Měřická věž

Měřická věž (neodborně též triangulační věž) je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná stavba, která se používala k ustavení stroje (teodolitu) při triangulačních pracích.

Dřevěné měřické věže

Dřevěná měřická věž

Dřevěné měřické věže na našem území vznikaly ve velké míře podle Instrukce A v období budování Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Měřickým věžím je v této instrukci věnováno celých 9 stran (bez obrazových příloh), na kterých je podrobný konstrukční popis a stavební postup.

Náležitosti stavby

Stavba měřických věží byla možná pouze výjimečně. Podmínky za nichž bylo možno věže stavět lze shrnout do následujících kritérií:

• z věže musí být možné účelně a hospodárně určovat další body
• pro daný účel nepostačuje stavba pyramid se zvýšeným postavením stroje
• náklady na stavbu jsou nižší než na terénní úpravy (průseky, ...), toto je podloženo propočty nákladů

K samotné stavbě bylo najímáno 5 - 6 dělníků, z toho 2 tesaři. Stavební materiál byl ideálně místního původu. Při stavbě se z technického hlediska mělo dbáti zejména na přesnou centraci observačního sloupu nad bodem a správné vzájemné pozice jednotlivých konstrukčních prvků. Z ostatních hledisek byl v intrukci kladen důraz zejména na bezpečnost pracovníků, dále pak na minimalizaci škod v okolí stavby.

Konstrukce

Většina věží byla kónického tvaru, zcela výjimečně se ve stísněných podmínkách stavěly věže přímé. Výška věže byla dána překážkami (typicky stromy), přes které bylo nutno cílit a které převyšovalo alespoň o dva metry. Konstrukce je podle instrukce rozdělena následující konstrukční prvky:

• nosné sloupy věže - stavěly se v závislosti na délce z jednoho nebo více kmenů průměru nejméně 8 cm, v případě více kmenů bylo spojení provedeno plátováním. Vztyčené sloupy nesměly překážet záměrám.
• patra a zavětrování - postavené sloupy se v celek spojily věnci. Ve výšce, kde mělo být patro byla na věnec položena podkladní dřeva, na nichž spočívala podlaha z prken. Zavětrování bylo z dřev průměru 8 - 13 cm.
• podpěry - věže na nechráněných místech nebo vyšší než 20 metrů byly v 1/3 až 1/2 zajištěny podpěrami. Počet podpěr v jednom rohu věže závisel na výšce věže. Podpěry byly díky zakotvení v zemi působily i na tah.
• střecha - úhel svíraný krovy a vodorovnou rovinou byl 60°. Krovy byly zajištěny kleštinami. Pod střechou muselo být dostatek místa pro stroj a příslušenství (stínící prostředky,...). Často byla namísto střechy signalizační pyramida.
• žebříky a podlážky
• observační sloup - čtvercového profilu o straně 15 až 20 cm. Nedosahoval až k zemi, byl zavěšen pod stolkem na vzpěrné pyramidě čtvercového půdorysu pootočeného o 45° vůči základně věže. Zavěšen byl v takové výšce, aby bylo možné postavení stroje přímo na bodě pod věží. Na bodech nižšího řádu byl přípustný observační sloup spojený s věží. Vzpěrná pyramida v takovém případě nezačínala na zemi, ale byla připojena k nosným sloupům samotné věže.
• vyztužení observačního sloupu - sloupy podpěrné pyramidy byly dále zajištěny věnci a kříži. Žádná část konstrukce se nesmí dotýkat věže.
• zhotoven z fošny silné 4 - 6 cm o straně 30 - 40 cm. Hřeby nebo dubovými kolíky připevněn ke vzpěrám.

Zděné měřické věže

Půdorys šestiboké zděné měřické věže

V průběhu budování Astronomicko - geodetické sítě (AGS) bylo v letech 1936 − 1942 na našem území postaveno devět zděných měřických věží. Konstrukce stavby podobně jako u dřevěných věží zajišťuje co nejvyšší stabilitu - například u věží kruhového půdorysu je konstrukce tvořena dvěma soustřednými válci. Konstrukce i stavební materiál (cihlové nebo kamenné) se však u jednotlivých věží se liší. Měřický bod je zpravidla stabilizován mosazným čepem v podlaze věže. Samotné měření bylo prováděno z několika observačních pilířů na věži. Observační pilíře jsou zděné o délce strany cca 45 - 60 cm, centrace stroje je možná na otvor v mosazném čepu zabetonovaném v horní části pilíře.

Podrobnosti u jednotlivých věžích jsou uvedeny níže:

1. Ládví - věž kruhového půdorysu tvořená dvěma soustřednými válci, výška cca 15 metrů. Postavena roku 1936. V současnosti je veřejnosti nepřístupná.
2. Pecný u Ondřejova - věž kruhového půdorysu. Postavena roku 1936. V současnosti osazena teleskopem astronomického ústavu.
3. Melechov - sedmiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1937. Měřický bod není od roku 1994 zařazen v AGS. Věž je veřejnosti nepřístupná.
4. Mezivrata - šestiboký půdorys, výška cca 17 metrů. Postavena roku 1938. Věřejnosti nepřístupná.
5. Studený vrch - sedmiboký půdorys, výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. V současnosti provozována občanským sdružením jako rozhledna doplněná expozicemi o brdských kopcích.
6. Svidník - šestiboký půdorys, výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. Veřejně nepřístupná.
7. Koňský vrch - pětiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1941. Veřejně nepřístupná.
8. Vysoký Kamýk - sedmiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1941. V roce 2011 obestavěna ocelovou konstrukcí mobilního vysílače výšky 46 metrů. Součástí je veřejně přístupná vyhlídková plošina ve výšce 33 metrů.
9. Vysoká - šestiboký půdorys.

Dostupné archiválie

Archiválie k problematice měřických věží lze nalézt v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v sídle ČÚZK v Praze Kobylisích ve sbírkách v/1 (fotografie), v/4 (diapozitivy), v/5 (negativy).