Hlavní loď: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ca, de, en, eo, es, fr, nl, no, pl, pt, ro, ru, sv, uk
m přeformulován popisek obrázku
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Nave.png|thumb|Hnědě je vyznačeno umístění hlavní chrámové lodě v půdorysu chrámu.]]
[[Image:Nave.png|thumb|Hnědě je vyznačeno umístění hlavní chrámové lodě v půdorysu chrámu.]]
[[Image:StVitus netvaults.jpg|thumb|Pohled z hlavní lodi [[katedrála svatého Víta|katedrály svatého Víta]] do chóru a transeptu]]
[[Image:StVitus netvaults.jpg|thumb|Pohled z hlavní lodi [[katedrála svatého Víta|katedrály svatého Víta]] do klenby chóru. Mezi lodí a chórem je patrný transept a křížení.]]


'''Hlavní chrámová loď''' je součást kostela, která je určená pro účastníky bohoslužeb. Zpravidla jsou v lodi umístěny lavice, v zadní části hlavní lodi bývá umístěna [[kruchta]] s [[varhany|varhanami]]. Od [[boční loď|bočních lodí]] (pokud se jedná o [[vícelodní kostel]]) je hlavní loď zpravidla oddělena řadou [[sloup]]ů či [[pilíř]]ů, tvořících [[arkáda (architektura)|arkádu]].
'''Hlavní chrámová loď''' je součást kostela, která je určená pro účastníky bohoslužeb. Zpravidla jsou v lodi umístěny lavice, v zadní části hlavní lodi bývá umístěna [[kruchta]] s [[varhany|varhanami]]. Od [[boční loď|bočních lodí]] (pokud se jedná o [[vícelodní kostel]]) je hlavní loď zpravidla oddělena řadou [[sloup]]ů či [[pilíř]]ů, tvořících [[arkáda (architektura)|arkádu]].
Řádek 6: Řádek 6:
Pokud je je hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou prolomena okna, nazýváme kostel [[bazilika|bazilikou]] a mluvíme o tzv. ''bazilikálním uspořádání''. (''poznámka: termín bazilika má odlišný význam v [[architektura|architektuře]] a v [[kanonické právo|kanonickém právu]])''. Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva, aby bylo možné (vzhledem k existenci krovů nad bočními loděmi) prolomit okna, mluvíme o ''nepravé bazilice''. Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o ''síňověm uspořádání''. Není-li v případě síňového uspořádání střední loď širší než boční lodě, je lépe nepoužívat termín, ''hlavní loď'', ale termín ''střední loď''. Obdobná je situace v případě, kdy má kostel dvě stejně vysoké a široké lodě (časté u gotických kostelů v jižních Čechách), nazýváme jej [[dvojlodí]]m. Pokud však má kostel sice pouze dvě lodě, ale jedna z nich je vyšší či širší (časté u menších středověkých klášterních kostelů, kdy prostor jedné z bočních lodí zaujala [[křížová chodba]] [[klášter]]a, například v bývalém klášteře v [[Pšovka|Pšovce]]), pak je použití termínu zcela namístě.
Pokud je je hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou prolomena okna, nazýváme kostel [[bazilika|bazilikou]] a mluvíme o tzv. ''bazilikálním uspořádání''. (''poznámka: termín bazilika má odlišný význam v [[architektura|architektuře]] a v [[kanonické právo|kanonickém právu]])''. Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva, aby bylo možné (vzhledem k existenci krovů nad bočními loděmi) prolomit okna, mluvíme o ''nepravé bazilice''. Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o ''síňověm uspořádání''. Není-li v případě síňového uspořádání střední loď širší než boční lodě, je lépe nepoužívat termín, ''hlavní loď'', ale termín ''střední loď''. Obdobná je situace v případě, kdy má kostel dvě stejně vysoké a široké lodě (časté u gotických kostelů v jižních Čechách), nazýváme jej [[dvojlodí]]m. Pokud však má kostel sice pouze dvě lodě, ale jedna z nich je vyšší či širší (časté u menších středověkých klášterních kostelů, kdy prostor jedné z bočních lodí zaujala [[křížová chodba]] [[klášter]]a, například v bývalém klášteře v [[Pšovka|Pšovce]]), pak je použití termínu zcela namístě.


