Jérôme Pétion de Villeneuve: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 1. 2015, 22:54

Jerôme Pétion de Villeneuve (3. ledna 1756 Chartres – polovina června 1794 Bordeaux) byl jedním z čelných radikálů v době francouzské revoluce.

Život

Villeneuve pracoval nejprve jako advokát v Chartres, stal se poslancem zasedání generálních stavů za třetí stav. Tak tedy roku 1789 přijel do Paříže a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník Mirabeaua a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně Marii Antoinettě. V prosinci 1790 byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci 1791 se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku.

Dne 16. listopadu 1791 byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl Lafayette; funkci vykonával do 15. října 1792, s přestávkou od 6. července do 13. července 1792, kdy tuto funkci vykonával Philibert Borie. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září 1792, které znamenaly konec monarchie ve Francii. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu.

Poté co byla odhalena zrada generála Dumourieze, využil této události Robespierre jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května 1793 byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem Francoisem-Nicolasem Buzotem do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.)

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Petion v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jérôme Pétion de Villeneuve na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jérôme Pétion de Villeneuve

Starosta Paříže
Předchůdce:	Jérôme Pétion de Villeneuve 1791–1792	Nástupce:
	1792

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Jerôme Pétion de Villeneuve''' (* 3. ledna [[1756]] v [[Chartres]]; † polovina června [[1794]] u [[Bordeaux]]) byl jedním z čelných radikálů v době [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]].
 [[Soubor:Jérôme Pétion de Villeneuve.jpg|thumb|Jérôme Pétion de Villeneuve]]
+'''Jerôme Pétion de Villeneuve''' (3. ledna [[1756]] [[Chartres]] – polovina června [[1794]] [[Bordeaux]]) byl jedním z čelných radikálů v době [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]].
+== Život ==
 Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku.
-Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Lafayette]]; funkci vykonával do 15.října 1792, s přestávkou od [[6. červenec|července]] do [[13. červenec|července]] 1792, kdy tuto funkci vykonával [[Philibert Borie]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu.
+Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|Lafayette]]; funkci vykonával do 15. října 1792, s přestávkou od [[6. červenec|6. července]] do [[13. červenec|13. července]] 1792, kdy tuto funkci vykonával [[Philibert Borie]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu.
 Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.)