Mýto pod Ďumbierom: Porovnání verzí

Mýto pod Ďumbierom
	Mýto pod Ďumbierom z balónu
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°51′9″ s. š., 19°37′56″ v. d.
Nadmořská výška	630 m n. m.
Stát	Slovensko
kraj	Banskobystrický
okres	Brezno
tradiční region	Horní Pohroní
	Mýto pod Ďumbierom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,39 km²
Počet obyvatel	526 (31,12,2011)
Hustota zalidnění	50,63 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Ing. Roman Švantner
Vznik	1260[1]/1696[2] (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.mytopoddumbierom.sk
Adresa obecního úřadu	Mýto pod Ďumbierom 64
Telefonní předvolba	+421-48
PSČ	976 44
Označení vozidel (do r. 2022)	BR
NUTS	508811
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 27. 8. 2014, 12:38

Mýto pod Ďumbierom (německy Mauth, maďarsky Vámos)^[3] je obec na Slovensku v okrese Brezno. Leží na jižním svahu střední části Nízkých Tater v údolí Štiavničky. Na severovýchodě a východě hraničí obec s katastrem města Brezno, na jihu s obcí Valaská a na západě s obcí Bystrá.

Poloha

Mýto pod Ďumbierom se nachází pod Ďumbierem (2043 m n. m.). Ze severní strany, směrem k Mýtu , vybíhá z nízkotatranského hřebene lesnatý Velký Gápeľ, který nad obcí klesá na výšku 936 m n. m. (Stupka). Ze západní strany se k Mýtu sklání Horní Díl (842 m n. m.), jižním směrem je to Malý Gápeľ, který končí zalesněným povrchem Zingoty (1170 m n. m.). Pod vrchem Sanski (847 m n. m.), který patří do Královohoľských Tater, se nachází nejrovinatější část celého katastru - Pohansko. Na jihu ještě třeba zmínit zalesněný Díl (900 m n. m.), který úzkou Frlajzovou dolinou ústí do obce a přes Luční svahy se zvedá až ke Skalce (946 m n. m.) s televizním vysílačem. V údolí Štiavničky je minerální pramen se zvýšeným obsahem železa.

Dějiny

Osadu založili horníci, kteří pro královské město Brezno a pro Kremnickou mincovnu těžili drahé kovy a pro hutě železo. Obec se v písemných památkách připomíná jako osada, která patřila Breznu. To dalo v úzkém údolí kolem potoka Štiavničky postavit dřevěný domek, kde se lidé zastavili, odpočinuli si a městskému celníkovi zaplatili poplatek za vstup do katastru. Chodili se sem občerstvovat i místní horníci, kteří v Žlebích vymývali potoční zlato, nebo pálili uhlí v Uhlisku. Tito osadníci si postupně začali připravovat podmínky i pro své trvalé bydlení. Postavili si domy a kolem nich začali obdělávat půdu a stávali se tak i rolníky. Přestože se historie obce datuje od roku 1696, již 40 let před tímto datem se uvádělo, že osada má "40 duší". I řada jiných důkazů potvrzuje, že Mýto zde bylo dříve, než se stalo obcí. Například v roce 1683, když se uprostřed zimy z vyhnanství vraceli rektor breznianského gymnázia Ján Simonides a básník Ján Milchovský, tu byli vlídně a přátelsky přivítáni. Ještě o rok dříve se přes Mýto valila Tököliho vojska. Na trámu domu, který v roce 1956 zbořili, se nacházel letopočet 1694, takže obyvatelé tu už byli skutečně dávno před oficiálním uznáním obce.

Největší počet obyvatel měla obec v roce 1940, kdy jich bylo téměř 1200. Po válce obec zaznamenala nejvýraznější rozmach, když bylo renovováno téměř 88 procent rodinných domů. Postavila se škola, požární zbrojnice, 8 penzionů, 2 hotely, 8 rekreačních zařízení a vyrostlo množství chat. V současnosti žije v obci 536 obyvatel.

Historické památky

V obci se nachází římskokatolický kostel sv. Matouše z roku 1840, evangelický kostel postavený v letech 1822-1828, kaple v Bystré z roku 1816, kovářská výheň postavená začátkem 20. století.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mýto pod Ďumbierom na slovenské Wikipedii.

↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)
↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Roman Švantner je v seznamu. Dostupné online.
↑ MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998. (slovenský)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mýto pod Ďumbierom na Wikimedia Commons
Oficiální stránka

[1] Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)

[2] Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Roman Švantner je v seznamu. Dostupné online.

