Veliký Novgorod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}
Řádek 65: Řádek 65:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Velikiy Novgorod}}
* {{Commonscat|Velikiy Novgorod}}
* [http://www.adm.nov.ru/web.nsf/pages/framesmain Oficiální stránky městské správy]
* [http://www.adm.nov.ru/web.nsf/pages/framesmain Oficiální stránky městské správy]
* [http://www.novgorod.ru/ Portál On-line Novgorod]
* [http://www.novgorod.ru/ Portál On-line Novgorod]

Verze z 8. 9. 2014, 20:28

Tento článek je o západoruském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Veliký Novgorod (rozcestník).
Velikij Novgorod
Великий Новгород
Pravoslavný klášter Jurjev
Pravoslavný klášter Jurjev
Velikij Novgorod – znak
znak
Velikij Novgorod – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška18 m n. m.
StátRuskoRusko Rusko
federální okruh Severozápadní
oblast Novgorodská oblast
Administrativní dělenísamostatný městský okruh (городской округ)
Velikij Novgorod na mapě
Novgorodská oblast na mapě Ruska
Novgorod
Novgorod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha77 km²
Počet obyvatel216 700
Hustota zalidnění2814,3 obyv./km²
Správa
StarostaJurij Bobryšev
Vznik859
Oficiální webwww.adm.nov.ru
Telefonní předvolba(+7) 8162
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novgorod (rusky Нóвгород; název znamená „nové město“), od roku 1999 oficiálně Velký Novgorod (Великий Новгород), je starobylé město v západním Rusku, zhruba 160 km jihovýchodně od Petrohradu. Je centrem Novgorodské oblasti a žije zde 217 000 obyvatel (2007).

Historie

První zmínka o existenci Novgorodu pochází z roku 862 v souvislosti s příchodem varjažského náčelníka Rurika. Město však vzniklo až později, archeologicky doložitelné je osídlení v polovině 10. století. Knížecí dvůr v polovině 11. století přenesl Jaroslav Moudrý dolů po proudu řeky Volchov tak, aby se dala snáze kontrolovat obchodní stezka z Volchova přes blízké jezero Ilmeň. Ve 40. letech 11. století vznikla dřevěná pevnost a kamenný chrám Svaté Sofiehistorické jádro současného Novgorodu.

V letech 10151019 během války Novgorodců s Kyjevem získala městská bojarská aristokracie silné postavení, srovnatelné s postavením knížete. Toto dvojvládí bylo ukončeno povstáním bojarů v roce 1136 a vznikem bojarské republiky, která se udržela až do roku 1478, kdy byl Novgorod podřízen Moskvě.

Roku 1570 utrpělo město těžkou ránu: opričníci v čele s Ivanem Hrozným brutálně povraždili 2000 zdejších obyvatel, především bojarů. V letech 16111617 bylo město vyčerpáno švédskou okupací. Během novověku tak Novgorod postupně ztrácel pozici jednoho z hlavních center východní Evropy; ze třetího největšího města ruské říše se postupně stal sídlem gubernie (1727); zastíněn slávou nově budovaného Petrohradu se již nezbavil provinčního rázu. Od roku 1944 zde sídlí Novgorodská oblast.

Město bylo těžce poničeno během Velké vlastenecké války. Poválečnou obnovou městského centra byl pověřen architekt Alexej Ščusev. Roku 1992 bylo historické jádro Novgorodu zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Památník Tisíciletí Rusi

Současnost

Dnes je Novgorod relativně prosperujícím městem a jedním z větších center turistického ruchu v Rusku. Sídlí zde několik muzeí a kulturních institucí, nejvýznamnější školou je univerzita Jaroslava Moudrého. Ve městě sídlí chemický kombinát Akron, metalurgické a strojírenské závody.

Novgorod leží mimo hlavní železniční tahy, spojení s Moskvou (530 km) a především s Petrohradem (180 km) tedy zajišťuje zejména federální dálnice M10. Dálkové vlaky kromě Moskvy a Petrohradu míří do Minsku a Murmansku, místní pak do Lugy, Pskova, Čudova a Malé Višery. V roce 1995 byla v Novgorodě zprovozněna síť trolejbusové dopravy (5 linek); stala se tak první sítí, kterou se podařilo dokončit po rozpadu Sovětského svazu.

Partnerská města

Literatura

JANIN, Valentin Lavrenťjevič. Středověký Novgorod v nápisech na březové kůře. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2007. 384 s. ISBN 978-80-86818-47-4. 

Externí odkazy

Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA