Prokop Lucemburský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Biografie: fixlink
m pomlčkami jsem nahradil spojovníky
Řádek 9: Řádek 9:
{{Příbuzný|bratranec|[[Zikmund Lucemburský]]}}
{{Příbuzný|bratranec|[[Zikmund Lucemburský]]}}
}}
}}
'''Prokop Lucemburský''' ([[1354]]/[[1354|5]] [[Brno]] – [[24. září]] [[1405]] [[Královo Pole]]) byl synem [[Markrabě moravský|moravského markraběte]] [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha Lucemburského]] a [[Markéta Opavská|Markéty Opavské]], [[markrabě moravský]] ([[1375]]-[[1405]]) a zemský hejtman království.
'''Prokop Lucemburský''' ([[1354]]/[[1354|5]] [[Brno]] – [[24. září]] [[1405]] [[Královo Pole]]) byl synem [[Markrabě moravský|moravského markraběte]] [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha Lucemburského]] a [[Markéta Opavská|Markéty Opavské]], [[markrabě moravský]] ([[1375]][[1405]]) a zemský hejtman království.


== Biografie ==
== Biografie ==
=== Původ, mládí ===
=== Původ, mládí ===
Prokop se narodil jako nejmladší syn [[Moravský markrabě|moravského markraběte]] [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] ([[1322]]-[[1375]], mladšího syna [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a bratra [[Karel IV.|Karla IV.]]) a jeho druhé manželky [[Markéta Opavská|Markéty Opavské]].
Prokop se narodil jako nejmladší syn [[Moravský markrabě|moravského markraběte]] [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] ([[1322]][[1375]], mladšího syna [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a bratra [[Karel IV.|Karla IV.]]) a jeho druhé manželky [[Markéta Opavská|Markéty Opavské]].


=== Moravský markrabě ===
=== Moravský markrabě ===
Řádek 75: Řádek 75:
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 694 | isbn = 80-7185-501-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310–1402 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 694 | isbn = 80-7185-501-4}}
* {{Citace monografie | příjmení2 = Bartlová | jméno2 = Milena | odkaz na autora2 = Milena Bartlová | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310-1402 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 583 | isbn = 80-7185-551-0}}
* {{Citace monografie | příjmení2 = Bartlová | jméno2 = Milena | odkaz na autora2 = Milena Bartlová | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310–1402 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 583 | isbn = 80-7185-551-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Šmahel | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Šmahel | spoluautoři = a kol. | titul = Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 886 | isbn = 978-80-7422-093-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Šmahel | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Šmahel | spoluautoři = a kol. | titul = Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 886 | isbn = 978-80-7422-093-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | titul = České země v letech 1310-1378. Lucemburkové na českém trůně I | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 287 | isbn = 80-85983-73-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | titul = České země v letech 1310–1378. Lucemburkové na českém trůně I | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 287 | isbn = 80-85983-73-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 438 | isbn = 80-85983-98-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = České země v letech 1378–1437. Lucemburkové na českém trůně II | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 438 | isbn = 80-85983-98-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | příjmení2 = Žůrek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = | titul = Lucemburkové : životopisná encyklopedie | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2012 | počet stran = 260 | isbn = 978-80-86829-69-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | příjmení2 = Žůrek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = | titul = Lucemburkové : životopisná encyklopedie | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2012 | počet stran = 260 | isbn = 978-80-86829-69-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hoensch | jméno = Jörg Konrad | odkaz na autora = Jörg Konrad Hoensch | titul = Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7203-518-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hoensch | jméno = Jörg Konrad | odkaz na autora = Jörg Konrad Hoensch | titul = Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7203-518-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mezník | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Mezník | titul = Lucemburská Morava 1310-1423 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 562 | isbn = 80-7106-363-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mezník | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Mezník | titul = Lucemburská Morava 1310–1423 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 562 | isbn = 80-7106-363-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 773 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Václav IV. 1361–1419. K předpokladům husitské revoluce | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 773 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Štěpán | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Štěpán | titul = Moravský markrabě Jošt (1354-1411) | vydavatel = Matice moravská | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 828 | isbn = 80-86488-05-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Štěpán | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Štěpán | titul = Moravský markrabě Jošt (1354–1411) | vydavatel = Matice moravská | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 828 | isbn = 80-86488-05-5}}


