Bernský salašnický pes: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání odkazu na nový zdroj informací
m oprava gramatiky
Řádek 42: Řádek 42:
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.kssp.cz Klub švýcarských salašnických psů]
* [http://www.kssp.cz Klub švýcarských salašnických psů]
* [[www.inzerce-psu.com/atlas-psu/bernsky-salasnicky-pes/|Informace o plemeni na inzerce-psu.com]]
* [[www.inzerce-psu.com/atlas-psu/bernsky-salasnicky-pes/|Informace o plemenu na inzerce-psu.com]]
* [http://bspes.cz Bernský salašnický pes - bspes.cz]
* [http://bspes.cz Bernský salašnický pes - bspes.cz]
* [http://www.bmdca.org The Bernese Mountain dog Club of America]
* [http://www.bmdca.org The Bernese Mountain dog Club of America]

Verze z 10. 9. 2014, 08:38

Šablona:Infobox plemeno Bernský salašnický pes je psí plemeno. Je středně velký až velký, dlouhosrstý, tříbarevný, harmonický a vyrovnaný. Původně byl používán jako hlídací, honácký a tažný pes na selských dvorech. Naháněl dobytek, hlídal zemědělské usedlosti a ve speciálním postroji tahal malé dvoukolové káry. Bernský salašnický stejně jako bernardýn umí vyhledávat lidi ztracené ve sněhových závějích.

Historie

Toto plemeno je velmi staré a odjakživa využívané k práci na salaši, většinou k nahánění ovcí nebo vožení vozíčků. V 17. století je používali třeba prodejci mléka, kteří dali mléko v nádobách na vozíček, který vezl pes velmi podobný bernskému salašnickému psu - vyplývá to z kreseb neznámého člověka objevených ve Švýcarském městě Oyonnax.

Krom toho ale historie tohoto plemene není vůbec známá - ani přibližní předci nejsou známí. Za zemi jejich původu se však považuje Švýcarsko, právě v Bernu byl totiž ustanoven jejich první standard a to v roce 1907[1]. Také byl uznán název "bernský salašnický pes"  – do té doby se používaly různé názvy.

2014: Bernský salašnický pes je v České republice ale i po celém světě velmi oblíbený a rozšířený. V České republice je již založeno více než dvacet chovatelských stanic tohoto plemene.

Vzhled

Poměr výšky v kohoutku k délce těla je asi 9:10. Tělo má spíše podsadité, než dlouhé. Plemeno je snadno rozeznatelné díky tříbarevným znakům (černá, hnědočervené pálení a bílá). Většina těla je černá. Líce, punčochy a skvrna okolo oka má hnědočerné pálení. Hruď, prsty, čumák, špička ocasu a lysina mezi očima mají bílou barvu. Pokud pes sedí, je nejnápadnější díky své bílé náprsence. Zbarvení jednotlivých psů se liší jen nepatrně většinou v množství bílé barvy. Hlava je těžší, čumák krátký. Oči jsou tmavě hnědé. Uši trojúhelníkové, lehce zaoblené, vysoko nasazené. Krk je dlouhý a rovný. Srst na něm vytváří límec. Hřbet je dlouhý, také rovný a bohatě osrstěný. Ocas je také bohatě osrstěný, v klidu svěšený černý a na konci bílý, v pohybu vznášející se na úrovni hřbetu, nebo nesený poněkud nad ní.

Psi mají výšku v kohoutku 64-70 cm, feny 58-66 cm, a váhu mezi 32 až 50 kg.

Povaha

Na pohled divoce vypadající plemeno. Ve skutečnosti je však velmi krotké a miluje své "lidi", ale velmi rychle přilne i k cizím a agresivita se u jedinců tohoto plemene skoro vůbec nevyskytuje. Velmi dobrý pes do rodiny – miluje děti a jejich hrátky mu nevadí, má vysoký práh bolesti a pokud se mu něco nelíbí, prostě odejde. Má ale velmi rád i ostatní zvířata, ta většinou ignoruje a kontakt s nimi nevyhledává, stejně tak s nimi nevyhledává ani spory. K cizím se chová nadmíru přátelsky, není to tedy dobrý hlídač. Nemá rád vodu a koupání je pro něj utrpení. Jinak je ale milý, laskavý a velmi přátelský. Samotu nemá rád a ze všeho nejraději je se svým pánem, ovšem na zahradě a venku, nikoli v bytě, kde nemá dostatek pohybu.

Zdravotní potíže

Je obzvláště náchylný k dysplazii kyčelních kloubů. Trpí také dědičnými očními chorobami a rakovinou. Je důležité u něj kontrolovat rodokmen a zkontrolovat předky, zda netrpěli právě potížemi s klouby nebo potížemi s kardiovaskulárním systémem, který často zaviní nečekanou smrt zvířete. Dožívá se jen málo let, v průměru deseti.

Reference

  1. Oficiální platný standard plemene bernský salašnický pes dle FCI, odstavec o historii

Literatura

  • Dr. h. c. Hans Räber: Bernský salašnický pes (doplnil MVDr. Jan Nesvadba), Dona, České Budějovice, 1997
  • Prof. Dr. Bernd Günter: Bernský salašnický pes, Timy, 125 stran
  • Esther Verhoef-Verhallen: Bernský salašnický pes, Rebo, 128 stran
  • Harper Louise: Bernský salašnický pes, Fortuna, 158 stran
  • Ludwig J.,Steimerová Chr.:Švýcarští salašničtí psi, Vašut, 64 stran.

Externí odkazy