Praha|Praze]] - dnešní [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]], postavila [[Severní státní dráha]], později prodaná soukromému kapitálu (od roku [[1855]] [[Rakouská společnost státní dráhy]]). Bylo to [[Hlavové nádraží|hlavové (koncové) nádraží]], z něhož vycházely dvě tratě: do [[Drážďany|Drážďan]] a do [[Vídeň|Vídně]]. Roku [[1862]] přibylo na [[Praha-Smíchov|Smíchově]] koncové nádraží [[Česká západní dráha|České západní dráhy]] vedené od [[Bavorsko|bavorských]] hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale v [[Čechy|Čechách]] nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes [[Praha|Prahu]] pouze procházely, musely být mezi nádražím [[StEG|Společnosti státní dráhy]] a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.
+První železniční stanici v [[Praha|Praze]] – dnešní [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]], postavila [[Severní státní dráha]], později prodaná soukromému kapitálu (od roku [[1855]] [[Rakouská společnost státní dráhy]]). Bylo to [[Hlavová stanice|hlavové (koncové) nádraží]], z něhož vycházely dvě tratě: do [[Drážďany|Drážďan]] a do [[Vídeň|Vídně]]. Roku [[1862]] přibylo na [[Nádraží Praha-Smíchov|Smíchově]] koncové nádraží [[Česká západní dráha|České západní dráhy]] vedené od [[Bavorsko|bavorských]] hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale v Čechách nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes [[Praha|Prahu]] pouze procházely, musely být mezi nádražím [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.
-Roku [[1866]] získala [[Koncese|koncesi]] ke stavbě nové trati mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]] [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráha císaře Františka Josefa (KFJB)]], která začala budovat na začátku 70. let své nádraží císaře Františka Josefa, dnešním názvem [[Praha hlavní nádraží]], které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. V letech [[1872]]-[[1873]] mířily k [[Praha|Praze]] tratě [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchcovské dráhy]], [[ÖNWB|Rakouské severozápadní dráhy]] a druhá trať [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně [[Pražský železniční uzel|pražský uzel]] propojila.
+Roku [[1866]] získala [[Koncese|koncesi]] ke stavbě nové trati mezi [[Vídeň|Vídní]] a Prahou [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráha císaře Františka Josefa (KFJB)]], která začala budovat na začátku 70. let své nádraží císaře Františka Josefa, dnešním názvem [[Praha hlavní nádraží]], které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. V letech [[1872]]–[[1873]] mířily k Praze tratě [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchcovské dráhy]], [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] a druhá trať [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně [[Pražský železniční uzel|pražský uzel]] propojila.
 ==Realizace==
-Náročné stavby se ujala [[KFJB]]. Nová trať vycházela z nádraží [[Nádraží Praha-Smíchov|Praha-Smíchov]], po mostě přecházela [[Vltava|Vltavu]] a jedním z [[Vinohradský tunel|vinohradských tunelů]] vyúsťovala na dnešním [[Praha hlavní nádraží|Hlavním nádraží]]. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k [[Výhybna Hrabovka|výhybně Hrabovka]], kde se spojovala s tratí [[StEG|Společnosti státní dráhy]]. Tato spojka je již dnes zrušená a nahrazena jinou tratí.
+Náročné stavby se ujala [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]]. Nová trať vycházela z nádraží [[Nádraží Praha-Smíchov|Praha-Smíchov]], po mostě přecházela [[Vltava|Vltavu]] a jedním z [[Vinohradské železniční tunely|vinohradských tunelů]] vyúsťovala na dnešním [[Praha hlavní nádraží|Hlavním nádraží]]. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k [[Výhybna Hrabovka|výhybně Hrabovka]], kde se spojovala s tratí [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]]. Tato spojka je již dnes zrušená a nahrazena jinou tratí.
-Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu [[1872]], zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku [[1884]] byla [[KFJB]] pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku [[1888]] byla na této trati zahájena též osobní doprava.
+Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu [[1872]], zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku [[1884]] byla [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]] pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku [[1888]] byla na této trati zahájena též osobní doprava.
-==Reference==
+== Literatura ==
-* [http://trat171.ic.cz/index.php?pg=historie&useky=&art1=1& Železniční trať Praha-Beroun; Stručná historie]
-* [http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze]
 * {{Citace monografie
  | příjmení = Schreier
@@ Řádek 25: / Řádek 23: @@
  | isbn =
  | kapitola =
- | strany =
+ | strany = }}
- | jazyk = Čeština}}
+==Externí odkazy==
+* [http://trat171.ic.cz/index.php?pg=historie&useky=&art1=1& Železniční trať Praha-Beroun; Stručná historie]
+* [http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze]
 [[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]]