Svatý Lukáš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 23: Řádek 23:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Luke the Evangelist}}




{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

{{Commonscat|Luke the Evangelist}}


[[Kategorie:Svatí|Lukáš]]
[[Kategorie:Svatí|Lukáš]]

Verze z 9. 9. 2014, 13:22

Svatý Lukáš

Svatý Lukáš je evangelista, kterému je připisováno Evangelium podle Lukáše (třetí kniha Nového zákona) a Skutky apoštolů (pátá kniha Nového zákona). Kromě toho je mu přisuzováno autorství několik obrazů Panny Marie, i když všechny dochované portréty pocházejí z pozdějších dob, po jeho smrti.[1]

Život

Narodil se na počátku letopočtu v syrské Antiochii.[2] Původním povoláním byl lékařem[3] a podle tradice také malířem.[4] Podle svých slov se s Ježíšem nikdy nesetkal. Až později jej oslovilo Kristovo učení a humanismus křesťanství.[5] Z vědeckých poznatků vyplývá, že byl robustní postavy, vysoký 163 až 165 cm a měl krevní skupinu 0.[6] Okolo roku 50 se připojil k apoštolu Pavlovi, kterého 17 let doprovázel.[7] Pavel se o něm krátce zmiňuje ve 2. listu Timotejovi: "Jediný Lukáš je se mnou." (2.Tim 4, 11). Po smrti apoštola Pavla působil jako zvěstovatel víry zejména v achajské Boiótii. Zemřel stářím ve věku 84 let a byl pohřben v Thébách.[8] Hrob apoštola Lukáše je v Tureckém Efezu (je mimo vlastní archeologickou lokalitu antického města), při silnici směrem od Seldžuku na Slavičí hory.

Patronáty a uctívání

Lukáš je křesťanským patronem lékařů a umělců (především malířů – malířský cech se označoval jako cech sv. Lukáše), dále také historiků, notářů, knihařů, méně často řezníků atd., ochránce před neštěstím a dobytka před morem. Je patronem měst Bologna a Padova. Mezi jeho atributy patří okřídlený býk, pero a kniha nebo svitek. Bývá zobrazován jako malíř obrazu Panny Marie. Jeho ostatky (celou dobře zachovalou lebku) přivezl roku 1354 na Pražský hrad císař Karel IV. a daroval je do Svatovítského pokladu v Praze.[9] Původně byla lebka uložena ve stříbrném zlaceném poprsí světce. Zbytek ostatků je v italské Padově, v alabastrovém sarkofágu v kostele svaté Justiny.[7]

Jeho svátek je slaven 18. října.

Literatura

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

Reference

Externí odkazy