Jérôme Pétion de Villeneuve: Porovnání verzí
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy |
m + odkaz na Ottův slovník naučný |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Lafayette]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.) |
Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Lafayette]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.) |
||
== |
== Externí odkazy == |
||
* {{Otto|heslo=Petion}} |
|||
{{commonscat}} |
* {{commonscat}} |
||
* {{NK ČR|xx0023720}} |
* {{NK ČR|xx0023720}} |
||
Verze z 9. 10. 2014, 21:45
Jerôme Pétion de Villeneuve (* 3. ledna 1756 v Chartres; † polovina června 1794 u Bordeaux) byl jedním z čelných radikálů v době francouzské revoluce.
Villeneuve pracoval nejprve jako advokát v Chartres, stal se poslancem zasedání generálních stavů za třetí stav. Tak tedy roku 1789 přijel do Paříže a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník Mirabeaua a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně Marii Antoinettě. V prosinci 1790 byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci 1791 se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. Dne 16. listopadu 1791 byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl Lafayette. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září 1792, které znamenaly konec monarchie ve Francii. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. Poté co byla odhalena zrada generála Dumourieze, využil této události Robespierre jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května 1793 byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem Francoisem-Nicolasem Buzotem do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.)
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Petion v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jérôme Pétion de Villeneuve na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jérôme Pétion de Villeneuve
| Starosta Paříže | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1791 – 1792 Jérôme Pétion de Villeneuve |
Nástupce: |