Santiago Calatrava: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m řádková verze {{Commonscat}} |
||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
| Řádek 124: | Řádek 123: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
| ⚫ | |||
* {{Wikicitáty|osoba=Santiago Calatrava}} |
* {{Wikicitáty|osoba=Santiago Calatrava}} |
||
* [http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&id=37&action=show Santiago Calatrava] |
* [http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&id=37&action=show Santiago Calatrava] |
||
Verze z 9. 9. 2014, 14:27
.jpg)
Santiago Calatrava Valls (* 28. července 1951 Benimámet) je španělský architekt, inženýr a umělec. Patří mezi elitní světové návrháře. Jeho hlavní kancelář sídlí v Curychu ve Švýcarsku a další kanceláře má v Paříži, Valencii a v New Yorku.
Mládí a vzdělání
Calatrava se narodil v roce 1951 v obci Benimámet nedaleko Valencie (dnes integrované jako městská část Valencie). Od roku 1959 studoval na Escola d'Art i superior de disseny de Valencia kresbu a malbu. Po krátkém studiu v Paříži na École des beaux-arts, odkud byl nucený navrátit se zpět do Valencie kvůli studentským nepokojům roku 1968, začal studovat architekturu a později navštěvoval i kurzy urbanismu. V letech 1975–1979 Calatrava studoval statiku konstrukcí na ETH v Curychu (Švýcarsko). Po studiu se Santiago Calatrava věnoval sochařství, avšak jeho architekturu připomínající styl soch se setkává s lehkým nepochopením, proto se později věnuje hlavně architektuře a svůj neochabující zájem o umění pokládá za zdroj nápadů pro architekturu. Jeho styl je velmi osobitý a vyplývá z mnoha studií lidského těla a přírody.
Osobní život
Santiago Calatrava je ženatý. Jeden z jeho synů vystudoval a jeden studuje technickou fakultu na Columbia University, další syn končí studia právnické fakulty na téže univerzitě.
Kariéra
Calatrava se ze začátku věnoval převážně návrhům mostů a vlakových nádraží, které vynikaly novým nadčasovým vzhledem. Zlom v jeho kariéře představuje telekomunikační věž Montjuïc v Barceloně (Španělsko, 1989–1992), která vznikla při příležitosti Letních olympijských her v roce 1992 a skládá se z nakloněného nosníku s prstencovitým prvkem, v němž se nalézají vlastní antény. Další zajímavou stavbou je Auditorium na Tenerife (Santa Cruz de Tenerife, Kanárské ostrovy, Španělsko, 1991–2003), dynamické, monumentální stavební dílo s charakteristickou betonovou skořepinovou střechou ve tvaru ohnutého trojúhelníku, sahajícího do výšky bezmála 60 metrů. Nejznámější a nejrozsáhlejší Calatravovou stavbou je Město umění a věd ve španělské Valencii, vybudované v letech 1991–2005.
Umělecké muzeum v Milwaukee (Milwaukee, Wisconsin, USA, 1994–2001) vybudoval jako svou první stavbu v USA. Impozantní vstupní hala ze skla a oceli je vysoká 27 metrů a je možné ji zastínit pohyblivou sluneční clonou, jež se stala orientačním bodem pro návštěvníky muzea. Calatravova první výšková budova nazvaná Turning Torso, kterou postavil v letech 1999-2004 v Malmö (Švédsko), byla inspirovaná architektovým zaujetím pro sochařství. Skládá se z devíti shodných krychlí uspořádaných okolo ocelové podpěry a tvořících spirálovou konstrukci o celkové výšce 190 metrů. Jeho stavby se díky velmi osobitému vzhledu staly symboly mnoha měst po celém světě.
