Polská armáda: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 7. 10. 2014, 15:16

Ozbrojené síly Polské republiky (polsky: Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej, zkratka SZ RP) je jméno ozbrojeného sboru Polska. Tento název užívá od 1990. Neoficiální název je Wojsko Polskie. Od roku 1999 je polská armáda součástí spojeneckých sil NATO a v současnosti prochází rozsáhlým modernizačním programem.

Polská armáda se dělí na:

pozemní vojsko (Wojska Lądowe RP)
letectvo (Siły Powietrzne RP)
vojenské námořnictvo (Marynarka Wojenna RP)
speciální síly (Wojska Specjalne RP)
národní rezervní síly (Narodowe Siły Rezerwowe)

Historie

Po získání nezávislosti v roce 1918 bylo započato s budováním nové armády. Vojáci a důstojníci byli vyškoleni v armádách několika zemí (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko; ve Francii byla tzv. Modrá armáda, které velel generál Józef Haller de Hallenburg). Na formování polské armády měl velký vliv Józef Piłsudski, který byl náčelníkem štábu. Po získání nezávislosti byly důležitým tématem hranice nového státu, proto měla polská armáda významné postavení. V letech 1918-1921 proběhly boje s Německem (Velkopolské povstání), Československem (Těšínsko), Ukrajinci (Polsko-ukrajinská válka se ZUNR, boje s ULR), Litvou (v 1919 roce došlo k bojům v okolí Sejn a v roce 1920 vzájemné spory vyústily v obsazení Vilna, které provedl generál Lucjan Żeligowski) a Sovětským Svazem (Polsko-sovětská válka). Po Rusko-polské válce byl Sovětský svaz i nadále považován za hlavního nepřítele Polska. Polsko proto uzavřelo obrannou alianci s Rumunskem a Lotyšskem proti SSSR. Obrannou smlouvu mělo Polsko také s Francií a těsně před válkou uzavřelo alianci s Velkou Británií. Smlouvy o neútočení uzavřené s v 30 letech s Německem a SSSR, bohužel nesplnily svou funkci a obě země smlouvy porušily.

V roce 1939 bylo Polsko přepadeno Německem a Slovenskem – tím začala druhá světová válka. Poláci měli menší letectvo a méně tanků než Němci a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války a nasměrována hlavně na východ proti SSSR. K dalším problémům patřila nedokončená mobilizace (na žádost západních spojenců byla pozastavena několik dnů před německým útokem) nebo nedostatečná protivzdušná obrana proti příliš početné (Luftwaffe). Vrchním velitelem armády byl maršál Edward Rydz-Śmigły. 17. září 1939 na Polsko zaútočil SSSR s odůvodněním, že polský stát přestal existovat. Dne 28. září se vzdala Varšava a poslední velké jednotky kapitulovaly 5 října 1939. Polsko, jako stát, před Německem ani Sovětským Svazem nekapitulovalo. Polská vláda opustila zemi a u svých spojenců začala organizovat nové vojenské jednotky složené z vojáků, kterým se podařilo z Polska evakuovat (část vojáků dostala přes Rumunsko do Francie). V exilu měl významné postavení generál Władysław Sikorski, který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. Po přepadení Norska nacistickým Německem v dubnu 1940, přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Po pádu Francie se polští vojáci přesunuli do Velké Británie. Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem dne 22. června 1941. Stalin propustil polské občany držené na Sibiři (100 tis. - 400 tis.) a povolil generálovi Andersovi zorganizování polských jednotek v SSSR. V roce 1942 tyto jednotky z důvodů různých neshod opustily Sovětský Svaz a přesunuly se do Persie a dále pod britské velení na Blízký Východ. V Sovětském svazu bylo mnoho polských důstojníků internovaných po okupaci východních polských území a během tvoření Andersovy armády se je nedalo nikde najít protože v roce 1940 došlo k masakru v Katyni, při kterém členové NKVD povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce 1943 zveřejnila německá armáda nálezy, sovětský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi Exilovou vládou v Londýně a Moskvou. Z Poláků, kteří nestihli opustit SSSR s Andersem, Stalin vytvořil novou polskou armádu, která se stala základem pro příští polskou lidovou armádu.

