Jean Gerson: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Jiný link
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Jean_Gerson_Sorbonne_statue.jpg|thumb|upright=1.0|Jean Charlier de Gerson (socha na Sorbonně)]]
[[Soubor:Jean_Gerson_Sorbonne_statue.jpg|thumb|upright=1.0|Jean Charlier de Gerson (socha na Sorbonně)]]
[[Soubor: Nuremberg chronicles f 240r 2 Jo. Gerson.jpg|thumb|upright=0.8|Jean Gerson (Norimberská kronika, 1493)]]
[[Soubor: Nuremberg chronicles f 240r 2 Jo. Gerson.jpg|thumb|upright=0.8|Jean Gerson (Norimberská kronika, 1493)]]
'''Jean Charlier de Gerson''' [''žán šarlié d'žerso<sup>n</sup>''] ([[14. prosinec|14. prosnice]] [[1363]], [[Barby (Ardennes)|Gerson]] – [[12. červenec|12. července]] [[1429]], [[Lyon]]) byl významný [[francie|francouzský]] středověký filosof, [[teolog]] a církevní politik, nazývaný ''doctor christianissimus''.
'''Jean Charlier de Gerson''' [''žán šarlié d'žerso<sup>n</sup>''] ([[14. prosinec|14. prosnice]] [[1363]], [[Barby (Ardennes)|Gerson]] – [[12. červenec|12. července]] [[1429]], [[Lyon]]) byl významný [[francie|francouzský]] středověký filosof, [[teolog]] a církevní politik, nazývaný ''doctor christianissimus''.


== Život a působení ==
== Život a působení ==
Pocházel z početné vesnické rodiny, studoval filosofii a teologii v [[Paříž]]i a roku 1392 získal doktorát teologie. Byl zároveň horlivým kazatelem a věnoval se pastorační práci. Jeho učitelem byl i [[Petr z Ailly]], kancléř univerzity a jeden z nejvýznamnějších filosofů a teologů své doby. Spolu s Aillym byl Gerson pověřen jednat s papežem v [[Avignon]]u o univerzitní svobodě a společně také usilovali o reformu církve a ukončení [[Papežské schizma|papežského schismatu]]. Roku 1395 nastoupil po Aillym jako [[kancléř]] [[Sorbonna|Sorbonny]] a účastnil se několika koncilů. Po vraždě vévody z Orléans roku 1407 ostře vystoupil proti [[Jan I. Burgundský|vévodovi Burgundskému]], který za vraždou stál.
Pocházel z početné vesnické rodiny, studoval filosofii a teologii v [[Paříž]]i a roku 1392 získal doktorát teologie. Byl zároveň horlivým kazatelem a věnoval se pastorační práci. Jeho učitelem byl i [[Petr z Ailly]], kancléř univerzity a jeden z nejvýznamnějších filosofů a teologů své doby. Spolu s Aillym byl Gerson pověřen jednat s papežem v [[Avignon]]u o univerzitní svobodě a společně také usilovali o reformu církve a ukončení [[Papežské schizma|papežského schismatu]]. Roku 1395 nastoupil po Aillym jako [[kancléř]] [[Sorbonna|Sorbonny]] a účastnil se několika koncilů. Po vraždě vévody z Orléans roku 1407 ostře vystoupil proti [[Jan I. Burgundský|vévodovi Burgundskému]], který za vraždou stál.


