Senný nálev: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obrázek
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Heuaufguss 1.jpeg|thumb|Senný nálev po dvou týdnech od zalití]]
'''Senný nálev''' je druh kultury používaný v biologii k pěstování především [[Prvoci|prvoků]] (''Protozoa'') k účelu jejich následného [[Mikroskopie|mikroskopování]]. Jednoduchost jeho přípravy a úspěšnost následného pozorování z něho činí velice vhodnou pomůcku pro laboratorní práce ve školách.
'''Senný nálev''' je druh kultury používaný v biologii k pěstování především [[Prvoci|prvoků]] (''Protozoa'') k účelu jejich následného [[Mikroskopie|mikroskopování]]. Jednoduchost jeho přípravy a úspěšnost následného pozorování z něho činí velice vhodnou pomůcku pro laboratorní práce ve školách.



Verze z 16. 1. 2015, 13:15

Senný nálev po dvou týdnech od zalití

Senný nálev je druh kultury používaný v biologii k pěstování především prvoků (Protozoa) k účelu jejich následného mikroskopování. Jednoduchost jeho přípravy a úspěšnost následného pozorování z něho činí velice vhodnou pomůcku pro laboratorní práce ve školách.

Princip

Kmen nálevníků, pocházející ze skupiny prvoků (Protozoa), dokáže tvořit takzvané cysty. Jde o zapouzdření prvoka, který tak dokáže přečkat nehostinné podmínky včetně úplného vyschnutí. Tyto cysty se nacházejí všude v okolí a pokud se podmínky stanou příznivými prvok opět "ožije", tedy přejde z klidového stadia cysty a začne vykonávat opět všechny životní funkce. Pokud tedy odebereme například vzorek půdy nebo rostlin, kde můžeme výskyt cyst předpokládat, dokážeme obnovením příznivých podmínek prvoky uměle "probudit" a poté pozorovat.

Výroba

Obvykle se používá větší zavařovací sklenice s víkem, do které nasypeme na dno hlínu, rostlinný materiál (jako právě nejčastěji seno) či kombinaci obojího. Tato směs se poté zalije jakoukoli vodou z přírodního zdroje, respektive nejlépe buď rybniční vodou, vodou z kaluží či jinou hnilobnou stojatou vodu. Sklenice se poté zavíčkuje a nechá stát na světlém teplém místě. Za 3-4 dny začne nálev zahnívat a do týdne se objeví první nálevníci. Nálev je dobré nechat v kultivaci po 3-5 týdnů.

Pozorování

Poté, co nálev necháme dostatečně dlouho odstát, můžeme pipetou nabrat vodu a kapku umístit na podložní sklíčko a i v jednoduchém světelném mikroskopu sledovat živé nálevníky. Typicky se v nálevu vyskytuje druh trepka velká - podlouhlý obrvený prvok, ale také druhy jako bobovka, vejcovka, mrskavka, vířenka ale i měňavka a jiní. Nesmíme zapomenout také na to, že vzniklý nálev je sukcesním společenstvem a tedy že se složení populace v něm stále vyvíjí a směřuje ke klimaxu tedy ustálení a počet jedinců jednotlivých druhů je proměnlivý v čase.

Literatura

  • Malečková H. (1996): Kultury prvoků ve výuce biologie na středních školách – 79 p., ms [diplomová práce; depon. in: Knihovna kat. zoolog. a ekolog. Přírod. fak. Masaryk. Univ Brno].
  • Altman A. et Lišková E. (1979): Praktikum ze zoologie. SPN Praha, 336 pp.
  • Kunst et al. (1954): Zoologické praktikum. Nakladatelství ČSAV, Praha, 376 pp.