Ahníkov (zámek): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
redukce wikiodkazů
Doplnění infoboxu, typografie, literatura
Řádek 12: Řádek 12:
|loc-map = {{LocMap|Česko|label=Ahníkov (zámek)|lat_deg=50|lat_min=26|lat_sec=0.64|lon_deg=13|lon_min=19|lon_sec=23.84|float=center}}
|loc-map = {{LocMap|Česko|label=Ahníkov (zámek)|lat_deg=50|lat_min=26|lat_sec=0.64|lon_deg=13|lon_min=19|lon_sec=23.84|float=center}}
|stavitel = neznámý
|stavitel = neznámý
|další majitelé = [[Velemyští z Velemyšlevsi]], [[páni z Hertenburku]], [[Lobkovicové]], [[páni ze Štampachu]], [[Bořitové z Martinic]], [[Firmianové]], [[Wolkenstein-Trostburkové]]
|další majitelé = [[Velemyští z Velemyšlevsi]], [[páni z Hertenburku]], [[Lobkovicové]], [[Štampachové ze Štampachu|Štampachové]], [[Bořitové z Martinic]], [[Firmianové]], [[Wolkenstein-Trostburkové]]
|současný majitel =
|současný majitel =
|sloh = [[Baroko|barokní]]
|sloh = [[Baroko|barokní]]
|architekt =
|architekt =
|výstavba = [[14. století]] (tvrz)
|výstavba = [[14. století]] (tvrz)
|přestavba = [[1581]] (renesanční zámek), [[18. století]] (barokní)
|přestavba = [[1581]] (renesanční zámek), [[18. století]] (barokní)
|zánik = [[1986]]
|zánik = [[1986]]
|commons =
|commons = Category:Ahníkov Castle
|rejstřík památek =
|rejstřík památek =
|www =
|www =
}}
}}


'''Zámek Ahníkov''' stával v zaniklé obci [[Ahníkov]] u [[Málkov (okres Chomutov)|Málkova]] mezi [[Kadaň|Kadaní]] a [[Chomutov|Chomutovem]]. Dnes se zde nachází [[lom Merkur]].
'''Zámek Ahníkov''' stával v zaniklé obci [[Ahníkov]] u [[Málkov (okres Chomutov)|Málkova]] mezi [[Kadaň|Kadaní]] a [[Chomutov|Chomutovem]]. Dnes se zde nachází [[Lom Nástup - Tušimice]].


== Historie ==
== Historie ==
Ahníkov pravděpodobně založil [[Ahník Mašťovský]], jenž je doložen v letech [[1196]]-[[1239]]. Kdy došlo k založení tvrze, která předcházela zámku, není jasné. Pravděpodobně tomu bylo již ve [[14. století]], kdy zde sídlili manové [[Hasištejn]]a. Koncem [[15. století]] byl ve vlastnictví [[Mikuláš Chlup|Mikuláše Chlupa]], roku [[1531]] jej získal [[Petr Velemyský z Velemyšlevsi]] a roku [[1567]] [[Vít z Hertenburku]]. Další majitel, [[Bohuslav Felix z Lobkovic]], prodal Ahníkov [[Linhart ze Štampachu|Linhartovi ze Štampachu]], kterého roku [[1581]] císař [[Rudolf II.]] propustil z manství. Ještě téhož roku nechal majitel přestavět tvrz na zámek ve stylu [[saská renesance|saské renesance]]. Roku [[1606]] došlo k připojení k Hasištejnu. [[Linhart mladší ze Štampachu]] po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] o majetek na základě [[konfiskace]] přišel a roku [[1623]] jej kupuje [[Jaroslav Bořita z Martinic]]. Ten také zakoupil [[Prunéřov]] a obě panství spojil. V držení [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martiniců]] zůstalo panství do roku [[1791]], kdy jej získal hraběcí rod [[Firmianové|Firmianů]], poté roku [[1840]] [[Wolkenstein-Trostburkové]] a roku [[1880]] [[František Preidl]], jehož dědic [[Emanuel Karsche]] vlastnil panství do roku [[1945]]. Po druhé světové válce se majitelem stal státní statek, jenž se ale o něj příliš nestaral. V roce [[1986]] musel spolu s obcí ustoupit těžbě hnědého uhlí.
Ahníkov pravděpodobně založil [[Ahník Mašťovský]], jenž je doložen v letech [[1196]]–[[1239]]. Kdy došlo k založení tvrze, která předcházela zámku, není jasné. Pravděpodobně tomu bylo již ve [[14. století]], kdy zde sídlili manové [[Hasištejn]]a. Koncem [[15. století]] byl ve vlastnictví [[Mikuláš Chlup|Mikuláše Chlupa]], roku [[1531]] jej získal [[Petr Velemyský z Velemyšlevsi]] a roku [[1567]] [[Vít z Hertenburku]]. Další majitel, [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], prodal Ahníkov [[Linhart ze Štampachu|Linhartovi ze Štampachu]], kterého roku [[1581]] císař [[Rudolf II.]] propustil z manství. Ještě téhož roku nechal majitel přestavět tvrz na zámek ve stylu [[saská renesance|saské renesance]]. Roku [[1606]] došlo k připojení k Hasištejnu. [[Linhart mladší ze Štampachu]] po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] o majetek na základě [[konfiskace]] přišel a roku [[1623]] jej kupuje [[Jaroslav Bořita z Martinic]]. Ten také zakoupil [[Prunéřov]] a obě panství spojil. V držení [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martiniců]] zůstalo panství do roku [[1791]], kdy jej získal hraběcí rod [[Firmianové|Firmianů]], poté roku [[1840]] [[Wolkenstein-Trostburkové]] a roku [[1880]] [[František Preidl]], jehož dědic [[Emanuel Karsche]] vlastnil panství do roku [[1945]]. Po druhé světové válce se majitelem stal státní statek, jenž se ale o něj příliš nestaral. V roce [[1986]] musel spolu s obcí ustoupit těžbě hnědého uhlí.


