František Serafínský Procházka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literární dílo: doplnění a upřesnění - soukromý archiv a knihovna značka: editace z Vizuálního editoru |
→Život: upřesnění a doplnění - soukromý archiv a knihovna značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
* ''Jazyk'' (1895), alegorická výpravná skladba |
* ''Jazyk'' (1895), alegorická výpravná skladba |
||
* ''Přástky'' (1895), zdramatizovaný lidový zvyk, první vydání |
* ''Přástky'' (1895), zdramatizovaný lidový zvyk, první vydání |
||
| ⚫ | |||
* ''Slunečka'' (1905), pro děti, první vydání |
* ''Slunečka'' (1905), pro děti, první vydání |
||
* ''Šotci krále Holce'' (1906), pro děti |
* ''Šotci krále Holce'' (1906), pro děti |
||
* ''Král Ječmínek'' (1906), rozsáhlý báchorkový epos, první vydání |
* ''Král Ječmínek'' (1906), rozsáhlý báchorkový epos, první vydání |
||
| ⚫ | |||
* ''Lučina'' (1909), pro děti, první vydání |
* ''Lučina'' (1909), pro děti, první vydání |
||
* ''Vinobraní'' (1911), básně, první a druhé vydání |
* ''Vinobraní'' (1911), básně, první a druhé vydání |
||
Verze z 29. 8. 2014, 16:19
| František Serafínský | |
|---|---|
 František Serafínský Procházka (1897) | |
| Narození | 15. ledna 1861 Náměšť na Hané  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. ledna 1939 (ve věku 78 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | spisovatel, básník, překladatel, knihovník, učitel, redaktor a prozaik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
(asi 1929)
František Serafínský Procházka (15. ledna 1861, Náměšť na Hané[1] – 28. ledna 1939, Praha) byl český redaktor, básník a spisovatel.
Život
V letech 1873-1881 vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté vstoupil v Olomouci do kněžského semináře. Po dvou letech odešel do Prahy studovat filozofii, latinu, řečtinu a češtinu na Karlovu univerzitu. Po absolvování byl krátce učitelem na několika místech Prahy. Od roku 1891 pracoval ve Vilímkově nakladatelství jako redaktor Malého čtenáře. Od roku 1900 řídil městskou knihovnu v Praze na Královských Vinohradech[2]. Od roku 1901 se stal redaktorem České grafické unie a v letech 1913-1939 řídil časopis Zvon. Zapojil se do činnosti v řadě tehdejších kulturních organizací - Moravská beseda, Svatobor, Spolek Máj, Společnost literatury pro mládež, Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. Stal se členem České akademie věd a umění. Hlavní těžiště jeho velice rozmanité práce bylo věnováno tvorbě pro děti.
Literární dílo
- Píseň o Činu (1885), básnická báchorka, první vydání
- Na úrodné půdě (1887), veršovaná pohádka z Hanácka
- Různé zvuky (1887), lyrické příběhy
- Blesky na horách (1893), lyrické příběhy
- Jazyk (1895), alegorická výpravná skladba
- Přástky (1895), zdramatizovaný lidový zvyk, první vydání
- Květy všech barev (1897), pro děti
- Slunečka (1905), pro děti, první vydání
- Šotci krále Holce (1906), pro děti
- Král Ječmínek (1906), rozsáhlý báchorkový epos, první vydání
- Lučina (1909), pro děti, první vydání
- Vinobraní (1911), básně, první a druhé vydání
- Česká lyra (1910), antologie s hodnocením české lyriky, první vydání
- Česká epika (1913), antologie s hodnocením české epiky, první vydání
- Vojna je vojna (1913), ironické obrázky
- Pestří motýli (1913), pro děti
- Mistr Jan Hus (1918), dramatická báseň, první vydání
- Černý orel (1918), válečná poezie, první vydání
- Dvě romance (1919), příběhy
- Věřím (1929), věří v sílu českého ducha
- Tyršův čin (1932), světlé památce dr. Miroslava Tyrše
Písně
- Písničky (1898)
- Novější písničky (1900)
- Nejnovější písničky (1901)
- Hradčanské písničky (1904)
- Písničky kovářova syna (1908)
- Nové hradčanské písničky (1924)
- Zpěvníček (1932)
Překlady
- Gerhart Hauptmann: Potopený zvon (1897)
- Maupassant mládeži (1919), výbor z díla Guy de Maupassanta
- Lewis Carroll: Kouzelný kraj (1904) - převyprávění knihy Alice's Adventures in Wonderland; pod pseudonymem Jaroslav Houdek
- Jules Verne: Tajemný hrad v Karpatech (1924)
- Jules Verne: Černé indie (1928)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola František Seraf.Procházka, s. 26.
Literatura
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 591.
- OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1097–1101.
- PROCHÁZKA, František Serafínský. Kus mého života a díla. Rozpravy Aventina. 1929, roč. 5, čís. 5, s. 52-54. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Serafínský Procházka na Wikimedia Commons 
Autor František Serafínský Procházka ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Serafínský Procházka
- http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/cs/pruvodce-po-fondech-la-seznamy.php?id=1394&sk=p
- http://sck.sdruk.cz/record?id=55