V roce 1944 Stalin na území Polska, ze kterého vytlačil Němce vytvořil Polskou Lidovou Republiku. Armáda komunistického Polska byla až do roku 1956 zcela pod kontrolou SSSR. Sovětští důstojníci byli na mnoha klíčových místech polské armády a v samotném Polsku byly po celou dobu komunistické nadvlády rozmístěny sovětské jednotky a sovětské základny, které byly z Polska odstraněny až po roce 1989. V roce 1968 se polská lidová armáda zúčastnila sovětské intervence v Československu (spolu s ostatními komunistickými zeměmi). V sedmdesátých letech Polsko začalo posílat vojáky na mírové mise organizované OSN.

V roce 1989 byla zrušena Polská Lidová Republika a na její místo povolána Polská Republika. Také polská lidová armáda byla přejmenována na polskou armádu (Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej). V roce 1999 Polsko bylo přijato do NATO v jejímž rámci se zúčastnilo několika vojenských operací (Irák, Afganistán).

Vybavení (2014)

Tanky: T-72 (kolem 500 ks.), PT-91 Twardy (232 ks.), Leopard 2 (A4 - 142 ks., A5 - 105 ks.)
Bojová vozidla pěchoty: BMP-1 (1131 ks.), KTO Rosomák (kolem 400 ks. - objednaných bylo 690+307)
Obrněné transportéry: M113 (29 ks.), M577 (6 ks.), PTS-M (kolem 40 ks.)
Průzkumná vozidla: BRDM-2 (432 ks.), BRM-1 (22 ks.), BPzV (16 ks.)
Samohybná děla: 2S1 Gvozdika (324 ks.), ShKH vz. 77 (111 ks.), AHS Krab (8 ks. - 16 dalších je objednáno)
Raketové systémy: WR-40 Langusta (75 ks.), RM-70 (30 ks.), BM-21 Grad (135 ks.), HMMWV se střelami Spike-LR (18 ks.), BRDM-2 se střelami 9M113 Konkurs (18), BRDM-2 se střelami 9P133 Malutka-P (100 ks.)
Terénní vozidla (ozbrojená): HMMWV (154 ks.), Skorpion-3 (kolem 80 ks.)
Samohybné protiletadlové systémy: Hibneryt, Zubr-P (2 ks. - 77 objednaných), ZSU-23-4 (44 ks.), PZA Loara, 2K12 Kub (120 ks.), 9K33 Osa (64 ks.), 9K35 Strela-10
Vrtulníky: Mil Mi-8 (30), Mil Mi-17 (16), Mil Mi-2 (103), PZL W-3 Sokół (64 ks.), W3-PL Gluszec (4 ks.), Mil Mi-24 (D, W - 34 ks.), PZL SW-4 (24 ks.), Mil Mi-14 (10 ks.), Kaman SH-2G Super Seasprite (4 ks.)
Bojová letadla: F-16 (48 ks.), MiG-29 (31 ks.), Su-22 (32 ks.)
Dopravní letadla: CASA C-295 (16 ks.), Lockheed C-130 Hercules (5), PZL M28 (31 ks. - dalších 8 ks. objednáno)
Válečné lodě: fregaty - Oliver Hazard Perry (ORP Gen. K. Pułaski, ORP Gen. T. Kościuszko), korvety - projekt 620 (ORP Kaszub), raketové lodě - Orkan (ORP Orkan, ORP Piorun, ORP Grom)
Ponorky: Kobben (ORP Bielik, ORP Kondor, ORP Sokół, ORP Sęp), Kilo (ORP Orzeł)
Minolovky: Mewa (ORP Flaming, ORP Mewa, ORP Czajka), Goplo (ORP Gopło), Gardno (Gardno, Bukowo, Dąbie, Jamno, Mielno, Wicko, Resko, Sarbsko, Necko, Nakło, Drużno, Hańcza), Mamry (Mamry, Wigry, Śniardwy, Wdzydze)
Výsadkové lodě: Lublin (ORP Lublin, ORP Gniezno, ORP Kraków, ORP Poznań, ORP Toruń)
Podpůrné lodě: ORP Kontradmirał Xawery Czernicki, ORP Bałtyk, ORP Nawigator, ORP Hydrograf

Galerie

Skupina polských vojáků v Iráku
Polský obrněný vůz KTO Rosomak v Afganistanu
Polští vojáci v Bosně
Polská mise v Kosovu
Obsluha 98mm minometu
Vrtulník Mil Mi-2
Polská legie v první světové válce