=== Související články ===
=== Související články ===
Řádek 94: Řádek 94:
* [http://www.farnost.katolik.cz/krpole/historie/index.php?stranka=chram stránky římskokatolické farnosti v Brně-Králově Poli]
* [http://www.farnost.katolik.cz/krpole/historie/index.php?stranka=chram stránky římskokatolické farnosti v Brně-Králově Poli]


{{Panovník|co=[[Seznam vládců Moravy|Mladší moravský markrabě]]|soubor=Moravia.svg|kdy=[[1375]] - [[1405]]|pred=[[Jan Jindřich]]|po=[[Jošt Moravský]]|jmeno=s [[Jošt Moravský|Joštem]] a [[Jan Soběslav Lucemburský|Janem]]}}
{{Panovník|co=[[Seznam vládců Moravy|Mladší moravský markrabě]]|soubor=Moravia.svg|kdy=[[1375]] [[1405]]|pred=[[Jan Jindřich]]|po=[[Jošt Moravský]]|jmeno=s [[Jošt Moravský|Joštem]] a [[Jan Soběslav Lucemburský|Janem]]}}


{{Portály|Středověk}}
{{Portály|Středověk}}

Verze z 22. 10. 2014, 15:54

Příbuzenstvo
otec Jan Jindřich
matka Markéta Opavská
bratr Jošt Lucemburský
bratr Jan Soběslav Lucemburský
nemanželský syn Jiří Lucemburský
strýc Karel IV.
bratranec Václav IV.
bratranec Zikmund Lucemburský

Prokop Lucemburský (1354/5 Brno24. září 1405 Královo Pole) byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské, markrabě moravský (13751405) a zemský hejtman království.

Biografie

Původ, mládí

Prokop se narodil jako nejmladší syn moravského markraběte Jana Jindřicha (13221375, mladšího syna českého krále Jana Lucemburského a bratra Karla IV.) a jeho druhé manželky Markéty Opavské.

Moravský markrabě

Jeho otec Jan Jindřich ustanovil svým dědicem nejstaršího ze svých tří synů Jošta, majetek ovšem rozdělil i mezi další dva syny, Prokopa a Jana Soběslava. Bratři brzy rozpoutali tzv. markraběcí války, v jejichž pozadí byly nejen vleklé spory o dědictví, ale celá složitá situace po smrti jejich strýce Karla IV. (1378). Začal se postupně hroutit řád jak v zemích Koruny české, tak i v Říši. Bratři Jošt a Prokop vládli v té době na Moravě společně a podíleli se na společném úsilí lucemburské dynastie na získání polské a uherské koruny. Finančně podpořili svého bratrance Zikmunda Lucemburského v získání uherské koruny. O finanční pomoc svých moravských bratranců usiloval i český král Václav IV.

Po odchodu Jana Soběslava, litomyšlského biskupa, do Akvileje se starší markrabě Jošt vyrovnal s Prokopem i o jeho majetek a vyplácel mu 400 kop grošů ročně. Po období poměrného klidu a spolupráce v osmdesátých letech však začal mocenský boj uvnitř lucemburské dynastie. Na straně jedné docházelo v prosazování cílů ke spolupráci Zikmunda a Jošta, na straně druhé Václav IV. hledal oporu u svého nejmladšího bratra Jana Zhořeleckého a bratrance – mladšího moravského markraběte Prokopa. Na Moravě skončila spolupráce obou moravských bratří a pro neplnění závazků z Joštovy strany se rozhořela lokální válka.

Markraběcí války

Na stranu Jošta se postavila většina moravských pánů, kteří si však za to nechali zaplatit a bojovali fakticky jako žoldnéři. Prokop získal spojence zejména na severní Moravě a ve Slezsku. Boje byly střídány s neúspěšnými mírovými jednáními. Na Moravě začalo bezvládí, při kterém se mnozí šlechtici přeměnili v loupežné rytíře a přepadávali nejen hrady a vesnice svých protivníků, ale i vozy obchodníků nebo věznili rukojmí, od jejichž příbuzných požadovali výkupné. Roku 1394 vznikla proti králi Václavovi IV. panská jednota, která krále zajala a uvěznila. Z vězení ho vysvobodil jeho bratr Jan Zhořelecký, na jejich stranu se přidal i Prokop. Ten se stal Václavovým hlavním spojencem i po záhadné smrti Jana Zhořeleckého. Po smrti olomouckého biskupa Mikuláše z Riesenburka v období sedisvakance pověřil král Václav IV. Prokopa správou tamních biskupských statků. Prokop nechal všechny biskupské hrady obsadit svou posádkou a ty se staly tak oporou krále Václava. Kapitula se bránila tím, že zábor biskupských statků oznámila papeži a ten uvalil na Prokopa a jeho příznivce, v jejichž čele stál známý válečník Jan Sokol z Lamberka, klatbu. Boje mezi jednotlivými šlechtici pokračovaly, docházelo k vzájemnému ničení majetku, vypalování vesnic a žalob u zemských soudů v Brně či Olomouci, přičemž právo bylo v době bojů zcela nevymahatelné.

