Újezd u Průhonic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}
počet obyvatel, hustota
Řádek 10: Řádek 10:
| kód místní části = 173991
| kód místní části = 173991
| výměra = 3,70
| výměra = 3,70
| obyvatelé = 2 812
| obyvatelé = 2 831
| obyv.datum = 31.12.2012
| obyv.datum = 31. 12. 2013<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Počet obyvatel v městských částech Prahy
| hustota = 649
| url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9020PC_MC&vo=null&kapitola_id=370
| datum přístupu = 2015-01-16
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
}}</ref>
| hustota = 765
| zsj = 4
| zsj = 4
| početč = 1
| početč = 1
Řádek 34: Řádek 40:


== Historie Újezda ==
== Historie Újezda ==

Újezd (dříve Oujezdec) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada [[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]], ležící při okraji [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovského lesa]] a [[Milíčovský vrch|Milíčovského vrchu]], je o hodně mladší, první zmínka je z roku 1727. Újezd dříve ležel stranou od významnějších cest. Nejbližší dobrá silnice vedla ze [[Šeberov]]a do [[Průhonice|Průhonic]], z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta do Litochleb ([[Chodov (Praha)|Chodova]]). Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nenajdeme žádné větší památky. Nedaleko vlastní obce protéká potok [[Botič]], najdeme tam také několik rybníků (Sukov, Návesní rybník). V roce [[1850]] byla ustanovena [[obec]] Újezd u Průhonic, patřily k ní i [[Křeslice]] (osamostatnily se v roce 1922). 12. července [[1971]] protnula katastr Újezda [[dálnice D1]], která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova. U nadjezdu nad dálnicí byla později zřízena odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem. Obec byla k Praze připojena [[1. červenec|1. července]] [[1974]] z [[Okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, [[Újezd nad Lesy|Újezda nad Lesy]] i Újezda na hranici Malé Strany a Smíchova. V souvislosti s výstavbou komplexu [[Jižní Město|Jižního Města]] se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do [[Chodov (Praha)|Chodova]], nově ústí do Opatovské ulice.
Újezd (dříve Oujezdec) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada [[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]], ležící při okraji [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovského lesa]] a [[Milíčovský vrch|Milíčovského vrchu]], je o hodně mladší, první zmínka je z roku 1727. Újezd dříve ležel stranou od významnějších cest. Nejbližší dobrá silnice vedla ze [[Šeberov]]a do [[Průhonice|Průhonic]], z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta do Litochleb ([[Chodov (Praha)|Chodova]]). Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nenajdeme žádné větší památky. Nedaleko vlastní obce protéká potok [[Botič]], najdeme tam také několik rybníků (Sukov, Návesní rybník). V roce [[1850]] byla ustanovena [[obec]] Újezd u Průhonic, patřily k ní i [[Křeslice]] (osamostatnily se v roce 1922). 12. července [[1971]] protnula katastr Újezda [[dálnice D1]], která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova. U nadjezdu nad dálnicí byla později zřízena odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem. Obec byla k Praze připojena [[1. červenec|1. července]] [[1974]] z [[Okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, [[Újezd nad Lesy|Újezda nad Lesy]] i Újezda na hranici Malé Strany a Smíchova. V souvislosti s výstavbou komplexu [[Jižní Město|Jižního Města]] se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do [[Chodov (Praha)|Chodova]], nově ústí do Opatovské ulice.


Řádek 40: Řádek 45:


== Služby ==
== Služby ==

V Újezdě je stanice městské [[policie]], obchod s potravinami a restauraci.
V Újezdě je stanice městské [[policie]], obchod s potravinami a restauraci.


Řádek 50: Řádek 54:
Po připojení Újezda k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezda zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.<ref name="zemepis">Pavel Fojtík, František Prošek: ''Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974'', Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84</ref> Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice metra Družby (dnes Opatov) odkloněna ke stanici metra Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby, dnes Opatov, pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.<ref>[http://rbfoto.wz.cz/historicke/85-celek.pdf Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B], příloha časopis Praha'85</ref> Od 12. září 1996 jezdila do Újezda i školní městská linka č. 427.<ref name="zemepis" />
Po připojení Újezda k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezda zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.<ref name="zemepis">Pavel Fojtík, František Prošek: ''Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974'', Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84</ref> Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice metra Družby (dnes Opatov) odkloněna ke stanici metra Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby, dnes Opatov, pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.<ref>[http://rbfoto.wz.cz/historicke/85-celek.pdf Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B], příloha časopis Praha'85</ref> Od 12. září 1996 jezdila do Újezda i školní městská linka č. 427.<ref name="zemepis" />


