František Karel Kolár: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu za použití AWB
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = František Karel
| jméno = František Karel Kolár
| příjmení = Kolár
| obrázek = Jan Vilímek - František Kolár HL.jpg
| obrázek = Jan Vilímek - František Kolár HL.jpg
| bublina =
| popisek = František Kolár (1881)
| popisek = František Kolár (1881)
| datum narození = {{Datum narození|1829|1|29}}
| datum narození = {{Datum narození|1829|1|29}}
| místo narození = [[Zahájí u Lesné|Zahájí]] (obec [[Lesná (okres Tachov)|Lesná u Tachova]] <br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo narození = [[Zahájí u Lesné|Zahájí]] (obec [[Lesná (okres Tachov)|Lesná u Tachova]]) <br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1895|12|4|1829|1|29}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1895|12|4|1829|1|29}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
Řádek 27: Řádek 25:


František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním<ref name="ZlPha1885" />. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.<ref name="Svet1887" />
František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním<ref name="ZlPha1885" />. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.<ref name="Svet1887" />

== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
{{commonscat}}
* {{NK ČR|jk01061209}}
<references />
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{NK ČR|jk01061209}}

{{ÚČL}}
{{ÚČL}}



Verze z 23. 10. 2014, 19:56

František Karel Kolár
František Kolár (1881)
František Kolár (1881)
Narození29. ledna 1829
Zahájí (obec Lesná u Tachova)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. prosince 1895 (ve věku 66 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníherec, spisovatel, malíř, režisér, karikaturista a scénograf
PříbuzníJosef Jiří Kolár (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
strýc Josef Jiří Kolár

František Karel Kolár (29. ledna 1829 Zahájí (obec Lesná u Tachova)[1]4. prosince 1895 Praha), někdy uváděný i jako Kolář, byl český herec, režisér a výtvarník, významná postava českého divadla 70. a 80. let 19. století.

Narodil se v obci Waldheim[2] na Tachovsku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)[3] v rodině finančního úředníka.[2] Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou malířskou akademii.[2] Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.[4] Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc Josef Jiří Kolár uvedl do Stavovského divadla.[5] Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v Claurenově veselohře Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854 – 58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.[4]

V 60. letech přešel Kolár do Prozatímního divadla a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – ŠamberkPešková – Čermáková.[4] Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. (Stroupežnického Velký sen),[6] šašek (Král Lear), Polonius (Hamlet) a Napoleon (Bozděchův Světa pán v županu). Podle Jana Nerudy (v článku v Osvětě z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.[5]

V divadle hrál Kolár čtyřicet let; jeho poslední dvě role před odchodem do důchodu v roce 1891 byly Kryštof ze Švamberka (Zvíkovský rarášek) a Mikuláš Dačický (Paní mincmistrová, obě hry od Stroupežnického). I v posledních letech života se občas objevoval na jevišti.[5]

Jak v Prozatímním, tak i později v Národním divadle působil také jako úspěšný režisér. Po odchodu strýce Josefa Jiřího Kolára se stal vrchním režisérem činohry, opery i baletu. V letech 1873 – 74 byl i ředitelem Prozatímního divadla. Jeho specialitou bylo aranžování živých obrazů; nejvíc se jich odehrálo během Jubilejní výstavy r. 1891. Národopisné výstavy v roce 1895 se už nemohl aktivně zúčastnit ze zdravotních důvodů a koncem téhož roku po dlouhé nemoci zemřel.[5]

Kolár se uplatnil i jako kreslíř a ilustrátor. Pro Humoristické listy nakreslil množství obrázků, včetně karikatur neoblíbených rakouských politiků Herbsta a Schmerlinga.[7]

František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním[6]. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.[4]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c František Kolár. Zlatá Praha. 12. 1886, roč. 3, čís. 52, s. 830. Dostupné online. 
  3. Historie obce Lesná
  4. a b c d TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. František Kolár. Světozor. 12. 1886, roč. 21, čís. 3, s. 33 - 34. Dostupné online. 
  5. a b c d František Kolár. Světozor. 12. 1895, roč. 30, čís. 5, s. 57 - 58. Dostupné online. 
  6. a b František Kolár. Zlatá Praha. 1. 1885, roč. 2, čís. 14, s. 174. Dostupné online. 
  7. František Kolár. Humoristické listy. 11. 1881, roč. 23, čís. 48, s. 378. Dostupné online. 

Externí odkazy

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Literatura