Jérôme Pétion de Villeneuve: Porovnání verzí
m + odkaz na Ottův slovník naučný |
jako šablona posloupnost 2, bylo tam takové divné vystřídání na 6 dní :) ; drobnosti jako odstavce |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Jerôme Pétion de Villeneuve''' (* 3. ledna [[1756]] v [[Chartres]]; † polovina června [[1794]] u [[Bordeaux]]) byl jedním z čelných radikálů v době [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]]. |
'''Jerôme Pétion de Villeneuve''' (* 3. ledna [[1756]] v [[Chartres]]; † polovina června [[1794]] u [[Bordeaux]]) byl jedním z čelných radikálů v době [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]]. |
||
[[Soubor:Jérôme Pétion de Villeneuve.jpg|thumb|Jérôme Pétion de Villeneuve]] |
[[Soubor:Jérôme Pétion de Villeneuve.jpg|thumb|Jérôme Pétion de Villeneuve]] |
||
Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Lafayette]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.) |
Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. |
||
Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Lafayette]]; funkci vykonával do 15.října 1792, s přestávkou od [[6. červenec|července]] do [[13. červenec|července]] 1792, kdy tuto funkci vykonával [[Philibert Borie]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. |
|||
Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.) |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Řádek 8: | Řádek 12: | ||
* {{NK ČR|xx0023720}} |
* {{NK ČR|xx0023720}} |
||
{{Posloupnost2x |
|||
|co=[[Seznam starostů Paříže|Starosta Paříže]] |
|||
|kdy= [[1791]] – [[1792]] |
|||
|kdo=Jérôme Pétion de Villeneuve |
|||
⚫ | |||
| |
|kdy=[[1791]]–[[1792]] |
||
⚫ | |||
|po=[[Philibert Borie]] |
|||
|kdy2=[[1792]] |
|||
|pred2=[[Philibert Borie]] |
|||
|po2=[[Antoine René Boucher]] |
|||
}} |
}} |
||
Verze z 15. 12. 2014, 21:58
Jerôme Pétion de Villeneuve (* 3. ledna 1756 v Chartres; † polovina června 1794 u Bordeaux) byl jedním z čelných radikálů v době francouzské revoluce.
Villeneuve pracoval nejprve jako advokát v Chartres, stal se poslancem zasedání generálních stavů za třetí stav. Tak tedy roku 1789 přijel do Paříže a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník Mirabeaua a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně Marii Antoinettě. V prosinci 1790 byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci 1791 se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku.
Dne 16. listopadu 1791 byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl Lafayette; funkci vykonával do 15.října 1792, s přestávkou od července do července 1792, kdy tuto funkci vykonával Philibert Borie. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září 1792, které znamenaly konec monarchie ve Francii. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu.
Poté co byla odhalena zrada generála Dumourieze, využil této události Robespierre jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května 1793 byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem Francoisem-Nicolasem Buzotem do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.)
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Petion v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jérôme Pétion de Villeneuve na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jérôme Pétion de Villeneuve
Starosta Paříže | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
Jérôme Pétion de Villeneuve 1791–1792 |
Nástupce: |
1792 |