Projekt 667BD: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m NATO->Severoatlantická aliance
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 30: Řádek 30:


== Stavba a uživatelé ==
== Stavba a uživatelé ==
[[File:Delta II class SSBN.svg|thumb|left|Ponorka třídy ''Delta II'']]
[[Soubor:Delta II class SSBN.svg|thumb|left|Ponorka třídy ''Delta II'']]


Vývoj ponorek projektu 667BD byl zadán roku 1972 konstrukční kanceláři Rubin.<ref name="glo1">{{Citace elektronické monografie
Vývoj ponorek projektu 667BD byl zadán roku 1972 konstrukční kanceláři Rubin.<ref name="glo1">{{Citace elektronické monografie
Řádek 66: Řádek 66:
| jazyk =
| jazyk =
}}
}}
*{{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Pejčoch
| příjmení = Pejčoch
| jméno = Ivo
| jméno = Ivo
Řádek 83: Řádek 83:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{commonscat|Delta-II class submarines}}
* {{Commonscat|Delta-II class submarines}}
* {{en}} [http://www.globalsecurity.org/wmd/world/russia/667bd.htm Profil na serveru Globalsecurity.org]
* {{en}} [http://www.globalsecurity.org/wmd/world/russia/667bd.htm Profil na serveru Globalsecurity.org]



Verze z 8. 9. 2014, 23:10

Šablona:Infobox Třída válečných lodí

Projekt 667BD (v kódu NATO třída Delta II) byla třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje druhou verzi rozsáhlé skupiny celkem 43 raketonosných ponorek třídy Delta, tvořící od 70. let páteř sovětských námořních strategických sil. Liší se především větším počtem raket, nesených v prodlouženém trupu.

Stavba a uživatelé

Ponorka třídy Delta II

Vývoj ponorek projektu 667BD byl zadán roku 1972 konstrukční kanceláři Rubin.[1] Cílem bylo získat plavidla s údernou výzbrojí silnější, než dvanáct raket nesených stávajícími ponorkami třídy Delta I. Sovětské loděnice v Severodvinsku postavily celkem čtyři ponorky této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 19741975.

Konstrukce

Základem konstrukce ponorek se stala třída Delta I, jejíž trup byl prodloužen o 16 metrů vložením nové sekce, v níž jsou uloženy další čtyři balistické rakety. Výtlak ponorek se tím zvýšil o 1500 tun, naopak mírně poklesla jejich rychlost.[1] Torpédovou výzbroj představovaly čtyři 533mm torpédomety a dva 406mm torpédomety. Za bojovou věží bylo ve dvou řadách umístěno 16 balistických raket R-29D (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 9100 km, odpalovaných pomocí systému D-9D.[1] Střely nesly jednu jadernou hlavici o síle 800 kT TNT. Poháněly je raketové motory na kapalné pohonné látky.

Pohonný systém ponorek tvořily dva tlakovodní reaktory a dvě parní turbíny. Nejvyšší rychlost ponorek byla 16 uzlů na hladině a 24 uzlů pod hladinou.

Reference

  1. a b c 667BD DELTA II [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy