V zemi peciválů: Porovnání verzí
-přeložil a nadpis zdroj , 250px stačí |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
|technika= [[Olejomalba|Olej]] na [[deska|desce]] |
|||
⚫ | |||
|umístění= [[Mnichov]], [[Německo]] |
|||
|umístění= [[Mnichov]], [[Německo]] |
|||
}} |
}} |
||
'''V zemi peciválů''' (v angličtině ''The Land of Cockaigne'') je obraz namalovaný roku 1567 vlámským malířem Pietrem Brueghelem. |
'''''V zemi peciválů''''' (v angličtině ''The Land of Cockaigne'') je obraz namalovaný roku 1567 vlámským malířem [[Pieter Brueghel|Pietrem Brueghelem]]. |
||
Země peciválů, známá v nizozemské literatuře jako Luilekkerland (země lenosti a nenasytnosti) |
Země peciválů, známá v nizozemské literatuře jako Luilekkerland (země lenosti a nenasytnosti), má pověst mýtického místa, kde není nutné pracovat a kde jídlo, pití je tak dostupné, že stačí jenom otevřít pusu, abychom je dostali. Na obraze vidíme celkem tři hlavní postavy – úředníka, rolníka a vojáka. Všichni si pospávají na zemi pod stolem, který je pevně svázán se stromem. Úředníkova kniha, papíry, inkoust a pero leží jen tak nečinně, stejně jako rolníkův cep a vojákovo kopí a ochranná rukavice. Dále uprostřed obrazu pozorujeme napůl snězené vejce, které ve své skořápce běží mezi rolníka a úředníka. |
||
Stůl přidělaný ke stromu je zatížený částečně snědenými pokrmy a nápoji. Napravo za stromem vidíme nějaký pečený druh drůbeže, který leží na talíři připraven k požití. Za ním je opečené prase, které běží s nožem vraženým pod kůži. Na levé straně se rytíř vynořuje z přístavku, jehož střecha je složená z mís naplněných koláči. S otevřenou pusou čeká na opečeného holuba (holub se postupem času vytratil, z důvodu restaurátorských prací). Plůtek za stromem je vytvořen z propletených nožiček párků. |
Stůl přidělaný ke stromu je zatížený částečně snědenými pokrmy a nápoji. Napravo za stromem vidíme nějaký pečený druh drůbeže, který leží na talíři připraven k požití. Za ním je opečené prase, které běží s nožem vraženým pod kůži. Na levé straně se rytíř vynořuje z přístavku, jehož střecha je složená z mís naplněných koláči. S otevřenou pusou čeká na opečeného holuba (holub se postupem času vytratil, z důvodu restaurátorských prací). Plůtek za stromem je vytvořen z propletených nožiček párků. |
||
Brueghel v tomto obraze s jistotou odsuzuje zlozvyky, jako jsou lenost a obžerství. Podle jedné teorie je malba politickou satirou mířenou na aktéry první fáze Nizozemské revoluce ( |
Brueghel v tomto obraze s jistotou odsuzuje zlozvyky, jako jsou lenost a obžerství. Podle jedné teorie je malba politickou satirou mířenou na aktéry první fáze [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluce]] (1568–1648). Právě ta upečená drůbež představuje potupu a neschopnost šlechtice ve vedení Nizozemí. Celkově celý výjev zobrazuje lhostejnost nizozemských občanů, kteří se nebáli přijmout nové významné politické a náboženské změny, které zásadně ovlivnily fungování státu. |
||
==Zdroj== |
==Zdroj== |
||
{{překlad|en|The Land of Cockaigne (Bruegel)|589179310}} |
{{překlad|en|The Land of Cockaigne (Bruegel)|589179310}} |
||
*http://www.metmuseum.org/toah/works-of-art/26.72.44 |
*http://www.metmuseum.org/toah/works-of-art/26.72.44 |
||
[[Kategorie:Renesanční obrazy]] |
Verze z 6. 10. 2014, 22:09
Šablona:Infobox obraz V zemi peciválů (v angličtině The Land of Cockaigne) je obraz namalovaný roku 1567 vlámským malířem Pietrem Brueghelem.
Země peciválů, známá v nizozemské literatuře jako Luilekkerland (země lenosti a nenasytnosti), má pověst mýtického místa, kde není nutné pracovat a kde jídlo, pití je tak dostupné, že stačí jenom otevřít pusu, abychom je dostali. Na obraze vidíme celkem tři hlavní postavy – úředníka, rolníka a vojáka. Všichni si pospávají na zemi pod stolem, který je pevně svázán se stromem. Úředníkova kniha, papíry, inkoust a pero leží jen tak nečinně, stejně jako rolníkův cep a vojákovo kopí a ochranná rukavice. Dále uprostřed obrazu pozorujeme napůl snězené vejce, které ve své skořápce běží mezi rolníka a úředníka.
Stůl přidělaný ke stromu je zatížený částečně snědenými pokrmy a nápoji. Napravo za stromem vidíme nějaký pečený druh drůbeže, který leží na talíři připraven k požití. Za ním je opečené prase, které běží s nožem vraženým pod kůži. Na levé straně se rytíř vynořuje z přístavku, jehož střecha je složená z mís naplněných koláči. S otevřenou pusou čeká na opečeného holuba (holub se postupem času vytratil, z důvodu restaurátorských prací). Plůtek za stromem je vytvořen z propletených nožiček párků.
Brueghel v tomto obraze s jistotou odsuzuje zlozvyky, jako jsou lenost a obžerství. Podle jedné teorie je malba politickou satirou mířenou na aktéry první fáze Nizozemské revoluce (1568–1648). Právě ta upečená drůbež představuje potupu a neschopnost šlechtice ve vedení Nizozemí. Celkově celý výjev zobrazuje lhostejnost nizozemských občanů, kteří se nebáli přijmout nové významné politické a náboženské změny, které zásadně ovlivnily fungování státu.
Zdroj
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Land of Cockaigne (Bruegel) na anglické Wikipedii.