Zikmund Huler z Orlíku: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele Meredz (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Kotačka
Řádek 2: Řádek 2:


Zikmund Huler byl v letech [[1381]] - [[1382]], [[1384]] - [[1385]] a [[1387]] pražským [[konšel]]em a 7. listopadu [[1387]] se stal [[podkomoří]]m království Českého. Brzy si vydobyl [[král]]ovu přízeň a spravoval královská města i statky. Ve sporech [[Václav IV.|Václava IV.]] a arcibiskupa [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]] stál na straně krále. V letech [[1402]] - [[1403]] byl spoluvězněm krále ve [[vídeň]]ském vězení. Zůstal v něm o rok déle než král.
Zikmund Huler byl v letech [[1381]] - [[1382]], [[1384]] - [[1385]] a [[1387]] pražským [[konšel]]em a 7. listopadu [[1387]] se stal [[podkomoří]]m království Českého. Brzy si vydobyl [[král]]ovu přízeň a spravoval královská města i statky. Ve sporech [[Václav IV.|Václava IV.]] a arcibiskupa [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]] stál na straně krále. V letech [[1402]] - [[1403]] byl spoluvězněm krále ve [[vídeň]]ském vězení. Zůstal v něm o rok déle než král.

Na Hulerův rozkaz byli v letech [[1392]] a [[1393]] uvězněni jeden student a jeden duchovní. Byli popraveni pro zločiny, které spáchali. [[Arcibiskup]] [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka]] nechal Zikmunda Hulera vyzvat přes generálního [[vikář]]e [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] před svůj soudný stolec. Když se Huler nedostavil, vyřkl arcibiskup nad ním klatbu. Huler se pomstil a Jan z Nepomuku, později svatý [[Jan Nepomucký]] tento spor zaplatil životem. Jinak byl Zikmund Huler na svých panstvích na své kněze velice laskavý. Nasvědčuje tomu nadace pro starosedlcký kostel u [[Orlík (zámek)|Orlíka]] a založení kaple pro poustevníky u Zátomlí u [[Volary|Volar]]. V kostele v Lazišti je křtitelnice s jeho erbem.
Na Hulerův rozkaz byli v letech [[1392]] a [[1393]] uvězněni jeden student a jeden duchovní. Byli popraveni pro zločiny, které spáchali. [[Arcibiskup]] Jan z Jenštejna
nechal Zikmunda Hulera vyzvat přes generálního [[vikář]]e [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] před svůj soudný stolec. Když se Huler nedostavil, vyřkl arcibiskup nad ním klatbu. Huler se pomstil a Jan z Nepomuku, později svatý [[Jan Nepomucký]] tento spor zaplatil životem. Jinak byl Zikmund Huler na svých panstvích na své kněze velice laskavý. Nasvědčuje tomu nadace pro starosedlcký kostel u [[Orlík (zámek)|Orlíka]] a založení kaple pro poustevníky u Zátomlí u [[Volary|Volar]]. V kostele v Lazišti je křtitelnice s jeho erbem.


Kolem roku [[1390]] zastavil král Václav IV. Hulerovi hrad [[Hus]] s městy [[Záblatí (okres Prachatice)|Záblatí]] a [[Husinec (okres Prachatice)|Husinec]]. V téže době koupil Huler od [[Boreš II. z Oseka|Boreše II. z Oseka]] [[Kynžvart (hrad)|kynžvartské]] panství s hradem [[Boršengrýn]], nedržel jej však dlouho a roku [[1395]] jej vyměnil s jiným královým oblíbencem [[Hynčík Pluh z Rabštejna|Hynčíkem Pluhem z Rabštejna]] za hrad [[Orlík nad Vltavou]]<ref>http://www.hamelika.cz/VYLETY/BORSENGRYN/borsengryn.htm</ref>. Dále vlastnil [[Mladá Vožice|Vožici]] s příslušenstvím (od roku [[1397]]), statek [[Velká Dobrá]] na [[okres Kladno|Kladensku]] a několik domů v Praze.
Kolem roku [[1390]] zastavil král Václav IV. Hulerovi hrad [[Hus]] s městy [[Záblatí (okres Prachatice)|Záblatí]] a [[Husinec (okres Prachatice)|Husinec]]. V téže době koupil Huler od [[Boreš II. z Oseka|Boreše II. z Oseka]] [[Kynžvart (hrad)|kynžvartské]] panství s hradem [[Boršengrýn]], nedržel jej však dlouho a roku [[1395]] jej vyměnil s jiným královým oblíbencem [[Hynčík Pluh z Rabštejna|Hynčíkem Pluhem z Rabštejna]] za hrad [[Orlík nad Vltavou]]<ref>http://www.hamelika.cz/VYLETY/BORSENGRYN/borsengryn.htm</ref>. Dále vlastnil [[Mladá Vožice|Vožici]] s příslušenstvím (od roku [[1397]]), statek [[Velká Dobrá]] na [[okres Kladno|Kladensku]] a několik domů v Praze.