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Polská armáda na Wikimedia Commons
Stránka pozemních sil
Oficiální stránky Ministerstva obrany
Stránka letectva
Stránka vojenského námořnictva
iDNES.cz – Nejsilnější armáda v okolí? Válčit s Poláky by bylo zničující (02/2010)
Odznaky Polské Armády

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 == Historie ==
-Po získání [[nezávislost]]i v roce [[1918]] bylo započato s budováním nové armády. Vojáci a důstojníci byli vyškoleni v armádách několika zemí (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko; ve [[Francie|Francii]] byla tzv. [[Modrá armáda]], které velel generál [[Józef Haller de Hallenburg]]). Na formování polské armády měl velký vliv [[Józef Piłsudski]], který byl náčelníkem štábu. Po získání nezávislosti byly důležitým tématem hranice nového státu, proto měla polská armáda významné postavení. V letech 1918-1921 proběhly boje s Německem ([[Velkopolské povstání]]), Československem (Těšínsko), Ukrajinci ([[Polsko-ukrajinská válka]] se ZUNR, boje s ULR), Litvou (v [[1919]] roce došlo k bojům v okolí [[Sejny|Sejn]] a v roce [[1920]] vzájemné spory vyústily v obsazení Vilna, které provedl generál [[Lucjan Żeligowski]]) a Sovětským Svazem ([[Polsko-sovětská válka]]). Po [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] byl [[Sovětský svaz]] i nadále považován za hlavního nepřítele Polska. Polsko proto uzavřelo obrannou alianci s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Lotyšskem|Lotyšsko]] proti SSSR. Obrannou smlouvo mělo Polsko také s Francií a těsně před válkou uzavřelo alianci s Velkou Británií. Smlouvy o neútočení uzavřené s v 30 letech s Německem a SSSR, bohužel nesplnily svou funkci a obě země smlouvy porušily.
+Po získání [[nezávislost]]i v roce [[1918]] bylo započato s budováním nové armády. Vojáci a důstojníci byli vyškoleni v armádách několika zemí (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko; ve [[Francie|Francii]] byla tzv. [[Modrá armáda]], které velel generál [[Józef Haller de Hallenburg]]). Na formování polské armády měl velký vliv [[Józef Piłsudski]], který byl náčelníkem štábu. Po získání nezávislosti byly důležitým tématem hranice nového státu, proto měla polská armáda významné postavení. V letech 1918-1921 proběhly boje s Německem ([[Velkopolské povstání]]), Československem (Těšínsko), Ukrajinci ([[Polsko-ukrajinská válka]] se ZUNR, boje s ULR), Litvou (v [[1919]] roce došlo k bojům v okolí [[Sejny|Sejn]] a v roce [[1920]] vzájemné spory vyústily v obsazení Vilna, které provedl generál [[Lucjan Żeligowski]]) a Sovětským Svazem ([[Polsko-sovětská válka]]). Po [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] byl [[Sovětský svaz]] i nadále považován za hlavního nepřítele Polska. Polsko proto uzavřelo obrannou alianci s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Lotyšsko|Lotyšskem]] proti SSSR. Obrannou smlouvu mělo Polsko také s Francií a těsně před válkou uzavřelo alianci s Velkou Británií. Smlouvy o neútočení uzavřené s v 30 letech s Německem a SSSR, bohužel nesplnily svou funkci a obě země smlouvy porušily.
-V roce [[1939]] bylo Polsko přepadeno [[Nacistické Německo|Německem]] a Slovenskem – tím začala [[druhá světová válka]]. Poláci měli menší [[letectvo]], méně [[tank]]ů než Němci a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války a nasměrovaná hlavně na východ proti SSSR. K dalším problémům patřila nedokončená mobilizace (na žádost západních spojenců byla pozastavena několik dnů před německým útokem) nebo nedostatečná protivzdušná obrana proti příliš početné ([[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]). Vrchním velitelem armády byl maršál [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]. [[17. září]] [[1939]] na