Plíseň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + odkaz na Ottův slovník naučný
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]].
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]].


Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' (plíseň hlavičková) a ''Rhizopus'', vřeckaté houby (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt]]ické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. [[enzym]]y v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící [[mykóza|mykózy]] lidí, zvířat i rostlin, tvořící [[mykotoxin]]y, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Mezi Michalami zahrnujeme fykomycety (pravé Michaly) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' (Michala hlavičková) a ''Rhizopus'', vřeckaté houby (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt]]ické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. [[enzym]]y v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé Michaly(působící [[mykóza|mykózy]] lidí, zvířat i rostlin, tvořící [[mykotoxin]]y, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).


== Využití plísní ==
== Využití plísní ==

Verze z 24. 11. 2014, 12:57

Tento článek je o skupině hub se specifickým vzhledem. Další významy jsou uvedeny na stránce Plíseň (rozcestník).
Chlebová plíseň

Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.

Mezi Michalami zahrnujeme fykomycety (pravé Michaly) s rody Absidia, Mucor (Michala hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé Michaly(působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).

Využití plísní

Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. Jiné plísně využíváme v potravinářství např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.

Externí odkazy