Při rozšiřování Pražské integrované dopravy do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 (provozovaná [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|pražským dopravním podnikem]]) a 28. května 2000 linky 363 a 385, provozované nejprve společností [[ČSAD Vršovice]], jejíž provoz převzala firma [[Connex Praha]], později přejmenovaná na [[Arriva Praha|Veolia Transport Praha]].<ref>[http://www.ropid.cz/download.php?idg=58&i=1&id=228&file=%2Fdata%2FGalleries%2F58%2Fd228_1_2000-2q.pdf%26Lang=cs Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000], ROPID, duben 2000</ref> Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň o posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.<ref>[http://www.praha-ujezd.cz/152/dopravni-obsluha-a-opatreni Dopravní obsluha a opatření], městská část Újezd u Průhonic</ref> Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,<ref>[http://duraz.unas.cz/aktuality/ujezd.htm Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic], Web o lokomotivách řad749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID</ref> opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.<ref>[http://bus.zastavka.net/za-zajimavosti/hi-2004-01.phtml Historie Pražské integrované dopravy (2007)], Bus.zastavka.net, Filip Drápal</ref> Od 14. června 2009 byly zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.<ref>[http://www.ropid.cz/trvale/zmeny-v-cervnu-2009__s188x739.html Změny v červnu 2009], ROPID, [http://www.ropid.cz/informacni-materialy/Informacni-materialy-k-cervnu-2009__s208x740.html přílohy]</ref> Od června 2009 tak veřejnou dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363, která vede od [[Opatov (stanice metra v Praze)|stanice metra Opatov]] přes [[Průhonice]] do [[Čestlice|Čestlic]] směrem na [[Dobřejovice]], [[Modletice]] a [[Velké Popovice]].
Při rozšiřování Pražské integrované dopravy do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 (provozovaná [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|pražským dopravním podnikem]]) a 28. května 2000 linky 363 a 385, provozované nejprve společností [[ČSAD Vršovice]], jejíž provoz převzala firma [[Connex Praha]], později přejmenovaná na [[Arriva Praha|Veolia Transport Praha]].<ref>
[http://www.ropid.cz/download.php?idg=58&i=1&id=228&file=%2Fdata%2FGalleries%2F58%2Fd228_1_2000-2q.pdf%26Lang=cs Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000], ROPID, duben 2000</ref> Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň o posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.<ref>[http://www.praha-ujezd.cz/152/dopravni-obsluha-a-opatreni Dopravní obsluha a opatření], městská část Újezd u Průhonic</ref> Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,<ref>[http://duraz.unas.cz/aktuality/ujezd.htm Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic], Web o lokomotivách řad749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID</ref> opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.<ref>[http://bus.zastavka.net/za-zajimavosti/hi-2004-01.phtml Historie Pražské integrované dopravy (2007)], Bus.zastavka.net, Filip Drápal</ref> Od 14. června 2009 byly zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.<ref>[http://www.ropid.cz/trvale/zmeny-v-cervnu-2009__s188x739.html Změny v červnu 2009], ROPID, [http://www.ropid.cz/informacni-materialy/Informacni-materialy-k-cervnu-2009__s208x740.html přílohy]</ref> Od června 2009 tak veřejnou dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363, která vede od [[Opatov (stanice metra v Praze)|stanice metra Opatov]] přes [[Průhonice]] do [[Čestlice|Čestlic]] směrem na [[Dobřejovice]], [[Modletice]] a [[Velké Popovice]].


Páteřní ulice Kateřinek a Újezda nese název Formanská. V Kateřinkách jsou na ní obousměrně autobusové zastávky Kateřinky (u Studánkové ulice) a Ke Smrčině. Nové Kateřinské náměstí s nově umístěným místním úřadem se nachází zhruba v polovině mezi nimi. Na území vlastního Újezda se nacházejí zastávky Ve Vilkách (jednosměrná směrem od Prahy, na začátku zástavby), Formanská (obousměrně, asi o 250 metrů dále), a u Návesního rybníku pak obousměrně zastávka K Sukovu (v těchto místech se nacházela zastávka Ke mlýnu, kde u někdejšího místního úřadu končila městská linka 227).
Páteřní ulice Kateřinek a Újezda nese název Formanská. V Kateřinkách jsou na ní obousměrně autobusové zastávky Kateřinky (u Studánkové ulice) a Ke Smrčině. Nové Kateřinské náměstí s nově umístěným místním úřadem se nachází zhruba v polovině mezi nimi. Na území vlastního Újezda se nacházejí zastávky Ve Vilkách (jednosměrná směrem od Prahy, na začátku zástavby), Formanská (obousměrně, asi o 250 metrů dále), a u Návesního rybníku pak obousměrně zastávka K Sukovu (v těchto místech se nacházela zastávka Ke mlýnu, kde u někdejšího místního úřadu končila městská linka 227).
Řádek 66: Řádek 69:


