Jan Tristan z Nevers: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobné úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 9: Řádek 9:
== Život v době křížových výprav ==
== Život v době křížových výprav ==
[[Soubor:Ludva9 lod.jpg|thumb|upright|left|Cesta do Tunisu roku 1270 ''(iluminace ze 14. století)'']]
[[Soubor:Ludva9 lod.jpg|thumb|upright|left|Cesta do Tunisu roku 1270 ''(iluminace ze 14. století)'']]
V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na [[sedmá křížová výprava|kruciátě]] ve Svaté zemi a těhotná královna [[Markéta Provensálská|Markéta]] hájila s malou posádkou křižáky dobyté město [[Damietta]] v deltě [[Nil]]u. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný<ref name="hroch221">{{Citace monografie | jméno=Věra | příjmení=Hrochová | odkaz na autora = Věra Hrochová | titul=Křížové výpravy ve světle soudobých kronik |vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství| místo= Praha | rok=1982 | jazyk = |strany=221|isbn=14-409-82 }}</ref> a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. <ref name="hroch213">Hrochová, str. 213</ref> 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.<ref name="joinville116">Joinville, str. 116</ref> Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.<ref name="Francouzští králové177">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 177|poznámka = [dále jen Francouzští králové]}}</ref> Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.<ref name="bridge 206">{{Citace monografie | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |poznámky = Dále jen ''Křížové výpravy''|strany=206 | isbn=80-200-0512-9}}</ref> Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.{{#tag:ref|Roku 1251 se narodil [[Petr I. z Alenconu|Petr]] a roku 1253 [[Blanka Francouzská (1253-1320)|Blanka]]<ref name="Tristan">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/CAPET.htm#JeanTristandied1270 www.fmg.ac]</ref> |group="pozn."}}Čtyřletý pobyt<ref name="bridge 206">bridge, str. 206</ref> královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím [[Blanka Kastilská|královny matky]], jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.<ref name="Francouzští králové178">Králové, str. 178</ref>
V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na [[sedmá křížová výprava|kruciátě]] ve Svaté zemi a těhotná královna [[Markéta Provensálská|Markéta]] hájila s malou posádkou křižáky dobyté město [[Damietta]] v deltě [[Nil]]u. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný<ref name="hroch221">{{Citace monografie | jméno=Věra | příjmení=Hrochová | odkaz na autora = Věra Hrochová | titul=Křížové výpravy ve světle soudobých kronik |vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství| místo= Praha | rok=1982 | jazyk = |strany=221|isbn=14-409-82}}</ref> a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. <ref name="hroch213">Hrochová, str. 213</ref> 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.<ref name="joinville116">Joinville, str. 116</ref> Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.<ref name="Francouzští králové177">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 177|poznámka = [dále jen Francouzští králové]}}</ref> Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.<ref name="bridge 206">{{Citace monografie | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |poznámky = Dále jen ''Křížové výpravy''|strany=206 | isbn=80-200-0512-9}}</ref> Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.{{#tag:ref|Roku 1251 se narodil [[Petr I. z Alenconu|Petr]] a roku 1253 [[Blanka Francouzská (1253-1320)|Blanka]]<ref name="Tristan">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/CAPET.htm#JeanTristandied1270 www.fmg.ac]</ref> |group="pozn."}}Čtyřletý pobyt<ref name="bridge 206">bridge, str. 206</ref> královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím [[Blanka Kastilská|královny matky]], jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.<ref name="Francouzští králové178">Králové, str. 178</ref>


Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí [[Jolanda Burgundská|Jolandou]], dcerou [[Odo Burgundský|Oda Burgundského]]. Svatba se konala v červnu 1265.<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BURGUNDY.htm#YolandeBourgognedied1280 www.fmg.ac]</ref> Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.{{#tag:ref|Odovi, kterému se stala osudnou účast na kruciátě a zahynul u Akkonu , se podařilo zplodit pouze samé dcery.<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/_kreuzzuege/o/odo_graf_von_nevers_1269_burgund_capet/odo_von_burgund_graf_von_nevers_+_1269.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref>|group="pozn."}} V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.<ref name="Tristan"></ref>
Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí [[Jolanda Burgundská|Jolandou]], dcerou [[Odo Burgundský|Oda Burgundského]]. Svatba se konala v červnu 1265.<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BURGUNDY.htm#YolandeBourgognedied1280 www.fmg.ac]</ref> Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.{{#tag:ref|Odovi, kterému se stala osudnou účast na kruciátě a zahynul u Akkonu , se podařilo zplodit pouze samé dcery.<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/_kreuzzuege/o/odo_graf_von_nevers_1269_burgund_capet/odo_von_burgund_graf_von_nevers_+_1269.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref>|group="pozn."}} V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.<ref name="Tristan"/>