V březnu roku 1402 byl Zikmundem Lucemburským zajat znovu jeho bratr král Václav IV., v červnu byl společnou akcí Zikmunda a Jošta lstí z Bezdězu vylákán a poté zajat i Prokop, který se stal vězněm Zikmunda Lucemburského v Prešpurku. Ve vězení zůstal dva roky. V tomtéž roce však došlo i k zásadnímu obratu v Joštově politice. Rozešel se se Zikmundem a naznačil mu, že sám uvažuje o vládě v Čechách. V zemích koruny české se postavil na stranu Václava IV. a navázal spojení s opozicí v Uhrách proti Zikmundovi. Ten se spojil s Albrechtem Rakouským a válka nabyla nových rozměrů. Roku 1403 však vypuklo v Uhrách povstání, a tak Zikmundova a Albrechtova vojska se stáhla z Moravy a účastnila se jeho potlačování. Koncem roku 1403 se podařilo králi Václavovi IV. uprchnout z vězení z Vídně a sesadit Zikmundem dosazenou vládu. K rozhodujícímu střetnutí došlo v létě roku 1404 u Znojma. Město, které drželi Prokopovi hejtmani Jan Sokol z Lamberka a Hynek Suchý Čert z Kunštátu na Jevišovicích, bylo obleženo Zikmundovými a Albrechtovými vojsky. Po dvou měsících bylo obležení rozpuštěno, protože Zikmund i Albrecht byli otráveni. Zatímco Zikmund Lucemburský se uzdravil, Albrecht IV. Rakouský zemřel.

Konec Prokopova života a smrt

Roku 1402 se Prokop stal s Joštovým přispěním vězněm Zikmunda Lucemburského v Prešpurku a ve vězení zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o jeho propuštění, Prokop ale brzy poté podlehl nemoci a 24. září roku 1405 v Brně zemřel. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy (Jan Soběslav zemřel již roku 1394).

Prokop strávil údajně poslední měsíce svého života po propuštění z prešpurského vězení v kartuziánském klášteře v Králově Poli, jehož byl spoluzakladatelem. Místo jeho posledního odpočinku nebylo známo, až teprve při výměně dlažby v hlavní lodi kostel Nejsvětější Trojice královopolského kláštera v roce 1975 byla uprostřed chóru Otců nalezena podzemní hrobka s poškozenou kostrou muže. Antropolog Emanuel Vlček z Národního muzea v Praze tyto pozůstatky odborně posoudil a identifikoval je jako ostatky mladšího moravského markraběte Prokopa. Jeho ostatky byly vloženy do olověné tumby, kterou zdobí na podélných stěnách reliéfní pás s postavami apoštolů a na víku nápis: „Ostatky Prokopa Lucemburského, markraběte moravského, nalezené roku 1975 v hlavní chrámové lodi a znovu uložené v roce 1988“. Tumba byla vložena do komory v podlaze zrestaurované Andělské kaple. Hrobka je přikryta mramorovou deskou s bronzovým nápisem „Prokop Lucemburský, moravský markrabě, 1358 – 1405“.

Na rozdíl od svých starších bratří měl Prokop potomka. Jeho nemanželský syn Jiří Lucemburský, kterého měl s neznámou milenkou, se stal benediktinským mnichem v Monte Casinu a měl zemřít roku 1457 v Augsburgu. Jde o posledního potomka lucemburského rodu, který je historikům znám – dědická práva na majetky a tituly svých předků však vzhledem ke svému nelegitimnímu původu uplatňovat nemohl.

Zajímavost

Za svého věznění v Prešpurku psal Prokop verše. Některé z nich se dochovaly a byly publikovány:
PALACKÝ, František. Dějiny národu českého w Čechách a w Morawě II/2. Praha: [s.n.], 1876. S. 367 ad.. 

Vývod z předků

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy

Nevložen titul!
13751405