Edmondo De Amicis: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu za použití AWB
m →‎Externí odkazy: změna šablony
Řádek 127: Řádek 127:
* {{Commonscat|Edmondo de Amicis}}
* {{Commonscat|Edmondo de Amicis}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=it|autor=Edmondo De Amicis}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=it|autor=Edmondo De Amicis}}
* {{Wikicitáty|osoba=it:Edmondo De Amicis}}
* {{Wikiquote|jazyk = it|osoba = Edmondo De Amicis}}
* {{NK ČR|jn19981000580}}
* {{NK ČR|jn19981000580}}
* {{en}} [http://jv.gilead.org.il/evans/De_Amicis_interview_with_JV.html/ Edmondo de Amicis: A Visit to Jules Verne and Victorien Sardou]
* {{en}} [http://jv.gilead.org.il/evans/De_Amicis_interview_with_JV.html/ Edmondo de Amicis: A Visit to Jules Verne and Victorien Sardou]

Verze z 28. 10. 2014, 16:01

Edmondo de Amicis
Narození21. října 1846
Oneglia Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí11. března 1908 (ve věku 61 let)
Bordighera Italské královstvíItalské království Italské království
Místo pohřbeníMonumental Cemetery of Turin
Alma materMilitary Academy of Modena
Povoláníspisovatel, politik, novinář, autor dětské literatury a básník
Oceněníspolečník Americké akademie umění a věd
Politická stranaItalská socialistická strana
ChoťTeresa Boassi
Funkceposlanec parlamentu Italského království (1897–1900)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmondo De Amicis ( 21. říjen 1846, Oneglia, Ligurie11. březen 1908, Bordighera, Ligurie) byl italský spisovatel, novinář, básník a autor dětské literatury. Jeho nejznámější knihou je román Srdce (Cuore).

Životopis

De Amicis se narodil ve městě Oneglia v provincii Imepria v Ligurském kraji u Janovského zálivu. V roce 1848 se rodina přestěhovala do Cunea. Po gymnazijních studiích v Cuneu navštěvoval přípravnou vojenskou školu v Turínu (1861), později kadetní školu v Modeně (1863-1866), v roce 1865 získal hodnost poručika a stal se důstojníkem armády Italského království. Bojoval v bitvě u Custozzy (1866) během války o nezávislost.

Ve Florencii redigoval vojenský časopis La vita militare a napsal svá první díla, povídky týkající se frontových zkušeností (Karmela, Originelní ordonance, Letní pochod). Ty jsou sebrány v knize Črty z vojenského života (1868, Bozzetti di vita militare), kterou později přepracoval a vydal pod názvem Vojenský život (1868, La vita militare, česky pod názvem Vojenské povídky). Zde jako dvaadvacetiletý překvapil tím, že napsal čtivý povídkový soubor z vojenského života, který obsahuje jak veselé výjevy, tak dojemné scény a kniha ukazuje autora jako člověka se sklonem k moralizování. V roce 1870 opustil armádu a vstoupil do redakce časopisu La NazioneŘímě. Hodně cestoval a jeho zábavné i popisné dopisovatelské články z té doby sloužily jako základ pro jeho knihy cestopisných črt: Španělsko (Spagna), Holandsko (Olanda), Zápisky z Londýna (Ricordi di Londra), Maroko (Marocco), Cařihrad (Costantinopoli), Zápisky z Paříže (Ricordi di Parigi) a další. Nejnověji byla kniha Costantinopoli vydána v roce 2005 s předmluvou, kterou napsal Umberto Eco. Tento žánr byl tehdy v italské literatuře novinkou.

De Amicisova nejslavnější kniha Srdce byla vydána nakladatelstvím Treves 17. října 1886, což je v Itálii první školní den. Úspěch díla byl obrovský: v několika měsících byla vydána v zemi autora 40x a byl přeložena do deseti jazyků. Předlohou a inspirací pro postavy románu Srdce byli synové Furio a Ugo ve školním věku.

De Amicisovo dílo má hluboce národní náboj a silnou vazbu na sociální cítění (tento trend je zdůrazněn v románu Srdce). V roce 1891 Edmondo de Amicis vstoupil do Italské socialistické strany. V knihách Přátelé (Gli Amici) a Kočár pro všechny (La Carroza di tutti) rozvinul kaleidoskop lidských typů, zejména v druhé knize podává deník celoročního života v tramvaji, neboť tramvaj je ten "kočár pro všechny", a vystihuje zde postavy ze všech společenských tříd.

V románu Na oceáně (Sull Oceano) se věnuje problému italské emigrace a proti životu majetných cestujících v první třídě staví obraz nemajetných lidí v podpalubí.

Poslední spisovatelovy roky byly poznamenány smrtí jeho matky, spory se ženou a sebevraždou syna Furia a proto je trávil v odloučení. De Amicis zemřel v přístavním městě Bordighera.

Dílo

Próza

  • Črty z vojenského života (Bozzetti di vita militare, 1868)
  • Vojenské povídky (La vita militare, 1868)
  • Novely (Novelle, 1872)
  • Přátelé (Gli Amici , 1883)
  • Na oceáně (Sull'oceano, 1889)
  • Román učitele (Il romanzo di un maestro, 1890)
  • Učitelka dělníků (La Maestrina degli operai, 1895)
  • Kočár pro všechny (La Carroza di tutti, 1899)

Básně

  • Básně (Poesie, 1880)

Cestopisné práce

  • Španělsko (Spagna, 1873)
  • Holandsko (Olanda, 1874)
  • Vzpomínky na Londýn (Ricordi di Londra, 1874)
  • Maroko (Marocco, 1876)
  • Cařihrad (Costantinopoli, 1878)
  • Vzpomínky na Paříž (Ricordi di Parigi, 1879)
  • U bran Italie (Alle porte d´Italia, 1894)
  • V Americe (In America, 1897)
  • Tři hlavní města: Turín, Florencie, Řím (Le tre capitali : Torino, Firenze, Roma, 1898)
  • Vzpomínky z cesty na Sicílii (Ricordi d'un viaggio in Sicilia, 1908).

Studie a paměti

  • Literární portréty (Ritratti letterari, 1881)
  • Student a sociální otázka (Lo Studente e la Questione Sociale, 1897)
  • Paměti (Memorie, 1899)
  • Vzpomínky na dětství a na školu (Ricordi d'infanzia e di scuola, 1901)
  • Ušlechtilý jazyk (L'idioma gentile, 1905),
  • Nové literární a umělecké portréty (Nuovi ritratti letterari e artistici, 1908)

Souborné vydání

  • Opere complete, uspořádal: Antonio Baldini, Milano : Garzanti, 1948,
  • Opere scelte, Milano : Mondadori, 2006, ISBN 88-04-54925-4

Odkazy

Literatura

  • heslo Edmondo de Amicis. In: Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 18881909. Svazek 2. S. 166-167.
  • HORKÝ, Vladimír. heslo Edmondo de Amicis. In: Jiří Pelán a kol. Slovník italských spisovatelů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-180-9. S. 289-290.
  • ADAMI, Stefano. heslo Edmondo de Amicis. In: Gaetana Marrone, Paolo Puppa, Luca Somigli. Encyclopedia of Italian literary studies. New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2007. Dostupné online. ISBN 1579583903. Svazek 2. S. 574-576.

Externí odkazy