Encyklopedie

Titulní list prvního dílu Diderotovy Encyklopedie (1751)

Encyklopedie (řecky έγκύκλιος enkyklios okružní + παιδεία paideia výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit lidské poznání týkající se jednoho, více, anebo všech oborů. Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα (enkyklopaideia) poprvé užil v 5. století př. n. l. Hippias z Elidy, který jim označoval všeobecné vzdělání.

Obecná charakteristika

Encyklopedie je specifický druh slovníku, jde o naučný slovník, ale nevykládá věci v pořadí věcné návaznosti jako učebnice nebo vědecké zprávy a eseje, nýbrž jednotlivými poměrně úzce tematickými, ale podrobnými hesly, tradičně řazenými abecedně stejně, jako ostatní typy slovníků. V elektronické podobě je abecední uspořádání potlačeno.

Na rozdíl od slovníku, který přináší stručnou definici hesla, se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji. Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést pro čtenáře dostatečnou informaci o daném tématu hesla, doplněnou o ilustrace, mapy, přehledy, grafy, bibliografii apod. Také zpravidla často odkazuje na související hesla.

Encyklopedii lze definovat pomocí čtyř základních vlastností: jejího předmětu, účelu, metody či členění a proces vzniku.

1. Předmět: Tematika encyklopedie může být obecná. Ty obsahují hesla z různých oborů (Ottův slovník naučný, Encyclopædia Britannica apod.), nebo se mohou specializovat na určitý obor či okruh hesel (pak se obvykle označují jako slovníky (např. filozofický slovník, slovník lékařství apod.), či na určitou zeměpisnou či kulturní oblast (např. o určité zemi, náboženství apod.).
2. Určení: Encyklopedická díla mají za cíl přinést důležité shromážděné poznání z určitého oboru; v tomto smyslu se liší podrobností a záběrem. Účel díla může ovlivnit i cílový okruh čtenářů; dětské encyklopedie se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky.
3. Řazení: Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií: abecední řazení a hierarchické řazení podle kategorií. Moderní elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody, krom toho umožňují rychlé vyhledávání díky indexaci a křížovým odkazům.
4. Metoda vzniku: Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů, způsobu shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech, jiné moderní encyklopedie jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů. Velmi volný přístup praktikují otevřené encyklopedie, mezi nimi i zejména Wikipedie.

Raná encyklopedická díla

Idea encyklopedie je velmi stará – pochází ze starého Řecka (tzv. „zaokrouhlené vzdělání“ – enkyklios paideia). Římané tento pedagogický koncept přejímají a v dílech různých myslitelů (např. Varro, Martianus Capella) postupně vykrystalizuje ve svobodná umění (septem artes liberales). Toto přejímá středověk. V raném středověku jsou důležitými encyklopedisty Cassiodorus, Isidor ze Sevilly, Beda Ctihodný či Rabanus Maurus, ve vrcholném středověku např. Thierry ze Chartres, Alexander Neckam či Vincent z Beauvais.

V renesanci a zvláště v éře osvícenství se touha popsat co nejlépe a nejdetailněji okolní svět objevuje znovu. Proto se rozvíjely vědy (zvláště přírodní vědy) a vznikaly první novodobé encyklopedie. Jejich cílem bylo shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha. První velkou encyklopedií byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel, vydávaná v letech 1751-1772, jež byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovníky, kterými byli například Jean-Jacques Rousseau, Voltaire, Charles Louis Montesquieu, Étienne Bonnot de Condillac, Claude-Adrien Helvétius či Paul Heinrich Dietrich von Holbach. Encyklopedie vznikla na základě osvícenského racionalismu.

Související články

• Slovník
• Wikipedie
• Ottův slovník naučný
• Masarykův slovník naučný
• Encyclopædia Britannica
• Encyklopedie Jung-le
• Velká sovětská encyklopedie
• Příruční slovník naučný
• Malá československá encyklopedie
• CO-JAK-PROČ
• Diderot (encyklopedie)
• Universum (encyklopedie)

Literatura

• Dagmar Jungová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: Národní knihovna: knihovnická revue 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678
• Dagmar Jungová: Historie československé encyklopedistiky 1945–1992 in: Národní knihovna: knihovnická revue 2–3/2000, pp. 80–88. ISSN 1214-0678

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu encyklopedie na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Slovník (naučný) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo encyklopedie ve Wikislovníku