== Popis ==
== Popis ==
Jednalo se o patrovou budovu se dvěma křídly. V hlavním [[průčelí]] se nacházel bohatě zdobený třípatrový [[arkýř]] a zazděné [[arkády]] v prvním patře na nádvoří. Fasádu zdobila [[sgrafita]], v přízemí se zachovala torza [[štukatura|štukatur]]. V několika pokojích v patře byly [[renesance|renesanční]] stropy. K výstavbě severního křídla došlo ve druhé polovině [[17. století]]. V první polovině [[18. století]] byl zámek [[baroko|barokizován]] a poslední větší přestavba proběhla na konci [[19. století]]. [[Zámecký park]] je poprvé uváděn roku [[1630]].
Jednalo se o patrovou budovu se dvěma křídly. V hlavním [[průčelí]] se nacházel bohatě zdobený třípatrový [[arkýř]] a zazděné [[arkády]] v prvním patře na nádvoří. Fasádu zdobila [[sgrafita]], v přízemí se zachovala torza [[štukatura|štukatur]]. V několika pokojích v patře byly [[renesance|renesanční]] stropy. K výstavbě severního křídla došlo ve druhé polovině [[17. století]]. V první polovině [[18. století]] byl zámek [[baroko|barokizován]] a poslední větší přestavba proběhla na konci [[19. století]]. [[Zámecký park]] je poprvé uváděn roku [[1630]].

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| kapitola = Ahníkov – zámek
| strany = 21
| svazek = III
}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1887 zámek na hrady.cz]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1887 Zámek Ahníkov na Hrady.cz]
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=1 obec na zanikleobce.cz]
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=1 Obec Ahníkov na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945]


[[Kategorie:Málkov (okres Chomutov)]]
[[Kategorie:Málkov (okres Chomutov)]]

Verze z 27. 11. 2014, 22:20

Šablona:Infobox budova

Zámek Ahníkov stával v zaniklé obci Ahníkov u Málkova mezi Kadaní a Chomutovem. Dnes se zde nachází Lom Nástup - Tušimice.

Historie

Ahníkov pravděpodobně založil Ahník Mašťovský, jenž je doložen v letech 1196–1239. Kdy došlo k založení tvrze, která předcházela zámku, není jasné. Pravděpodobně tomu bylo již ve 14. století, kdy zde sídlili manové Hasištejna. Koncem 15. století byl ve vlastnictví Mikuláše Chlupa, roku 1531 jej získal Petr Velemyský z Velemyšlevsi a roku 1567 Vít z Hertenburku. Další majitel, Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, prodal Ahníkov Linhartovi ze Štampachu, kterého roku 1581 císař Rudolf II. propustil z manství. Ještě téhož roku nechal majitel přestavět tvrz na zámek ve stylu saské renesance. Roku 1606 došlo k připojení k Hasištejnu. Linhart mladší ze Štampachu po Bílé hoře o majetek na základě konfiskace přišel a roku 1623 jej kupuje Jaroslav Bořita z Martinic. Ten také zakoupil Prunéřov a obě panství spojil. V držení Martiniců zůstalo panství do roku 1791, kdy jej získal hraběcí rod Firmianů, poté roku 1840 Wolkenstein-Trostburkové a roku 1880 František Preidl, jehož dědic Emanuel Karsche vlastnil panství do roku 1945. Po druhé světové válce se majitelem stal státní statek, jenž se ale o něj příliš nestaral. V roce 1986 musel spolu s obcí ustoupit těžbě hnědého uhlí.

Popis

Jednalo se o patrovou budovu se dvěma křídly. V hlavním průčelí se nacházel bohatě zdobený třípatrový arkýř a zazděné arkády v prvním patře na nádvoří. Fasádu zdobila sgrafita, v přízemí se zachovala torza štukatur. V několika pokojích v patře byly renesanční stropy. K výstavbě severního křídla došlo ve druhé polovině 17. století. V první polovině 18. století byl zámek barokizován a poslední větší přestavba proběhla na konci 19. století. Zámecký park je poprvé uváděn roku 1630.

Literatura

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ahníkov – zámek, s. 21. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ahníkov_(zámek)&oldid=12035651“