Anton Štefánek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ zdroj SNaRS
Řádek 25: Řádek 25:
|datum_úmrtí = [[29. duben|29. dubna]] [[1964]]
|datum_úmrtí = [[29. duben|29. dubna]] [[1964]]
|místo_úmrtí = [[Žiar nad Hronom]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
|místo_úmrtí = [[Žiar nad Hronom]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| strana = [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]]<br />[[Hlinkova slovenská ľudová strana|HSĽS-SSNJ]]
| strana = [[Slovenská národní a rolnická strana|SNaRS]]<br />[[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]]<br />[[Hlinkova slovenská ľudová strana|HSĽS-SSNJ]]
| manžel/ka =
| manžel/ka =
| děti =
| děti =
Řádek 84: Řádek 84:
| strany = 41
| strany = 41
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> Před rokem 1918 byl členem [[Muzeálna slovenská spoločnosť|Muzeální slovenské společnosti]].<ref name="NNMuz"/>
}}</ref>


Během [[První světová válka|první světové války]] pracoval v českých zemích jako redaktor ''[[Národní listy|Národních listů]]''. Zapojil se do podpory českého zahraničního odboje. Prosazoval, aby česká politická scéna zahrnula Slováky a Slovensko do svých státoprávních požadavků. To se podařilo v polovině roku 1917, kdy aliance českých politických stran v předlitavském parlamentu [[Český svaz]] zahrnula spojení českých zemí a Slovenska do svého programu. Byl aktivní během vzniku československého státu.<ref name="kbk528529">''Kdo byl kdo''. 528-529</ref><ref>{{Citace monografie
Během [[První světová válka|první světové války]] pracoval v českých zemích jako redaktor ''[[Národní listy|Národních listů]]''. Zapojil se do podpory českého zahraničního odboje. Prosazoval, aby česká politická scéna zahrnula Slováky a Slovensko do svých státoprávních požadavků. To se podařilo v polovině roku 1917, kdy aliance českých politických stran v předlitavském parlamentu [[Český svaz]] zahrnula spojení českých zemí a Slovenska do svého programu. Byl aktivní během vzniku československého státu.<ref name="kbk528529">''Kdo byl kdo''. 528-529</ref><ref>{{Citace monografie
Řádek 106: Řádek 106:
}}</ref>
}}</ref>


V letech [[1918]]-[[1920]] zasedal v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]]. Znovu se v parlamentu objevil až po [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]]. Mandát obhájil ve [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]].<ref>{{Citace elektronické monografie
V letech [[1918]]-[[1920]] zasedal v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]].<ref name="PSPŠtefánek"/> Neúspěšně kandidoval v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|parlamentních volbách v roce 1920]] a to za tehdejší [[Slovenská národní a rolnická strana|Slovenskou národní a rolnickou stranu]].<ref name="NNMuz">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Pred voľbami v Česko-slovenskej republike
| periodikum = Národné noviny
| odkaz na periodikum = Národné noviny
| rok = 1920
| měsíc = duben
| ročník = 51
| číslo = 82
| strany = 2
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=10981178&picp=&it=&s=djvu
| issn =
}}</ref> Později byl členem [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu]].

Znovu se v parlamentu objevil až po [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]]. Mandát obhájil ve [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]].<ref name="PSPŠtefánek">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Anton Štefánek
| titul = Anton Štefánek
Řádek 159: Řádek 177:
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti]]
[[Kategorie:Členové Slovenské národní a rolnické strany]]
[[Kategorie:Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu]]
[[Kategorie:Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu]]
[[Kategorie:Českoslovenští ministři školství]]
[[Kategorie:Českoslovenští ministři školství]]
Řádek 165: Řádek 184:
[[Kategorie:Absolventi Univerzity Komenského]]
[[Kategorie:Absolventi Univerzity Komenského]]
[[Kategorie:Rektoři Univerzity Komenského v Bratislavě]]
[[Kategorie:Rektoři Univerzity Komenského v Bratislavě]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka]]
[[Kategorie:Narození 1877]]
[[Kategorie:Narození 1877]]
[[Kategorie:Úmrtí 1964]]
[[Kategorie:Úmrtí 1964]]
Řádek 170: Řádek 190:
[[Kategorie:Úmrtí 29. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 29. dubna]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka]]