== Sousedící území ==
== Sousedící území ==

Újezd sousedí s katastrálními územími (proti směru hodinových ručiček): [[Háje]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Šeberov]], [[Hole]] (část obce Průhonice, okres Praha-západ), [[Průhonice]] (okres Praha-západ), [[Křeslice]] a [[Petrovice (Praha)|Petrovice]].
Újezd sousedí s katastrálními územími (proti směru hodinových ručiček): [[Háje]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Šeberov]], [[Hole]] (část obce Průhonice, okres Praha-západ), [[Průhonice]] (okres Praha-západ), [[Křeslice]] a [[Petrovice (Praha)|Petrovice]].


Řádek 84: Řádek 86:


{{Město Praha}}
{{Město Praha}}

{{Portály|Praha}}
{{Portály|Praha}}



Verze z 16. 1. 2015, 14:47

Šablona:Infobox jednoduchá městská část Prahy

Újezd u Průhonic (německy Aujest bei Pruhonitz) je katastrální území o rozloze 370,38 ha, rozkládající se na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy, označované jako místní část názvem Újezd bez přívlastku a tvořící území městské části Praha-Újezd. Je součástí městského obvodu Praha 4, rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11.

Na území leží dvě původní sídla – Újezd (v jižní části katastru, s 15 % obyvatel) a Kateřinky (v severní části katastru s 85 % obyvatel) a hájovna Milíčov. Hustota zalidnění v Újezdě dosahuje 607 obyvatel/km². Počet obyvatel Újezdu se prudce zvýšil v posledních patnácti letech, vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, kdy se jádro obce přesunulo (společně s místním úřadem) z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek v nové zástavbě.

Historie Újezda

Újezd (dříve Oujezdec) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada Kateřinky, ležící při okraji Milíčovského lesa a Milíčovského vrchu, je o hodně mladší, první zmínka je z roku 1727. Újezd dříve ležel stranou od významnějších cest. Nejbližší dobrá silnice vedla ze Šeberova do Průhonic, z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta do Litochleb (Chodova). Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nenajdeme žádné větší památky. Nedaleko vlastní obce protéká potok Botič, najdeme tam také několik rybníků (Sukov, Návesní rybník). V roce 1850 byla ustanovena obec Újezd u Průhonic, patřily k ní i Křeslice (osamostatnily se v roce 1922). 12. července 1971 protnula katastr Újezda dálnice D1, která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova. U nadjezdu nad dálnicí byla později zřízena odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem. Obec byla k Praze připojena 1. července 1974 z okresu Praha-západ. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, Újezda nad Lesy i Újezda na hranici Malé Strany a Smíchova. V souvislosti s výstavbou komplexu Jižního Města se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do Chodova, nově ústí do Opatovské ulice.

Újezd získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (stavěno 1989-1993) a v dnešní době také zástavby po levé straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a dvě náměstí – náměstí Pod platanem a Kateřinské náměstí. Kateřinky tímto „přerostly“ počtem obyvatel Újezd. Okraje zástavby Kateřinek a Újezda jsou od sebe zatím vzdáleny necelý kilometr.

Služby

V Újezdě je stanice městské policie, obchod s potravinami a restauraci.

Doprava

Kateřinky a Újezd historicky ležely mimo hlavní cesty, vedla sem nekvalitní místní cesta od Litochleb. Při výstavbě Jižního Města byla původní cesta na území Chodova nahrazena novými ulicemi.

Veřejná doprava sem byla zavedena pravděpodobně kolem roku 1930, a to linka 2116 do Průhonic, provozovaná Autodopravní akciovou společností[1] (licenci pro linku Vršovice – Chodov – Průhonice získala společnost 2. února 1927[2]). Později byla z této linky vyčleněna samostatná linka do Říčan, která jezdila v různých podobách přes Kateřinky a Újezd až do zavedení městské dopravy v roce 1979, naposledy jako linka ČSAD č. 10820.[1] Od roku 1966 jezdily přes Újezd některé spoje linky 01104 do Velkých Popovic a o něco později tudy byly vedeny některé spoje linky 01084 do Říčan, naposledy v roce 1981, druhé větve všech tří linek vedly přes Šeberov.[1] V letech 1981 až 1998 tak bylo tradiční dopravní spojení Újezda s Průhonicemi přerušeno.