Polsko zaútočil SSSR s odůvodněním, že polský [[stát]] přestal existovat. Dne [[28. září]] se vzdala [[Varšava]] a poslední velké jednotky kapitulovaly 5 října 1939. Polsko před Německem ani Sovětským Svazem nekapitulovalo. Polská vláda opustila Polsko a u svých spojenců začala organizovat nové vojenské jednotky složené z vojáků, kterým se podařilo z Polska evakuovat (část vojáků dostala přes Rumunsko do Francie). V [[exil]]u měl významné postavení generál [[Władysław Sikorski]], který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. Po přepadení [[Norsko|Norska]] nacistickým Německem v dubnu [[1940]], přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Po pádu Francie se polští vojáci přesunuli do Velké Británie. Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] dne [[22. červen|22. června]] [[1941]]. Stalin propustil polské občany držené na Sibiři (100 tis. - 400 tis.) a povolil generálovi Andersovi zorganizování polských jednotek v SSSR. V roce 1942 tyto jednotky z důvodů různých neshod opustily Sovětský Svaz a přesunuly se do Persie a dále pod britské velení na Blízký Východ. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] bylo mnoho polských důstojníků internovaných po okupaci východních polských území a během tvoření Andersovy armády se je nedalo nikde najít protože v roce [[1940]] došlo k [[Katyňský masakr|masakru v Katyni]], při kterém členové [[NKVD]] povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce [[1943]] zveřejnila německá armáda nálezy, [[sovět]]ský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi Exilovou vládou v [[Londýn]]ě a [[Moskva|Moskvou]]. Z Poláků, kteří nestihli opustit SSSR s Andersem, Stalin vytvořil novou polskou armádu, která se stala základem pro příští polskou lidovou armádu.
+V roce [[1939]] bylo Polsko přepadeno [[Nacistické Německo|Německem]] a Slovenskem – tím začala [[druhá světová válka]]. Poláci měli menší [[letectvo]] a méně [[tank]]ů než Němci a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války a nasměrována hlavně na východ proti SSSR. K dalším problémům patřila nedokončená mobilizace (na žádost západních spojenců byla pozastavena několik dnů před německým útokem) nebo nedostatečná protivzdušná obrana proti příliš početné ([[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]). Vrchním velitelem armády byl maršál [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]. [[17. září]] [[1939]] na Polsko zaútočil SSSR s odůvodněním, že polský [[stát]] přestal existovat. Dne [[28. září]] se vzdala [[Varšava]] a poslední velké jednotky kapitulovaly 5 října 1939. Polsko, jako stát, před Německem ani Sovětským Svazem nekapitulovalo. Polská vláda opustila zemi a u svých spojenců začala organizovat nové vojenské jednotky složené z vojáků, kterým se podařilo z Polska evakuovat (část vojáků dostala přes Rumunsko do Francie). V [[exil]]u měl významné postavení generál [[Władysław Sikorski]], který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. Po přepadení [[Norsko|Norska]] nacistickým Německem v dubnu [[1940]], přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Po pádu Francie se polští vojáci přesunuli do Velké Británie. Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] dne [[22. červen|22. června]] [[1941]]. Stalin propustil polské občany držené na Sibiři (100 tis. - 400 tis.) a povolil generálovi Andersovi zorganizování polských jednotek v SSSR. V roce 1942 tyto jednotky z důvodů různých neshod opustily Sovětský Svaz a přesunuly se do Persie a dále pod britské velení na Blízký Východ. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] bylo mnoho polských důstojníků internovaných po okupaci východních polských území a během tvoření Andersovy armády se je nedalo nikde najít protože v roce [[1940]] došlo k [[Katyňský masakr|masakru v Katyni]], při kterém členové [[NKVD]] povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce [[1943]] zveřejnila německá armáda nálezy, [[sovět]]ský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi Exilovou vládou v [[Londýn]]ě a [[Moskva|Moskvou]]. Z Poláků, kteří nestihli opustit SSSR s Andersem, Stalin vytvořil novou polskou armádu, která se stala základem pro příští polskou lidovou armádu.
