SOS dětské vesničky: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''SOS dětské vesničky je organizace vydělávajíci na dětech tím že pracují a zajišťuje jim náhradní rodinnou péči bez fungujících rodin. |
'''SOS dětské vesničky je organizace vydělávajíci na dětech tím že pracují a zajišťuje jim náhradní rodinnou péči bez fungujících rodin.. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 4. 12. 2014, 14:33
SOS dětské vesničky je organizace vydělávajíci na dětech tím že pracují a zajišťuje jim náhradní rodinnou péči bez fungujících rodin..
Historie
Myšlenka SOS dětských vesniček vznikla v Rakousku v roce 1949 jako jeden ze způsobů zajistit opuštěnému dítěti péči náhradních rodičů. Jejím původcem a následně realizátorem byl Rakušan dr. Hermann Gmeiner, který ideu spojit opuštěné děti s matkami, které děti nemají, uvedl ve skutečnost založením SOS dětské vesničky v rakouském Imstu. Tehdy byla zaměřena především na válečné sirotky a v důsledku války na opuštěné děti. Základem bylo přiblížit podobu této náhradní péče co možná nejvíc skutečné rodině – matka s dětmi žije v samostatném domě v podpůrném prostředí vesničky. Hlavní zásadou je nerozdělovat od sebe sourozence. Prvnímu domu dal H. Gmeiner název Dům míru, posléze vznikly další; dodnes je "prototyp Imst" vzorem pro další země, jak prakticky, snadno a relativně levně realizovat náhradní rodinnou péči dětem, kterým vlastní rodina selhala.
SOS dětské vesničky v České republice
Hermann Gmeiner přijel na pozvání České pediatrické společnosti představit tento projekt do tehdejšího Československa v roce 1967, v roce 1968 vzniká nejdříve Kruh přátel SOS dětské vesničky a posléze Sdružení SOS dětských vesniček[1] a je založeno Konto 777 SOS dětské vesničky. O rok později, v roce 1969, je na kontě (na tehdejší dobu obrovská suma) 28 miliónů Kčs a zahajuje se výstavba vesničky v Doubí u Karlových Varů. V roce 1970 tato vesnička zahajuje činnost a pokládá se základní kámen vesničky v Chvalčově na Kroměřížsku. Její výstavba začíná v roce 1971, o rok později 1972 se začíná stavět vesnička v Brně-Medlánkách a rok nato 1973 spouští chvalčovská vesnička svou činnost.
Období normalizace sedmdesátých let nepřálo žádné formě občanských iniciativ – v roce 1974 byly vesničky převedeny pod pravomoc státu a o rok později ustavena komise k likvidaci Sdružení. To bylo obnoveno po listopadu 1989, následně byly Sdružení předány fungující vesničky v Doubí a Chvalčově a roku 1996 znovuzahájena výstavba vesničky v Brně-Medlánkách, která byla pro děti otevřena v roce 2003.
V roce 1993 bylo Sdružení SOS dětské vesničky přijato za řádného člena mezinárodní organizace SOS Kinderdorf International se sídlem v Rakousku.
V České republice do vesniček přicházejí děti z dětských domovů, sirotci skuteční nebo sociální – naprostá většina z nich pochází z patologických rodin (váleční sirotci jsou zde však téměř neznámým pojmem), kdy rodiče těchto dětí byli zbaveni rodičovských práv a děti jim odebrány. Děti jsou následně umístěny do ústavů, a to podle věku, takže sourozenci bývají odtrženi od sebe a jsou tak zpřetrhány i poslední fungující rodinné vazby. Péče v SOS vesničkách je unikátná právě tím, že umožňuje vytvářet vedle vazeb původních i vazby nové v rodinném prostředí vesničky.
Kromě SOS dětských vesniček existují programy následné péče pro děti opouštějíci vesničky. Jedním z nich je komunita mládeže, která by měla dospívající děti z vesniček připravit na samostatný život. Druhým je program polozávislého bydlení, který by měl tyto schopnosti rozvinout. V současné době mámme dvě Komunity mládeže v Brně pro dospívající děti z SOS dětských vesniček Chvalčov a Brno-Medlánky a program Polozávislého bydlení v Karlových Varech.
Idea a koncepce
Každé dítě patří do rodiny a roste za pomoci lásky, úcty a bezpečí. Vytváříme rodiny pro děti v nouzi, pomáháme jim utvářet jejich vlastní budoucnost a podílíme se na rozvoji jejich komunit.
Čtyři základní pilíře
- Matka – každé dítě má pečujícího rodiče
SOS matka – pěstounka vytváří úzký vztah s každým dítětem svěřeným do její péče a poskytuje mu bezpečí, lásku a stabilitu, kterou potřebuje. Jako profesionální pečovatelka o dítě ovlivňuje směřování vývoje dítěte a řídí chod domácnosti. Uznává a respektuje původní rodinu každého dítěte. Matkou je žena ve věku 24–40 let, s minimálně středoškolským vzděláním, bezdětná či se staršími samostatnými dětmi.
- Rodina – Bratři a sestry – rodinné vazby se přirozeně rozvíjejí
Děvčata a chlapci různého věku žijí společně jako bratři a sestry, biologičtí sourozenci jsou umístěni v jedné SOS rodině. Tyto děti spolu se svou SOS matkou-pěstounkou vytvářejí citové vazby, které přetrvávají po celý život. Sourozenenckou skupinu v SOS dětské vesničce tvoří většinou 4–6 dětí různého věku.
- Dům – každá rodina vytváří vlastní domov
Dům je domovem pěstounské rodiny, se svou vlastní atmosférou, rytmem a běžnou rutinou. Děti zde zažívají pocit bezpečí a sounáležitosti, dělí se o zodpovědnost, radost i trápení každodenního života.
- Vesnička – SOS rodina je součástí společnosti
SOS rodiny žijí společně a vytvářejí podpůrné prostředí vesničky, kde si děti bezpečně mohou hrát a navazovat přátelství. Rodiny se dělí o své zkušenosti a nabízejí si vzájemnou pomoc. Prostřednictvím své rodiny, vesničky a obce se každé dítě učí aktivní účasti na životě společnosti. Vesnička má obvykle 9–12 rodinných domů.Odbornou pomoc zabezpečuje tým vesničky. Vesničky jsou organizovány tak, aby na jedné straně umožňovaly propojení s okolím, na druhé straně aby zde mohla být koncentrována péče pro děti, které to potřebují.
Odkazy
Reference
- ↑ SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN 979-80-7367-681-0. Kapitola Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století, s. 55.