[[21. leden|21. ledna]] [[1415]] dorazil na [[Kostnický koncil]], kam přinesl vlastní soupis 20 Husových bludných článků, které [[Jan Hus]] odmítl. Gerson byl odpůrcem racionální teologické spekulace, zejména [[Jan Duns Scotus|Dunse Scota]], byl silně ovlivněn teologií [[Svatý Augustin|sv. Augustina]], [[novoplatonismus|novoplatonismem]] [[Pseudo-Dionysios Areopagita|Dionysia Areopagity]] a podobně jako [[Jan Viklef|John Wyklif]] filosofií a teologií [[Svatý Bonaventura|sv. Bonaventury]] a [[Realismus a nominalismus|nominalismem]] [[William Ockham|Williama Ockhama]]. Jako jeden z hlavních zastánců [[konciliarismus|konciliarismu]], teze o nadřazenosti koncilu nad papežem, zásadně ovlivnil průběh a výsledek Kostnického koncilu a významně se podílel na odstranění schismatu.
[[21. leden|21. ledna]] [[1415]] dorazil na [[Kostnický koncil]], kam přinesl vlastní soupis 20 Husových bludných článků, které [[Jan Hus]] odmítl. Gerson byl odpůrcem racionální teologické spekulace, zejména [[Jan Duns Scotus|Dunse Scota]], byl silně ovlivněn teologií [[Svatý Augustin|sv. Augustina]], [[novoplatonismus|novoplatonismem]] [[Pseudo-Dionysios Areopagita|Dionysia Areopagity]] a podobně jako [[Jan Viklef|John Wyklif]] filosofií a teologií [[Svatý Bonaventura|sv. Bonaventury]] a [[Realismus a nominalismus|nominalismem]] [[William Ockham|Williama Ockhama]]. Jako jeden z hlavních zastánců [[konciliarismus|konciliarismu]], teze o nadřazenosti koncilu nad papežem, zásadně ovlivnil průběh a výsledek Kostnického koncilu a významně se podílel na odstranění schismatu.
Řádek 19: Řádek 19:
* [[Papežské schizma]]
* [[Papežské schizma]]
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{commonscat| Jean Gerson}}
* {{Commonscat| Jean Gerson}}
*{{la}} [http://hdl.loc.gov/loc.rbc/rosenwald.0053 J. Gerson, ''Conclusiones de diversis materiis moralibus, sive De regulis mandatorum''] Prvotisk z roku 1474, [[Library of Congress]]
* {{la}} [http://hdl.loc.gov/loc.rbc/rosenwald.0053 J. Gerson, ''Conclusiones de diversis materiis moralibus, sive De regulis mandatorum''] Prvotisk z roku 1474, [[Library of Congress]]


<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->

Verze z 8. 9. 2014, 19:25

Jean Charlier de Gerson (socha na Sorbonně)
Jean Gerson (Norimberská kronika, 1493)

Jean Charlier de Gerson [žán šarlié d'žerson] (14. prosnice 1363, Gerson12. července 1429, Lyon) byl významný francouzský středověký filosof, teolog a církevní politik, nazývaný doctor christianissimus.

Život a působení

Pocházel z početné vesnické rodiny, studoval filosofii a teologii v Paříži a roku 1392 získal doktorát teologie. Byl zároveň horlivým kazatelem a věnoval se pastorační práci. Jeho učitelem byl i Petr z Ailly, kancléř univerzity a jeden z nejvýznamnějších filosofů a teologů své doby. Spolu s Aillym byl Gerson pověřen jednat s papežem v Avignonu o univerzitní svobodě a společně také usilovali o reformu církve a ukončení papežského schismatu. Roku 1395 nastoupil po Aillym jako kancléř Sorbonny a účastnil se několika koncilů. Po vraždě vévody z Orléans roku 1407 ostře vystoupil proti vévodovi Burgundskému, který za vraždou stál.

21. ledna 1415 dorazil na Kostnický koncil, kam přinesl vlastní soupis 20 Husových bludných článků, které Jan Hus odmítl. Gerson byl odpůrcem racionální teologické spekulace, zejména Dunse Scota, byl silně ovlivněn teologií sv. Augustina, novoplatonismem Dionysia Areopagity a podobně jako John Wyklif filosofií a teologií sv. Bonaventury a nominalismem Williama Ockhama. Jako jeden z hlavních zastánců konciliarismu, teze o nadřazenosti koncilu nad papežem, zásadně ovlivnil průběh a výsledek Kostnického koncilu a významně se podílel na odstranění schismatu.

Po koncilu se však musel skrývat před pomstou burgundského vévody. Nevrátil se do Paříže, ale žil v neoficiálním vyhnanství v Kostnici a poté v tyrolském Rattenbergu, kde napsal svou slavnou knihu De consolatione Theologiae ("O útěše z teologie"). Po návratu do Francie roku 1420 se vzdal všech funkcí, odešel do kláštera v Lyonu, kde se věnoval vyučování dětí. Psal také francouzsky pro lid, nejznámější je jeho La montagne de la contemplation ("Hora rozjímání").

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Gerson. Sv. 10, str. 79
  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Gerson.

Související články

Externí odkazy

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku francouzské Wikipedie.