 V roce 1944 Stalin na území Polska, ze kterého vytlačil Němce vytvořil Polskou Lidovou Republiku. Armáda komunistického Polska  byla až do roku 1956 zcela pod kontrolou SSSR. Sovětští důstojníci byli na mnoha klíčových místech polské armády a v samotném Polsku byly po celou dobu komunistické nadvlády rozmístěny sovětské jednotky a sovětské základny, které byly z Polska odstraněny až po roce 1989. V roce 1968 se polská lidová armáda zúčastnila sovětské intervence v Československu (spolu s ostatními komunistickými zeměmi). V sedmdesátých letech Polsko začalo posílat vojáky na mírové mise organizované OSN.
 V roce 1989 byla zrušena Polská Lidová Republika a na její místo povolána Polská Republika. Také polská lidová armáda byla přejmenována na polskou armádu (Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej). V roce 1999 Polsko bylo přijato do [[NATO]] v jejímž rámci se zúčastnilo několika vojenských operací (Irák, Afganistán).
+== Vybavení (2014) ==
+*Tanky: [[T-72]] (kolem 500 ks.), [[PT-91 Twardy]] (232 ks.), [[Leopard 2]] (A4 - 142 ks., A5 - 105 ks.)
+*Bojová vozidla pěchoty: [[BMP-1]] (1131 ks.), [[KTO Rosomák]] (kolem 400 ks. - objednaných bylo 690+307)
+*Obrněné transportéry: [[M113]] (29 ks.), [[M577]] (6 ks.), PTS-M (kolem 40 ks.)
+*Průzkumná vozidla: [[BRDM-2]] (432 ks.), [[BRM-1]] (22 ks.), [[BPzV]] (16 ks.)
+*Samohybná děla: [[2S1 Gvozdika]] (324 ks.), [[ShKH vz. 77]] (111 ks.), [[AHS Krab]] (8 ks. - 16 dalších je objednáno)
+*Raketové systémy: [[WR-40 Langusta]] (75 ks.), [[RM-70]] (30 ks.), [[BM-21 Grad]] (135 ks.), [[HMMWV]] se střelami Spike-LR (18 ks.), BRDM-2 se střelami [[9M113 Konkurs]] (18), BRDM-2 se střelami [[9P133 Malutka-P]] (100 ks.)
+*Terénní vozidla (ozbrojená): [[HMMWV]] (154 ks.), [[Skorpion-3]] (kolem 80 ks.)
+*Samohybné protiletadlové systémy: [[Hibneryt]], [[Zubr-P]] (2 ks. - 77 objednaných), [[ZSU-23-4]] (44 ks.), [[PZA Loara]], [[2K12 Kub]] (120 ks.), [[9K33 Osa]] (64 ks.), [[9K35 Strela-10]]
+*Vrtulníky: [[Mil Mi-8]] (30), Mil Mi-17 (16), [[Mil Mi-2]] (103), [[PZL W-3 Sokół]] (64 ks.), W3-PL Gluszec (4 ks.), [[Mil Mi-24]] (D, W - 34 ks.), PZL SW-4 (24 ks.), [[Mil Mi-14]] (10 ks.), Kaman SH-2G Super Seasprite (4 ks.)
+*Bojová letadla: [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16]] (48 ks.), [[MiG-29]] (31 ks.), [[Suchoj Su-17|Su-22]] (32 ks.)
+*Dopravní letadla: [[CASA C-295]] (16 ks.), [[Lockheed C-130 Hercules]] (5), PZL M28 (31 ks. - dalších 8 ks. objednáno)
+*Válečné lodě: fregaty - Oliver Hazard Perry (ORP Gen. K. Pułaski, ORP Gen. T. Kościuszko), korvety - projekt 620 (ORP Kaszub), raketové lodě - Orkan (ORP Orkan, ORP Piorun, ORP Grom)
+*Ponorky: Kobben (ORP Bielik, ORP Kondor, ORP Sokół, ORP Sęp), Kilo (ORP Orzeł)
+*Minolovky: Mewa (ORP Flaming, ORP Mewa, ORP Czajka), Goplo (ORP Gopło), Gardno (Gardno, Bukowo, Dąbie, Jamno, Mielno, Wicko, Resko, Sarbsko, Necko, Nakło, Drużno, Hańcza), Mamry (Mamry, Wigry, Śniardwy, Wdzydze)
+*Výsadkové lodě: Lublin (ORP Lublin, ORP Gniezno, ORP Kraków, ORP Poznań, ORP Toruń)
+*Podpůrné lodě: ORP Kontradmirał Xawery Czernicki, ORP Bałtyk, ORP Nawigator, ORP Hydrograf
 == Galerie ==

Ozbrojené síly evropských států

Nezávislé státy	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo (Kosmet) • Náhorní Karabach • Podněstří • Severní Kypr