Nosorožec indický: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
Březost u samic nosorožců indických trvá zhruba 13 měsíců a rodí jediné mládě. Mládě je pohyblivé velice brzy po narození a saje mateřské mléko až 2 roky. |
Březost u samic nosorožců indických trvá zhruba 13 měsíců a rodí jediné mládě. Mládě je pohyblivé velice brzy po narození a saje mateřské mléko až 2 roky. |
||
Na první pohled působí nosorožec indický spíše neohrabaně, ale jde o poměrně pohyblivé zvíře. Umí slušně skákat a dokáže běžet až |
Na první pohled působí nosorožec indický spíše neohrabaně, ale jde o poměrně pohyblivé zvíře. Umí slušně skákat a dokáže běžet až 200 - 250 [[kilometr|km]] za [[hodina|hodinu]].<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref><ref>http://www.zadarmo.cz/index.php?task=va&article=1512&lang=1</ref> |
||
LŽOU |
LŽOU |
||
Verze z 5. 1. 2015, 11:47
 Nosorožec indický | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | lichokopytníci (Perissodactyla) |
| Čeleď | nosorožcovití (Rhinocerotidae) |
| Rod | nosorožec (Rhinoceros) |
| Binomické jméno | |
| Rhinoceros unicornis Linné, 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Sesterský druh | |
| nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nosorožec indický známý také jako nosorožec pancéřový[1] (Rhinoceros unicornis) je jeden z 5 recentních (žijících) druhů z čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae), který se vyskytuje na území Indie (odtud také název indický).
Základní informace
Popis
Nosorožec indický je největším druhem asijských nosorožců. Má silnou, tmavošedou kůži posetou drobnými hrbolky. Kůže vytváří pláty spojené hlubokými záhyby, takže nosorožec vypadá jako by byl v brnění. Tento druh nosorožce má pouze jeden roh - samice podstatně menší než samec. Mají masivní hlavu a pružný horní pysk, kterým si trhají a podávají tuhou rostlinnou stravu.
Nosorožec indický je masivní zvíře, které váží 1,6 - 2,6 t, čímž patří mezi nejtěžší živé suchozemské živočichy. Dorůstá délky až 420 cm a jeho kohoutková výška se pohybuje kolem 190 cm. Má také asi 75 cm dlouhý na konci ochlupený ocas. Čich a sluch má nosorožec indický velice citlivý, ale hůře je na tom zrak - jsou totiž krátkozrací. Nosorožci indičtí mají stejně jako všichni zástupci nosorožcovitých na všech končetinách tři prsty: druhý, třetí a čtvrtý. První a pátý prst zakrněly. Osa končetiny probíhá třetím prstem. Jeho kůže může mít barvu od šedé po tmavě hnědou až světle černou.
Způsob života
Nosorožec indický je výborný plavec, který se dokonce dovede potápět a hledat pod hladinou potravu. Nosorožci se rádi válejí v bahně, což napomáhá jejich kůži a chrání ji proti parazitům, v horkých dnech je bahno ochlazuje a ochraňuje proti spálení. Jsou přirozeně zvědaví a je známo, že následují zvuk, který je zaujme. Proto je tak snadné ulovit je a zabít. ja bych je taky sundal
Nosorožci indičtí jsou většinou samotáři, kteří se ráno a večer vydávají za potravou a po zbytek dne odpočívají. Nejsou příliš vybíraví - jejich jídelníček tvoří různé listy, tráva, různé rostliny a větvičky. Ačkoliv by se mohlo zdát, že svůj roh mají k boji, používají ho k tomuto účelu spíše zřídka.
Březost u samic nosorožců indických trvá zhruba 13 měsíců a rodí jediné mládě. Mládě je pohyblivé velice brzy po narození a saje mateřské mléko až 2 roky.
Na první pohled působí nosorožec indický spíše neohrabaně, ale jde o poměrně pohyblivé zvíře. Umí slušně skákat a dokáže běžet až 200 - 250 km za hodinu.[2][3] LŽOU
Rozšíření a početnost
Nosorožec indický se přirozeně vyskytuje v Nepálu a v severovýchodní Indii, kde obývá travnatá místa v mokřadních oblastech. Drží se často v těsné blízkosti vody, v které tráví také poměrně dost času.