Ludvík IX. se roku 1267<ref name="Francouzští králové182">Králové, str. 182</ref> i přes své chatrné zdraví<ref name="bridge 206">bridge, str. 206</ref> rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,<ref name="Francouzští králové182">Králové, str. 182</ref> ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.<ref name="Francouzští králové183">Králové, str. 183</ref> 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci [[Kartágo]], ale většímu úspěchu se postavila do cesty [[epidemie]].<ref name="bridge 206">bridge, str. 206</ref> Onemocněl i Jan<ref name="duggan203">{{Citace monografie
Ludvík IX. se roku 1267<ref name="Francouzští králové182">Králové, str. 182</ref> i přes své chatrné zdraví<ref name="bridge 206">bridge, str. 206</ref> rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,<ref name="Francouzští králové182">Králové, str. 182</ref> ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.<ref name="Francouzští králové183">Králové, str. 183</ref> 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci [[Kartágo]], ale většímu úspěchu se postavila do cesty [[epidemie]].<ref name="bridge 206">bridge, str. 206</ref> Onemocněl i Jan<ref name="duggan203">{{Citace monografie
| příjmení = Duggan
| příjmení = Duggan
| jméno = Alfred
| jméno = Alfred
Řádek 24: Řádek 24:
| stránky = 203
| stránky = 203
| isbn =
| isbn =
}}</ref> a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.<ref name="Francouzští králové183">Králové, str. 183</ref> Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v [[bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]].<ref name="Tristan"></ref> Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.
}}</ref> a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.<ref name="Francouzští králové183">Králové, str. 183</ref> Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v [[bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]].<ref name="Tristan"/> Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.


{{Předkové
{{Předkové
Řádek 53: Řádek 53:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
⚫
{{commonscat|Jean Tristan de France}}
=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
<references group="pozn."/>
Řádek 59: Řádek 58:
<references />
<references />
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
⚫
* {{Commonscat|Jean Tristan de France}}
* {{de}} [http://www.mittelalter-genealogie.de/kapetinger_koenigliche_linie/kapetinger_familie_ludwigs_9/johann_tristan_graf_von_nevers_+_1270.html Genealogie]
* {{de}} [http://www.mittelalter-genealogie.de/kapetinger_koenigliche_linie/kapetinger_familie_ludwigs_9/johann_tristan_graf_von_nevers_+_1270.html Genealogie]


{{Portály|Francie|Středověk|Křížové výpravy}}
{{Portály|Francie|Středověk|Křížové výpravy}}

[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Kapetovci]]
[[Kategorie:Kapetovci]]

Verze z 8. 9. 2014, 13:02

Jan Tristan

Příbuzenstvo
otec Ludvík IX. Francouzský
matka Markéta Provensálská
manželka Jolanda Burgundská

Jan Tristan z Nevers (francouzsky Jean Tristan de France, 8. dubna 1250 Damietta - 3. srpna 1270) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie Kapetovců a účastník dvou křížových výprav po boku svého otce francouzského krále Ludvíka IX.

Život v době křížových výprav

Cesta do Tunisu roku 1270 (iluminace ze 14. století)

V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na kruciátě ve Svaté zemi a těhotná královna Markéta hájila s malou posádkou křižáky dobyté město Damietta v deltě Nilu. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný[1] a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. [2] 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.[3] Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.[4] Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.[5] Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.[pozn. 1]Čtyřletý pobyt[5] královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím královny matky, jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.[7]

Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí Jolandou, dcerou Oda Burgundského. Svatba se konala v červnu 1265.[8] Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.[pozn. 2] V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.[6]

Ludvík IX. se roku 1267[10] i přes své chatrné zdraví[5] rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,[10] ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.[11] 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci Kartágo, ale většímu úspěchu se postavila do cesty epidemie.[5] Onemocněl i Jan[12] a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.[11] Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v Saint-Denis.[6] Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Filip II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Alžběta Henegavská
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Alfons VIII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 
Blanka Kastilská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Eleonora Anglická
 
 
 
 
 
 
 
Jan Tristan
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Alfons II. Provensálský
 
 
 
 
 
 
 
Ramon Berenguer IV. Provensálský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Garsinde ze Sabranu
 
 
 
 
 
 
 
Markéta Provensálská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tomáš I. Savojský
 
 
 
 
 
 
 
Beatrix Savojská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Markéta ze Ženevy
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Roku 1251 se narodil Petr a roku 1253 Blanka[6]
  2. ↑ Odovi, kterému se stala osudnou účast na kruciátě a zahynul u Akkonu , se podařilo zplodit pouze samé dcery.[9]

Reference

  1. ↑ HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. ISBN 14-409-82. S. 221. 
  2. ↑ Hrochová, str. 213
  3. ↑ Joinville, str. 116
  4. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 177. [dále jen Francouzští králové]. 
  5. ↑ a b c d BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 206. Dále jen Křížové výpravy.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „bridge 206“ použit vícekrát s různým obsahem
  6. ↑ a b c www.fmg.ac
  7. ↑ Králové, str. 178
  8. ↑ www.fmg.ac
  9. ↑ www.mittelalter-genealogie.de
  10. ↑ a b Králové, str. 182
  11. ↑ a b Králové, str. 183
  12. ↑ DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. S. 203. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Tristan_z_Nevers&oldid=11822550“