Verze z 14. 12. 2014, 19:21

Zikmund Huler z Orlíku († 23. července 1405) byl pražský měšťan a konšel, královský důvěrník a podkomoří. Přídomek z Orlíku získal po roce 1395, poté co získal hrad Orlík.

Zikmund Huler byl v letech 1381 - 1382, 1384 - 1385 a 1387 pražským konšelem a 7. listopadu 1387 se stal podkomořím království Českého. Brzy si vydobyl královu přízeň a spravoval královská města i statky. Ve sporech Václava IV. a arcibiskupa Jana z Jenštejna stál na straně krále. V letech 1402 - 1403 byl spoluvězněm krále ve vídeňském vězení. Zůstal v něm o rok déle než král.

Na Hulerův rozkaz byli v letech 1392 a 1393 uvězněni jeden student a jeden duchovní. Byli popraveni pro zločiny, které spáchali. Arcibiskup Jan z Jenštejna

nechal Zikmunda Hulera vyzvat přes generálního vikáře Jana Nepomuckého před svůj soudný stolec. Když se Huler nedostavil, vyřkl arcibiskup nad ním klatbu. Huler se pomstil a Jan z Nepomuku, později svatý Jan Nepomucký tento spor zaplatil životem. Jinak byl Zikmund Huler na svých panstvích na své kněze velice laskavý. Nasvědčuje tomu nadace pro starosedlcký kostel u Orlíka a založení kaple pro poustevníky u Zátomlí u Volar. V kostele v Lazišti je křtitelnice s jeho erbem.

Kolem roku 1390 zastavil král Václav IV. Hulerovi hrad Hus s městy Záblatí a Husinec. V téže době koupil Huler od Boreše II. z Oseka kynžvartské panství s hradem Boršengrýn, nedržel jej však dlouho a roku 1395 jej vyměnil s jiným královým oblíbencem Hynčíkem Pluhem z Rabštejna za hrad Orlík nad Vltavou[1]. Dále vlastnil Vožici s příslušenstvím (od roku 1397), statek Velká Dobrá na Kladensku a několik domů v Praze.

Údajně se neoprávněně obohatil u královské komory. Roku 1405 Opolští vévodové upomínali krále Václava IV. na doplatek sumy 8000 kop grošů, které si od nich roku 1389 vypůjčil. Václav IV. se prokázal kvitancí o zaplacení. Ale jelikož již nikdo ze svědků této půjčky nežil (tři z nich byli oběťmi karlštejnských vražd r. 1397), rozhodoval o sporu polský král Vladislav II. Jagellonský a Zikmund Huler byl pověřen úkolem relátora (zapisovatele do zemských desk). Ve sporu se zjistilo, že šlo o podvrh listiny, kterým Huler obviňoval ony nebožtíky, protože byl obviněn z padělání, ve kterém využil oněch vražd. Zikmund Huler si měl nechat na doplatek udělat falešnou kvitanci, kterou ukázal králi. Z tohoto podvodu byl usvědčen a 23. července 1405 byl sťat před Staroměstskou radnicí.

Odkazy

Reference

Související články