Současné projekty
- vlakové nádraží World Trade Center v New Yorku
- mrakodrap Chicago Spire v Chicagu
- mosty Trinity River Bridges v Dallasu, Texas
- most Peace Bridge v Calgary, Alberta
- budova University of South Florida Polytechnic campus v Lakelandu, Florida
a další
Významné stavby
- 1984–1987, most Bach de Roda, Barcelona, Španělsko
- 1987–1992, most Puente del Alamillo, Sevilla, Španělsko
- 1989–1992, Telekomunikační věž Montjuïc na olympijských hrách v Barceloně 1992, Španělsko
- 1991–1992, kuvajtský pavilon pro Expo´92 v Seville, Španělsko
- 1989–1994, nádraží Lyon-Saint-Exupéry, Satolas, Francie
- 1993–1998, nádraží Gare do Oriente, Lisabon, Portugalsko
- 1994–2001, umělecké muzeum v Milwaukee, Wisconsin, USA
- 1991–2003, Auditorium na Tenerife, Santa Cruz de Tenerife, Kanárské ostrovy, Španělsko
- 2003, most James Joyce Bridge, Dublin, Irsko
- 2001–2004, Olympijská sportoviště v Athénách, Řecko
- 1999–2004, Turning Torso v Malmö, Švédsko
- 1991–2006, planetárium a Město umění a věd, Valencie, Španělsko
- 2007, tři mosty na dálničním a železničním tahu Milán – Bologna, Itálie
- 2008, most Chords, Jerusalem, Izrael
- 2009, most Samuel Beckett Bridge, Dublin, Irsko
Výstavy
- 1993, Museum of Modern Art, New York, Structure and Expression
- 2005, Metropolitan Museum of Art, New York, Santiago Calatrava: Sculpture into Architecture[1]
a řada dalších výstav v Německu, Anglii, Španělsku, Itálii a dalších zemích.
Ocenění
Za své dosavadní dílo byl Santiago Calatrava oceněn četnými medailemi a cenami za architekturu a 13 čestnými doktoráty významných světových univerzit.
- 2006, označen jako Global Leader for Tomorrow na Světovém ekonomickém fóru v Davosu
- 2011, jmenován konzultantem Papežské rady pro kulturu (Pontificio consiglio della cultura),[2] obnovené papežem Benediktem XVI. na 5 let
Kritiky
Některá jeho díla byla kritizována pro svoji extravagantnost, nedostatek užitného prostoru na úkor estetické hodnoty, chyby ve výpočtech nebo nepraktičnost použitých materiálů.[3] To se týkalo především stavby letiště v Bilbau, Kongresového paláce v Oviedu, Musea de las Ciencias Principe Felipe ve Valencii. Další kritiku si vyžádal most přes Canal Grande v Benátkách, který prošel mnoha konstrukčními změnami z důvodu mechanické nestability a nadměrné hmotnosti mostní konstrukce, která zatěžuje břehy kanálu a jehož realizace si vyžádala trojnásobek původně uvažovaného rozpočtu. V některých těchto případech čelila společnost Santiaga Calatravy soudním žalobám o finanční částky v milionech eur. V případě letiště v Bilbao soud rozhodl, že veřejná bezpečnost je důležitější než právo duševního vlastnictví. V roce 2009 získal Calatrava v odvolání 30 000 eur odškodného.
Závěr
Přes dílčí neúspěchy a kritiky jeho projektů, představuje dílo Santiaga Calatravy revoluci v architektuře, kterou charakterizuje sbližování architektury a stavebního inženýrství, které od poloviny 18. století existují jako dvě samostatná odvětví.
Odkazy
Reference
- ↑ Ukázky z výstavy
- ↑ Jmenování konzultantů Papežské rady pro kulturu
- ↑ PERIS, Manuel. Calatrava y sus desmanes [online]. ELPAIS.com, 2010-06-22 [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. (španělsky)
Literatura
- TZONIS, Alexander. Santiago Calatrava: The Poetics of Movement. New York: Universe Books, 1999. 239 s. ISBN 978-0-7893-0360-4. (anglicky)
- TZONIS, Alexander. Santiago Calatrava: The Complete Works. [s.l.]: Rizzoli International Publications, Inc, 2004. 432 s. ISBN 978-0-8478-2641-4. (anglicky)
- JODIDIO, Philip. Calatrava. [s.l.]: Slovart, 2009. 96 s. ISBN 978-80-7391-084-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Santiago Calatrava na Wikimedia Commons 
Osoba Santiago Calatrava ve Wikicitátech- Santiago Calatrava