Verze z 8. 1. 2015, 15:43

Šablona:Infobox Politik Anton Štefánek, též Antonín Štefánek, někdy rovněž uváděn jako Anton Štěpánek (15. dubna 1877 Veľké Leváre[1][2][3]29. dubna 1964 Žiar nad Hronom[3]), byl slovenský a československý politik, ministr, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie

Vystudoval gymnázium ve Vídni. Na vysokoškolské studium již neměl peníze. Působil pak jako publicista v slovenských periodikách, přičemž spolupracoval s Milanem Hodžou.[4] Už počátkem 20. století patřil do okruhu slovenské inteligence okolo listu Hlas (takzvaní hlasisté), kteří navázali úzké vztahy s českými protějšky. Stál pak u počátků budování slovenského agrárního hnutí.[5][6] Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[7]

Během první světové války pracoval v českých zemích jako redaktor Národních listů. Zapojil se do podpory českého zahraničního odboje. Prosazoval, aby česká politická scéna zahrnula Slováky a Slovensko do svých státoprávních požadavků. To se podařilo v polovině roku 1917, kdy aliance českých politických stran v předlitavském parlamentu Český svaz zahrnula spojení českých zemí a Slovenska do svého programu. Byl aktivní během vzniku československého státu.[8][9]

Počátkem listopadu 1918 patřil do skupiny slovenských národovců pod vedením Vavro Šrobára, kteří překročili zemské hranice mezi Moravou a Uherskem a v slovenském městě Skalica ustavili slovenskou vládu jako první krok k faktickému spojení českých zemí a Slovenska.[10]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[11] Neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách v roce 1920 a to za tehdejší Slovenskou národní a rolnickou stranu.[7] Později byl členem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu.

Znovu se v parlamentu objevil až po parlamentních volbách v roce 1925. Mandát obhájil ve parlamentních volbách v roce 1929.[11] Historik Jan Rychlík ho řadí mezi nejvýznamnější postavy agrární strany na Slovensku a označuje ho za ideologa slovenského agrarismu.[12]

Později přestoupil do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.[13]

Zastával i vládní funkce. Na počátku existence republiky ho Vavro Šrobár pověřil organizováním školského systému na Slovensku. Až do roku 1923 tak Štefánek byl vládním referentem na ministerstvu školství a ve vysokých úřednických funkcích zde setrval i v pozdějších letech.[8] V roce 1929 byl ministrem školství a národní osvěty v první vládě Františka Udržala. Na post ministra školství nastoupil poté, co se musel tohoto portfolia dočasně vzdát Milan Hodža kvůli podezření z korupčních aktivit.[14] Krátce byl i ministrem pro sjednocení zákonů a organisaci správy Československa (ministr unifikací) v téže vládě.

Podle údajů k roku 1929 byl profesí ministrem, bytem v Bratislavě.[15] Teprve po vzniku Československa získal vysokoškolské vzdělání, a to na nově zřízené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Přednášel na ni sociologii. V letech 1945-1946 byl jejím rektorem.[8]

Odkazy

Reference

  1. Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 97. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1307. 
  3. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-21]. S. 591. Dostupné online. (slovensky) 
  4. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 528-529. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 437, 554. 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 41. 
  7. a b Pred voľbami v Česko-slovenskej republike. Národné noviny. Duben 1920, roč. 51, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  8. a b c Kdo byl kdo. 528-529
  9. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 50-53. 
  10. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 73. 
  11. a b Anton Štefánek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  12. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 135. 
  13. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. 
  14. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 123. 
  15. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy