Otakar Vochoč: Porovnání verzí
m typo |
m typo, kat |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno= Otakar Vochoč |
| jméno= Otakar Vochoč |
||
| obrázek= |
| obrázek= |
||
| úřad = |
| úřad = Poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního nár. shromáždění]] |
||
| od = [[1918]] |
| od = [[1918]] |
||
| do = [[1919]] |
| do = [[1919]] |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
|datum_úmrtí = [[1953]] |
|datum_úmrtí = [[1953]] |
||
|místo_úmrtí = |
|místo_úmrtí = |
||
| strana = [[Česká strana lidová|realistická str.]]<br />[[Česká strana pokroková|pokroková str.]]<br />[[Československá strana pokroková|Čs. pokroková str.]] |
| strana = [[Česká strana lidová|realistická str.]]<br />[[Česká strana pokroková|Č. pokroková str.]]<br />[[Československá strana pokroková|Čs. pokroková str.]] |
||
| manžel/ka = |
| manžel/ka = |
||
| děti = [[Vladimír Vochoč]]<br />[[Václav Vochoč]] |
| děti = [[Vladimír Vochoč]]<br />[[Václav Vochoč]] |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| podpis = |
| podpis = |
||
}} |
}} |
||
'''Otakar Vochoč''', též '''Otokar Vochoč''' ([[18. srpen|18. srpna]] [[1863]] |
'''Otakar Vochoč''', též '''Otokar Vochoč''' ([[18. srpen|18. srpna]] [[1863]] [[Červený Kostelec]] – [[1953]]), byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] politik a poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění]] za [[Československá strana pokroková|Československou stranu pokrokovou]]. |
||
== Biografie == |
== Biografie == |
||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
}}</ref> Za [[první světová válka|první světové války]] byl internován, mimo jiné kvůli potyčkám, které se rozpoutaly v lednu [[1914]] při veřejné schůzi, na níž v Jičíně mluvil [[Karel Kramář]] a za které byl Vochoč činěn odpovědným. Zatčení proběhlo v říjnu 1914 a bylo motivováno anonymním udáním z protistátní činnosti. V internaci oficiálně vystoupil z katolické církve. Již předtím měl sympatie k hnutí [[Volná myšlenka]]. Propuštěn byl v roce [[1917]]. Podílel se na převratu v říjnu [[1918]] v Jičíně.<ref name="Vochoč"/> |
}}</ref> Za [[první světová válka|první světové války]] byl internován, mimo jiné kvůli potyčkám, které se rozpoutaly v lednu [[1914]] při veřejné schůzi, na níž v Jičíně mluvil [[Karel Kramář]] a za které byl Vochoč činěn odpovědným. Zatčení proběhlo v říjnu 1914 a bylo motivováno anonymním udáním z protistátní činnosti. V internaci oficiálně vystoupil z katolické církve. Již předtím měl sympatie k hnutí [[Volná myšlenka]]. Propuštěn byl v roce [[1917]]. Podílel se na převratu v říjnu [[1918]] v Jičíně.<ref name="Vochoč"/> |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] |
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] |
||
| titul = Otakar Vochoč |
| titul = Otakar Vochoč |
||
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=296&id=4503 |
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=296&id=4503 |
||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
| datum přístupu = 2011-11-23}}</ref> Mandátu se vzdal v květnu 1919. Profesí byl přednostou stanice.<ref>{{Citace elektronické monografie |
| datum přístupu = 2011-11-23}}</ref> [[Československá strana pokroková|Československou stranu pokrokovou]]. Mandátu se vzdal v květnu 1919. Profesí byl přednostou stanice.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] |
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] |
||
| titul = jmenný rejstřík |
| titul = jmenný rejstřík |
||
| Řádek 55: | Řádek 54: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* |
* [http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/rejstrik/jmenny/VA.HTM Otakar Vochoč v Revolučním národním shromáždění] |
||
{{DEFAULTSORT:Vochoč, Otakar}} |
{{DEFAULTSORT:Vochoč, Otakar}} |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]] |
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]] |
||
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]] |
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]] |
||
| Řádek 65: | Řádek 62: | ||
[[Kategorie:Členové České strany pokrokové]] |
[[Kategorie:Členové České strany pokrokové]] |
||
[[Kategorie:Členové Československé strany pokrokové]] |
[[Kategorie:Členové Československé strany pokrokové]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Narození 18. srpna]] |
|||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
Verze z 19. 1. 2015, 20:16
Šablona:Infobox Politik Otakar Vochoč, též Otokar Vochoč (18. srpna 1863 Červený Kostelec – 1953), byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu pokrokovou.
Biografie
Absolvoval reálku v Pardubicích. Politické a společenské názory mu pomáhal utvářet rodinný přítel, spisovatel Antal Stašek. Od roku 1882 se zaučoval jako aspirant ve Staré Pace. Složil telegrafní a dopravní zkoušku a nastoupil k železnici do Železného Brodu. Ve službě se opakovaně stal aktérem národnostních sporů, například ohledně odesílání drážních telegramů v češtině. Ve sporu s německojazyčným židovským kolegou se dopustil antisemitského výroku, za což s ním bylo vedeno řízení na ředitelství drah. V roce 1889 byl pro nedbalost při službě přeložen do Třebechovic pod Orebem. Později působil na stanicích Lysá nad Labem, Litice nad Orlicí, Mšeno, Libštát, Kyšperk a Jičín. Publikoval v denním tisku články ohledně národnostních poměrů na drahách. Získal kontakty na list Čas a oslovila ho myšlenka, aby se Češi místo národnostního boje soustředili na sebezdokonalování.[1]
Od konce 19. století se, tehdy jako železniční úředník v Jičíně, angažoval v hnutí pokrokářů blízkém Tomáši Masarykovi, které se roku 1900 ustavilo jako Česká strana lidová (neboli Realistická strana). Patřil mezi Masarykovy stoupence při dojednávání vzniku České strany pokrokové v roce 1905, která se roce 1912 po revizi programu zformovala jako Československá strana pokroková. Roku 1909 začal v Jičíně vydávat Pokrokové listy. Roku 1911 za pokrokáře neúspěšně kandidoval do Říšské rady. Politicky se vymezoval proti mladočeským politickým elitám.[2] Za první světové války byl internován, mimo jiné kvůli potyčkám, které se rozpoutaly v lednu 1914 při veřejné schůzi, na níž v Jičíně mluvil Karel Kramář a za které byl Vochoč činěn odpovědným. Zatčení proběhlo v říjnu 1914 a bylo motivováno anonymním udáním z protistátní činnosti. V internaci oficiálně vystoupil z katolické církve. Již předtím měl sympatie k hnutí Volná myšlenka. Propuštěn byl v roce 1917. Podílel se na převratu v říjnu 1918 v Jičíně.[1]
V letech 1918-1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění[3] Československou stranu pokrokovou. Mandátu se vzdal v květnu 1919. Profesí byl přednostou stanice.[4]
Jeho syn Vladimír Vochoč (1894-1985) byl československým konzulem v Marseille v letech 1938-1941. Druhý syn Václav Vochoč (1895-1970) byl legionářem, pracoval v ČKD a vynikl jako konstruktér elektrických přístrojů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Hájek, Adam: JUDr. Vladimír Vochoč Československý konzul v Marseille 1938 - 1941 [online]. sezimovo-usti.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 381.
- ↑ Otakar Vochoč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.