Důl Ferdinand (Ostrava): Porovnání verzí
m doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
m doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Důl Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice |
Důl Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích [[černé uhlí|černouhelný]] důl se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice v kolonii Ferdinand. Těžba uhlí na této jámě probíhala mezi rokem 1850 až 1882. |
||
=== Historie === |
=== Historie === |
||
V budoucím důlním poli v [[Michálkovice|Michálkovicích]] prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce [[1843]] bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 1849 (29. 12.), kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr s názvem Michael. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma, č. 3 Michael<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích|vydání = |vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody. |
V budoucím důlním poli v [[Michálkovice|Michálkovicích]] prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce [[1843]] bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 1849 (29. 12.), kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr s názvem Michael. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma, č. 3 Michael<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích|vydání = |vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody. |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kašpárek|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kapitoly z historie Michálkovic|vydání = |vydavatel = |místo = Michálkovice|rok = 2009|počet stran = |strany = 28|isbn = 978-80-732-213-3}}</ref> pro havíře, kteří pracovali na dole [[Důl Michal|Michael / Michal / P. Cingr]]. |
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kašpárek|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kapitoly z historie Michálkovic|vydání = |vydavatel = |místo = Michálkovice|rok = 2009|počet stran = |strany = 28|isbn = 978-80-732-213-3}}</ref> pro havíře, kteří pracovali na dole [[Důl Michal|Michael / Michal / P. Cingr]]. |
||
== Odkazy == |
|||
Verze z 16. 12. 2014, 21:53
Důl Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích černouhelný důl se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice v kolonii Ferdinand. Těžba uhlí na této jámě probíhala mezi rokem 1850 až 1882.
Historie
V budoucím důlním poli v Michálkovicích prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce 1843 bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 1849 (29. 12.), kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr s názvem Michael. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma, č. 3 Michael[1][2]. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.
První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce 1850, pravidelná těžba začala v roce 1851. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce 1856 to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský erár své podniky postupně rozprodal. Roku 1856 (15. 12.) odkoupila Michálkovické důlní pole Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (Severní dráha Ferdinandova, SDF). Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře Ferdinanda V.
V roce 1862 důl Ferdinand a Michael byl napojen na báňskou dráhu, což usnadnilo odvoz vytěženého uhlí k odběratelům a na překladiště uhlí SDF v Hrušově.
Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžení uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 HP. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo o výkonu 60 HP. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)[3].
Na zrekonstruovaný důl Michael byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stává pomocným dolem a jámou záložní. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922[4] pro havíře, kteří pracovali na dole Michael / Michal / P. Cingr.
Odkazy
- ↑ SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Ostrava: NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2004.
- ↑ KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006.
- ↑ Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku. Ostrava: [s.n.], 202. 220 s. S. 139. Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné.
- ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Kapitoly z historie Michálkovic. Michálkovice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-732-213-3. S. 28.