Po připojení Újezda k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezda zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.[1] Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice metra Družby (dnes Opatov) odkloněna ke stanici metra Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby, dnes Opatov, pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.[3] Od 12. září 1996 jezdila do Újezda i školní městská linka č. 427.[1]

Při rozšiřování Pražské integrované dopravy do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 (provozovaná pražským dopravním podnikem) a 28. května 2000 linky 363 a 385, provozované nejprve společností ČSAD Vršovice, jejíž provoz převzala firma Connex Praha, později přejmenovaná na Veolia Transport Praha.[4] Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň o posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.[5] Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,[6] opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.[7] Od 14. června 2009 byly zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.[8] Od června 2009 tak veřejnou dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363, která vede od stanice metra Opatov přes Průhonice do Čestlic směrem na Dobřejovice, Modletice a Velké Popovice.

Páteřní ulice Kateřinek a Újezda nese název Formanská. V Kateřinkách jsou na ní obousměrně autobusové zastávky Kateřinky (u Studánkové ulice) a Ke Smrčině. Nové Kateřinské náměstí s nově umístěným místním úřadem se nachází zhruba v polovině mezi nimi. Na území vlastního Újezda se nacházejí zastávky Ve Vilkách (jednosměrná směrem od Prahy, na začátku zástavby), Formanská (obousměrně, asi o 250 metrů dále), a u Návesního rybníku pak obousměrně zastávka K Sukovu (v těchto místech se nacházela zastávka Ke mlýnu, kde u někdejšího místního úřadu končila městská linka 227).

Od 12. července 1971 je v provozu přilehlý úsek dálnice D1, která z jihozápadní strany je vzdálena jen desítky metrů od zástavby Kateřinek i Újezda. Mezi Kateřinkami a Újezdem je plánováno zaústění rychlostní Vestecké spojky, která má vést z protilehlé strany dálnice. Újezd nemá přímé napojení na dálnici, Formanská ulice ji překračuje mostem bez napojení, Újezd není dopravně napojen ani na dálniční čerpací stanici s odpočívadlem, která leží v jeho bezprostřední blízkosti, nejbližší dálniční napojení je na Chodově u Opatova (nedaleko Kateřinek) a v Průhonicích.

Kateřinky s Šeberovem přímo propojuje pouze nově vybudovaná stezka určená pro chodce a cyklisty, která podchází dálnici i přilehlý protihlukový val.

V systému označení a záměru cyklotras z konce 90. let vedla přes Újezd dálková trasa č. 11 z pražské Výtoně směrem do Vídně, Újezd na ní měl ležet mezi Petrovicemi a Průhonicemi. Do Újezda dále vedla místní trasa s označením ÚJ–BR (Újezd u Průhonic–Braník).

V současné době je zčásti ve směru Formanské ulice vyznačena nečíslovaná dálková cyklotrasa Greenways Praha - Vídeň. Stezka mezi Kateřinkami a Šeberovem je označena jako cyklotrasa A21 – zatím jde o izolovaný úsek, ale výhledově má být součástí páteřní cyklistické trasy A21 Modřany – Kunratice – Háje. V městském návrhu z roku 2006 má spojení Kateřinek a Újezda být označeno jako hlavní cyklistická trasa A216 – tato trasa vede z Centrálního parku na Jižním Městě kolem severovýchodního cípu Kateřinek, kolem severní paty Milíčovského vrchu, Milíčovských rybníků a hájovny Milíčov přes Milíčovský les k silnici spojující Újezd z Křeslicemi cyklistická trasa A216.

Do Kateřinek Milíčovskou ulicí k zastávce Kateřinky vede zeleně značená pěší turistická trasa KČT z Uhříněvsi přes Křeslice a Milíčovský les.

Sousedící území

Újezd sousedí s katastrálními územími (proti směru hodinových ručiček): Háje, Chodov, Šeberov, Hole (část obce Průhonice, okres Praha-západ), Průhonice (okres Praha-západ), Křeslice a Petrovice.

Další fotografie

Reference

  1. a b c d e Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84
  2. Pražský dopravní zeměpis III, 37. část, Záběhlice, DP kontakt 5/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 9, květen 2004, str. 34, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)
  3. Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B, příloha časopis Praha'85
  4. Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000, ROPID, duben 2000
  5. Dopravní obsluha a opatření, městská část Újezd u Průhonic
  6. Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic, Web o lokomotivách řad749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID
  7. Historie Pražské integrované dopravy (2007), Bus.zastavka.net, Filip Drápal
  8. Změny v červnu 2009, ROPID, přílohy

Externí odkazy