Konrád Ferdinand Quast: Porovnání verzí
→Život a působení: Přepracováno podle monografie, Hořava 2014, uvedeno v literatuře. značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
Wikify, styl + kat. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Konrád Ferdinand Quast''' ([[ |
'''Konrád Ferdinand Quast''' ([[17. březen|17. března]] [[1789]], [[Ansbach]] (Německo) – [[7. duben|7. dubna]] [[1845]], [[Praha]]) byl malíř porcelánu. |
||
== Život a působení == |
== Život a působení == |
||
⚫ | Narodil se 17. března 1789 a 18. března byl pokřtěn; často uváděné datum narození 18. března je tedy chybné.<ref name="A"> Hořava 2014</ref> Vyučil se u Greinera a Gerlacha, roku 1807 se odstěhoval do [[Breitenbach]]u a 1808 do [[Jena|Jeny]]. 2. února 1809 se stěhuje do Pirkenhammeru ([[Březová (okres Karlovy Vary)|Březová u Karlových Varů]]). Zde se usadil a pracoval do roku 1836 především pro manufaktury v Březové a [[Dalovice|Dalovicích]]. Roku 1813 se oženil s Annou Haehnelovou, se kterou měli 12 dětí, mimo jiné velmi nadaného malíře Stefana (zemřel v mladém věku) a nejslavnějšího z rodu, druhorozeného [[Jan Zachariáš Quast|Jana Zachariáše]], malíře na porcelán a sklo. Roku 1836 se přestěhoval do Prahy, kde se 27. května 1841 stal pražským měšťanem. Zemřel v Praze 7. dubna 1845.<ref name="A"/> |
||
Konrád Ferdinand Quast se nenarodil 18.března 1789, jak uvádějí všechny slovníky a odborná literatura. Narodil se v Ansbachu 17. 3. a 18. 3. byl pokřtěn (Hořava 2014). |
|||
== Dílo == |
|||
⚫ | Vyučil se u Greinera a Gerlacha, roku 1807 se odstěhoval do |
||
⚫ | V západočeských porcelánkách byl považován za velmi kvalitního malíře. Z jeho díla není mnoho známo, zřejmě málo signoval své práce. V majetku [[Západočeské muzeum v Plzni|ZČM Plzeň]] je dekorativní váza medicejské formy malovaná květy a signovaná,<ref>Vyobrazena u Hořava 2014, str. 12.</ref> muzeum v Ansbachu vlastní jeho autoportrét a portrét manželky,<ref>Vyobrazeno u Hořava 2014, kat.č. 408, 409.</ref> v majetku příbuzných v Praze je obdobný autoportrét.<ref>Hořava 2014, kat.č. 416.</ref> |
||
⚫ | |||
⚫ | V západočeských porcelánkách byl považován za velmi kvalitního malíře. Z jeho díla není mnoho známo, zřejmě málo signoval své práce. V majetku ZČM Plzeň je dekorativní váza medicejské formy malovaná květy a signovaná |
||
== Odkazy == |
|||
V rodném Ansbachu je ulice pojmenovaná po malířích Konrádu Ferdinandu Quastovi a Janu Zachariáši Quastovi. |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
<references /> |
<references /> |
||
== Literatura == |
=== Literatura === |
||
* P. Toman, ''Slovník čs. výtvarných umělců''. Praha: B. Kočí 1927. Str. 268. |
* P. Toman, ''Slovník čs. výtvarných umělců''. Praha: B. Kočí 1927. Str. 268. |
||
* J.Hořava, Velmi křehké obrazy (Život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814 |
* J. Hořava, ''Velmi křehké obrazy'' (Život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891). Prácheňské muzeum v Písku 2014. |
||
=== Související články === |
|||
{{Pahýl}} |
|||
* [[Jan Zachariáš Quast]] |
|||
[[Kategorie:Čeští malíři]] |
[[Kategorie:Čeští malíři]] |
||
[[Kategorie:Němečtí malíři]] |
|||
[[Kategorie:Narození 1789]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 1845]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 25. 10. 2014, 21:29
Konrád Ferdinand Quast (17. března 1789, Ansbach (Německo) – 7. dubna 1845, Praha) byl malíř porcelánu.
Život a působení
Narodil se 17. března 1789 a 18. března byl pokřtěn; často uváděné datum narození 18. března je tedy chybné.[1] Vyučil se u Greinera a Gerlacha, roku 1807 se odstěhoval do Breitenbachu a 1808 do Jeny. 2. února 1809 se stěhuje do Pirkenhammeru (Březová u Karlových Varů). Zde se usadil a pracoval do roku 1836 především pro manufaktury v Březové a Dalovicích. Roku 1813 se oženil s Annou Haehnelovou, se kterou měli 12 dětí, mimo jiné velmi nadaného malíře Stefana (zemřel v mladém věku) a nejslavnějšího z rodu, druhorozeného Jana Zachariáše, malíře na porcelán a sklo. Roku 1836 se přestěhoval do Prahy, kde se 27. května 1841 stal pražským měšťanem. Zemřel v Praze 7. dubna 1845.[1]
Dílo
V západočeských porcelánkách byl považován za velmi kvalitního malíře. Z jeho díla není mnoho známo, zřejmě málo signoval své práce. V majetku ZČM Plzeň je dekorativní váza medicejské formy malovaná květy a signovaná,[2] muzeum v Ansbachu vlastní jeho autoportrét a portrét manželky,[3] v majetku příbuzných v Praze je obdobný autoportrét.[4]
V rodném Ansbachu je ulice pojmenovaná po malířích Konrádu Ferdinandu a Janu Zachariáši Quastovi. Přímými potomky Konráda Ferdinanda Quasta je rodina Häcklových z Prahy.
Odkazy
Reference
Literatura
- P. Toman, Slovník čs. výtvarných umělců. Praha: B. Kočí 1927. Str. 268.
- J. Hořava, Velmi křehké obrazy (Život a dílo Jana Zachariáše Quasta 1814-1891). Prácheňské muzeum v Písku 2014.