Taškent: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
Bobyr (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 46: Řádek 46:
<center>
<center>
<gallery>
<gallery>
Soubor:Toshkent Railway Station.jpg
Image:Tashkent Station.JPG
Image:Palace of Grand Prince Nikolai Konstantinovich 12-00.JPG
Soubor:Prince Romanov Palace in Tashkent.jpg
Image:Museum Amir Temur 16-35.JPG
Soubor:Taschkent-47.JPG
Image:Theatre Alisher Navoi.JPG
Soubor:Navoi Theater - Tashkent.jpg
Image:Madrasah Kukaldash (Tashkent) 12-07.JPG
Soubor:Kukaldosh madrassah.JPG
Soubor:Hotel Uzbekistan in Tashkent.jpg
Image:Hotel "Uzbekistan".JPG
Image:Tashkent street view.jpg

Image:Taschkent-79.JPG
Soubor:Tachkent moderne.jpg
Image:Oliy Majlis (Parliament of Uzbekistan).jpg
Soubor:Tashkent street view.jpg
Soubor:Taschkent-79.JPG
Soubor:Oliy Majlis (Parliament of Uzbekistan).jpg
</gallery>
</gallery>
</center>
</center>

Verze z 20. 11. 2014, 08:57

Tento článek je o hlavním městě Uzbekistánu. O torpédoborci z druhé světové války pojednává článek Taškent (1937).
Taškent
Toshkent, Toshqand, Toshkand
Taškent
Taškent
Taškent – znak
znak
Taškent – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130 - 253 m n. m.
StátUzbekistánUzbekistán Uzbekistán
hlavní městoTaškent
Administrativní dělení11 okresů
Taškent na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha335,8 km²
Počet obyvatel2 220 700
Hustota zalidnění8537,2 obyv./km²
Etnické složeníUzbekové, ostatní
Náboženské složeníislám, pravoslaví, ostatní
Správa
StarostaAbdukahhar Tokhtaev
Oficiální webtashkent.uz
Telefonní předvolba+998 71
PSČ100000
Označení vozidel01—09, (10 a 30 — старые)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Taškent z vesmíru
Ulice v Taškentu

Taškent (Toškent - Тошкент v uzbečtině či Ташке́нт v ruštině) je hlavní město Uzbekistánu a správní středisko provincie Taškent.

Historie

V oblasti dnešní uzbecké metropole existovalo souvislé osídlení již v dobách před naším letopočtem. Tehdy neslo název Šaš. V 8. století jej dobyli Arabové, o další století později pak zničily výpady Čingischána a kočovníků. Byl znovu vybudován, avšak ne na ruinách města starého, ale severozápadním směrem od něj.

Taškent se stal součástí mnoha říší, několikrát byl i zbořen. Další obnova následovala za Tamerlánovy vlády ve 14. století. Od počátku století šestnáctého připadl uzbeckému státu Šajbánovců, v 2. polovině téhož století pak Bucharskému chanátu. V polovině 19. století se zde opět změnili vládci; Taškent nyní spadal pod Kokandský chanát. Tato vláda však nebyla příliš oblíbená, Taškenťané se proti ní několikrát vzbouřili.

Významným zlomem v historii města se stala nadvláda Ruské říše, která začala roku 1865 a určila budoucí osud dějin města. Taškent byl stanoven za centrum Turkestánské gubernie, začal se rozvíjet jako moderní město. Středověké hradby se odstranily na přelomu 80. a 90. let 19. století. Od roku 1899 tu existuje železniční spojení s Kaspickým mořem, o dalších šest let později se zprovoznila trať do Orenburgu. 11. listopadu 1917 zde došlo k vyhlášení sovětské moci, ne však pokojnou cestou (při nepokojích byla zničena velká část historického města). Od dubna 1918 nahradila Turkestánskou gubernii Turkestánská ASSR, jež se později začlenila do nově vzniklého SSSR. Roku 1930 se pak Taškent stal její metropolí, vystřídal předchozí Samarkand. Ve 20. a 30. letech začala industrializace, Taškent ale nejvíce vydělal na přesouvání průmyslu na jihovýchod a východ SSSR v časech druhé světové války. S novými továrnami sem začali ale přicházet i Rusové.

24. duben 1966 se zapsal do historie města černým písmem. Bylo zničeno, ne však vojenským útokem, ale silným zemětřesením o síle 7 stupňů Richterovy stupnice. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy, typické pro tehdejší SSSR. Velkou změnou v dopravě se roku 1977 stalo otevření metra, roku 1985 pak vznikla moderní dominanta města – 375 m vysoká televizní věž.

Po roce 1991 se stal Taškent metropolí nezávislého Uzbekistánu, masivní výstavba (metro, továrny, sídliště) byla zastavena. Město se stalo ale několikrát vzhledem ke svému významu dějištěm teroristických útoků. Nedaleko centra se nachází mezinárodní taškentské letiště.

Partnerská města

Odkazy

Literatura

  • Sahadeo, J. Russian Colonial Society in Tashkent, 1865-1923. Bloomington, IN, Indiana University Press, 2010.
  • Stronski, P. Tashkent: Forging a Soviet City, 1930-1966. Pittsburgh, University of Pittsburgh Press, 2010 (Central Eurasia in Context).

Externí odkazy