[vývoj-názvu-3] MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998. (slovenský)

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 == Poloha ==
-Mýto pod Ďumbierom se nachází pod [[Ďumbier|Ďumbierem]] (2043&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Ze severní strany, směrem k Mýtu , vybíhá z nízkotatranského hřebene lesnatý [[Veľký Gápeľ|Velký Gápeľ]], který nad obcí klesá na výšku 936&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. ([[Stupka]]). Ze západní strany se k Mýtu sklání [[Horný Diel|Horní Díl]] (842&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), jižním směrem je to [[Malý Gápeľ]], který končí zalesněným povrchem [[Zingoty]] (1170&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Pod vrchem [[Šánske|Sanski]] (847&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který patří do Královohoľských Tater, se nachází nejrovinatější část celého katastru - Pohansko. Na jihu ještě třeba zmínit zalesněný Díl (900&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který úzkou [[Frlajzová dolina|Frlajzovou dolinou]] ústí do obce a přes Luční svahy se zvedá až ke Skalce (946&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) s televizním vysílačem. V údolí [[Štiavnička (prítok Bystrianky)|Štiavničky]] je [[Minerální voda|minerální pramen]] se zvýšeným obsahem [[Železo|železa]].
+Mýto pod Ďumbierom se nachází pod [[Ďumbier]]em (2043&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Ze severní strany, směrem k Mýtu , vybíhá z nízkotatranského hřebene lesnatý [[Veľký Gápeľ|Velký Gápeľ]], který nad obcí klesá na výšku 936&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. ([[Stupka]]). Ze západní strany se k Mýtu sklání [[Horný Diel|Horní Díl]] (842&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), jižním směrem je to [[Malý Gápeľ]], který končí zalesněným povrchem [[Zingoty]] (1170&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Pod vrchem [[Šánske|Sanski]] (847&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který patří do Královohoľských Tater, se nachází nejrovinatější část celého katastru - Pohansko. Na jihu ještě třeba zmínit zalesněný Díl (900&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který úzkou [[Frlajzová dolina|Frlajzovou dolinou]] ústí do obce a přes Luční svahy se zvedá až ke Skalce (946&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) s televizním vysílačem. V údolí [[Štiavnička (prítok Bystrianky)|Štiavničky]] je [[Minerální voda|minerální pramen]] se zvýšeným obsahem [[Železo|železa]].
 == Dějiny ==
 Osadu založili [[Havíř|horníci]], kteří pro královské město [[Brezno]] a pro Kremnickou mincovnu těžili drahé [[kovy]] a pro hutě [[železo]]. Obec se v písemných památkách připomíná jako osada, která patřila Breznu. To dalo v úzkém údolí kolem potoka Štiavničky postavit dřevěný domek, kde se lidé zastavili, odpočinuli si a městskému celníkovi zaplatili poplatek za vstup do katastru. Chodili se sem občerstvovat i místní horníci, kteří v Žlebích vymývali potoční [[zlato]], nebo pálili [[uhlí]] v Uhlisku. Tito osadníci si postupně začali připravovat podmínky i pro své trvalé bydlení. Postavili si domy a kolem nich začali obdělávat půdu a stávali se tak i rolníky. Přestože se historie obce datuje od roku [[1696]], již 40 let před tímto datem se uvádělo, že osada má "40 duší". I řada jiných důkazů potvrzuje, že Mýto zde bylo dříve, než se stalo obcí. Například v roce [[1683]], když se uprostřed zimy z vyhnanství vraceli rektor breznianského gymnázia [[Ján Simonides]] a básník [[Ján Milchovský]], tu byli vlídně a přátelsky přivítáni. Ještě o rok dříve se přes Mýto valila [[Imrich Tököli|Tököliho]] vojska. Na trámu domu, který v roce [[1956]] zbořili, se nacházel letopočet [[1694]], takže obyvatelé tu už byli skutečně dávno před oficiálním uznáním obce.
@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 <references />
 == Externí odkazy ==
+* {{Commonscat|Mýto pod Ďumbierom}}
 * [http://www.mytopoddumbierom.sk/ Oficiální stránka]
-{{commonscat|Mýto pod Ďumbierom}}
 {{Okres Brezno}}
 {{Portály|Slovensko}}
 [[Kategorie:Obce v okrese Brezno]]
 [[Kategorie:Obce v regionu Horní Pohroní]]