Kolibříkovití: Porovnání verzí

Kolibříkovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	svišťouni (Apodiformes);
Čeleď	kolibříkovití (Trochilidae); Vigors, 1825
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 21. 1. 2015, 16:21

Kolibříci, kteří tvoří samostatnou čeleď kolibříkovití jak vime (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy“. Jde o endemické živočichy, kteří se vyskytují jen na americkém kontinentě. (V Česku a střední Evropě může být tento ptačí druh snadno zaměněn za dlouhozobku, což je ovšem motýl z čeledi lišajovitých.) Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. Dokážou také vyvinout rychlost větší než 15 m/s (54 km/h), a jako jediní zástupci ptačí říše dokážou létat pozpátku. V současné době rozeznáváme zhruba 325–340 druhů (v závislosti na taxonomickém zařazení).

Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, kalypta nejmenší, je zároveň i nejmenším ptákem světa, největším zástupcem je naopak kolibřík velký. Většinou se jedná o nápadně zbarvené, štíhlé ptáky s malými končetinami.

S výjimkou hmyzu mají kolibříci nejrychlejší metabolismus ze všech živočišných druhů. Důvodem je zejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho srdce vykoná až 1260 tepů, v noci, kdy je jeho metabolismus značně zpomalen, jeho výkon může klesnout až na 50–180 tepů/min.

Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý zobák, který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý hej more druh květu. V potravě přitom zcela odmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.

Samice kolibříka Calliopineho při krmení mláďat

Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít značně větší množství potravy, než je jeho celková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.

V období rozmnožování se samec nijak nepodílí na inkubaci vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované hnízdo, které buduje a ližu plínuna větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.

Ve volné přírodě se dožívají průměrně 3–5 let.

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hummingbird na anglické Wikipedii.

Seznam všech obecně uznávaných rodů a druhů čeledi kolibříkovití na BioLibu

Externí odkazy

Slovníkové heslo kolibřík ve Wikislovníku
Galerie kolibříkovití na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
  | čeleď popsal = [[Nicholas Aylward Vigors|Vigors]], [[1825]]
 }}
-'''Kolibříci''', kteří tvoří samostatnou [[čeleď]] '''kolibříkovití''' (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy“. Jde o endemické živočichy, kteří se vyskytují jen na americkém kontinentě. (V Česku a střední Evropě může být tento ptačí druh snadno zaměněn za [[Dlouhozobka svízelová|dlouhozobku]], což je ovšem motýl z čeledi lišajovitých.) Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. Dokážou také vyvinout rychlost větší než 15 m/s (54 km/h), a jako jediní zástupci ptačí říše dokážou létat pozpátku. V současné době rozeznáváme zhruba 325–340 druhů (v závislosti na [[taxonomie|taxonomickém]] zařazení).
+'''Kolibříci''', kteří tvoří samostatnou [[čeleď]] '''kolibříkovití jak vime ''' (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy“. Jde o endemické živočichy, kteří se vyskytují jen na americkém kontinentě. (V Česku a střední Evropě může být tento ptačí druh snadno zaměněn za [[Dlouhozobka svízelová|dlouhozobku]], což je ovšem motýl z čeledi lišajovitých.) Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. Dokážou také vyvinout rychlost větší než 15 m/s (54 km/h), a jako jediní zástupci ptačí říše dokážou létat pozpátku. V současné době rozeznáváme zhruba 325–340 druhů (v závislosti na [[taxonomie|taxonomickém]] zařazení).
 [[Soubor:Hummingbird_flight_profil.svg|left|thumb|Schéma kolibříkova letu]][[Soubor:Colibri-thalassinus-001-edit.jpg|left|thumb|Kolibřík zelený u květu]]
 Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, [[kalypta nejmenší]], je zároveň i nejmenším ptákem světa, největším zástupcem je naopak [[kolibřík velký]]. Většinou se jedná o nápadně zbarvené, štíhlé ptáky s malými končetinami.
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 S výjimkou [[hmyz]]u mají kolibříci nejrychlejší [[metabolismus]] ze všech živočišných druhů. Důvodem je zejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho [[srdce]] vykoná až 1260 tepů, v noci, kdy je jeho metabolismus značně zpomalen, jeho výkon může klesnout až na 50–180 tepů/min.
-Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý [[zobák]], který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý druh květu. V potravě přitom zcela odmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.
+Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý [[zobák]], který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý hej more druh květu. V potravě přitom zcela odmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.
 [[Soubor:Calliope-nest.jpg|thumb|Samice kolibříka Calliopineho při krmení mláďat]]
 Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít značně větší množství potravy, než je jeho celková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.
-V období rozmnožování se samec nijak nepodílí na [[inkubace|inkubaci]] vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované [[Ptačí hnízdo|hnízdo]], které buduje na větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.
+V období rozmnožování se samec nijak nepodílí na [[inkubace|inkubaci]] vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované [[Ptačí hnízdo|hnízdo]], které buduje a ližu plínuna větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.
 Ve volné přírodě se dožívají průměrně 3–5 let.