Obvykle přiléhá hlavní loď prostřednictvím [[vítězný oblouk|vítězného oblouku]] přímo k [[presbytář]]i neboli [[chór (architektura)|chóru]]. U větších kostelů (viz obr) ale může být mezi hlavní loď a chór vsunuta ještě [[příčná loď]], tzv [[transept]].
Obvykle přiléhá hlavní loď prostřednictvím [[vítězný oblouk|vítězného oblouku]] přímo k [[presbytář]]i neboli [[chór (architektura)|chóru]]. U větších kostelů (viz přiložené schéma) ale může být mezi hlavní loď a chór vsunuta ještě [[příčná loď]], tzv [[transept]]. Ten je zpravidla stejně vysoký s široký jako hlavní loď. Místo, kde se hlavní loď kříží s loží boční se nazývá jednoduše a prostě ''křížení''.


V [[baroko|baroku]] je časté, že i poměrně veliké kostely mají pouze jednu loď. Po obou stranách lodi ovšem múže být umístěna řada [[kaple|kaplí]], v nichž jsou umístěny boční oltáře.
V [[baroko|baroku]] je časté, že i poměrně veliké kostely mají pouze jednu loď. Po obou stranách lodi ovšem múže být umístěna řada [[kaple|kaplí]], v nichž jsou umístěny boční oltáře.

Verze z 5. 2. 2007, 02:20

Hnědě je vyznačeno umístění hlavní chrámové lodě v půdorysu chrámu.
Pohled z hlavní lodi katedrály svatého Víta do klenby chóru. Mezi lodí a chórem je patrný transept a křížení.

Hlavní chrámová loď je součást kostela, která je určená pro účastníky bohoslužeb. Zpravidla jsou v lodi umístěny lavice, v zadní části hlavní lodi bývá umístěna kruchta s varhanami. Od bočních lodí (pokud se jedná o vícelodní kostel) je hlavní loď zpravidla oddělena řadou sloupů či pilířů, tvořících arkádu.

Pokud je je hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou prolomena okna, nazýváme kostel bazilikou a mluvíme o tzv. bazilikálním uspořádání. (poznámka: termín bazilika má odlišný význam v architektuře a v kanonickém právu). Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva, aby bylo možné (vzhledem k existenci krovů nad bočními loděmi) prolomit okna, mluvíme o nepravé bazilice. Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o síňověm uspořádání. Není-li v případě síňového uspořádání střední loď širší než boční lodě, je lépe nepoužívat termín, hlavní loď, ale termín střední loď. Obdobná je situace v případě, kdy má kostel dvě stejně vysoké a široké lodě (časté u gotických kostelů v jižních Čechách), nazýváme jej dvojlodím. Pokud však má kostel sice pouze dvě lodě, ale jedna z nich je vyšší či širší (časté u menších středověkých klášterních kostelů, kdy prostor jedné z bočních lodí zaujala křížová chodba kláštera, například v bývalém klášteře v Pšovce), pak je použití termínu zcela namístě.

Obvykle přiléhá hlavní loď prostřednictvím vítězného oblouku přímo k presbytáři neboli chóru. U větších kostelů (viz přiložené schéma) ale může být mezi hlavní loď a chór vsunuta ještě příčná loď, tzv transept. Ten je zpravidla stejně vysoký s široký jako hlavní loď. Místo, kde se hlavní loď kříží s loží boční se nazývá jednoduše a prostě křížení.

V baroku je časté, že i poměrně veliké kostely mají pouze jednu loď. Po obou stranách lodi ovšem múže být umístěna řada kaplí, v nichž jsou umístěny boční oltáře. Šablona:Architektonický pahýl