Jeho příkré snížení početnosti způsobilo především nelegální pytláctví, ale i legální lov pro jeho rohy, prášek z rohu nosorožce je totiž součástí některých lidových léčiv a afrodisiak. Nejčastěji se u pytláků stává, že lovec který nosorožce ulovil, uřeže jen jeho roh a zbytek mrtvého těla nechá rozložit.
Tyto a jiné důvody způsobily, že i když je nosorožec indický nejhojnějším asijským nosorožcem (jeho počty dosahují něco mezi 2000 a 2500 jedinců[4]), zůstává druhem ohroženým vyhubením. Tato hrozba u něj není tak aktuální jako například u jeho příbuzného nosorožce sumaterského (Dicerorhinus sumatrensis), který je kriticky ohrožen. Nosorožec indický obývá pouze tři rozvojové státy tropické Asie (Indie, Nepál, Bhútán) a jen ve dvou rezervacích (NP Čitwan v Nepálu a NP Kaziranga v Indii) žije více než 100 těchto nosorožců. Je tedy druhem velice zranitelným a v HEJDUK SMRDÍČerveném seznamu ohrožených druhů (IUNC) je zapsán jako „ohrožený druh“. Chov nosorožců indických v lidské péči je tedy založen na dovozech pocházejících výhradně z těchto dvou rezervací.
Na světě existuje několik sdružení, které se snaží o záchranu nejenom nosorožce indického, ale i o jiné druhy z čeledi nosorožcovitých.
Vývoj populací si můžete prohlédnout na této tabulce a na obrázku:
| Rok | Souhrn | Indie | Nepál |
|---|---|---|---|
| 1910 | 100 | ||
| 1952 | 350 | 300 | 50 |
| 1958 | 700 | 400 | 300 |
| 1963 | 600 | ||
| 1964 | 625 | 440 | 185 |
| 1966 | 740 | 575 | 165 |
| 1968 | 680 | ||
| 1971 | 630 | ||
| 1983 | 1000 | ||
| 1984 | 1500 | ||
| 1986 | 1711 | 1334 | 377 |
| 1987 | 1700 | ||
| 1990 | 1700 | ||
| 1994 | 1900 | ||
| 1995 | 2135 | 1600 | 535 |
| 1997 | 2095 | ||
| 1998 | 2100 | ||
| 2000 | 2500 | ||
| 2002 | 2500 | ||
| 2005 | 2400 |
Kam do zoologické zahrady
V ČR je pár nosorožců indických chován zoologickou a botanickou zahradou v Plzni ve zcela nových expozicích. Jedná se o samce Baabuua (nar. 4. 11. 2004) a samici Manjulu (nar. 28. 4. 2008) narozenou v Tierparku Berlin. Samice Manjula porodila svého prvního potomka dne 2. 2. 2014, jde o samičku a v historii čtvrté mládě nosorožce indického narozené v ČR.
V ČR dosud žilo 6 indických nosorožců – Zoo Dvůr Králové importovala postupně 2 samce a 1 samici, poprvé roku 1980. Narodila se zde 3 mláďata, odchován byl samec a samice. Samec "Nim", odchovaný ve Dvoře Králové, žil 12 let v Zoo Liberec. Na snímku ze Zoo Ostrava ve fotogalerii jsou nosorožci tuponosí jižní "Natal" a "Dinah".
Obrázky
Nosorožec indický v malířství
Fotografie
-
Nosorožec indický v Zoologické zahradě v Edinburghu -
Samec v Zoologické zahradě Varšava -
-
Nosorožec indický v Zoologické zahradě San Diego -
Nosorožec indický -
Nosorožec v Národním parku v Nepálu -
Mládě a samice ve svém přirozeném prostředí
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id33430/
- ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz, 1998-2005. Dostupné online.
- ↑ http://www.zadarmo.cz/index.php?task=va&article=1512&lang=1
- ↑ http://www.zoo-ostrava.cz/index.php?lang=cz&akce=ochrana&page=umrtnost_noso
- Tabulka v sekci Rozšíření a početnost je vytvořena na základě anglického originálu.
Externí odkazy
Galerie nosorožec indický na Wikimedia Commons
Taxon Rhinoceros unicornis ve Wikidruzích
