Dětřich Míšeňský: Porovnání verzí
+kat |
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Dětřich.jpg|thumb|upright|Dětřichova pečeť]] |
||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
||
{{Příbuzný|otec|[[Ota II. Míšeňský]]}} |
{{Příbuzný|otec|[[Ota II. Míšeňský]]}} |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
{{Příbuzný|levobočný syn|Jindřich}} |
{{Příbuzný|levobočný syn|Jindřich}} |
||
}} |
}} |
||
'''Dětřich Míšeňský''' ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte'', [[1162]] – [[18. únor |
'''Dětřich Míšeňský''' ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte'', [[1162]] – [[18. únor]]a [[1221]]) byl [[seznam míšeňských markrabat|míšeňský]] a lužický markrabě z rodu [[Wettinové|Wettinů]]. Jeho sestra [[Adléta Míšeňská]] byla první manželkou [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], jeho další sestra [[Žofie Míšeňská|Žofie]] byla manželkou [[Oldřich (syn Soběslava I.)|Oldřicha Soběslavovce]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se v roce 1162 jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů Hedvika protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že Albrecht byl prvorozený. Ota Bohatý změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval Albrecht tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku Ota zemřel, stal se míšeňským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr Albrecht. Spory mezi bratry byly však za pár let obnoveny; roku 1194 podnikl z popudu nového římského císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] další trestnou výpravu do Míšeňska český kníže, tentokrát [[Jindřich Břetislav]]. Albrecht zůstal nepřemožen, ovšem již následujícího roku nečekaně zemřel. |
Narodil se v roce 1162 jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů Hedvika protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že Albrecht byl prvorozený. Ota Bohatý změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval Albrecht tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku Ota zemřel, stal se míšeňským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr Albrecht. Spory mezi bratry byly však za pár let obnoveny; roku 1194 podnikl z popudu nového římského císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] další trestnou výpravu do Míšeňska český kníže, tentokrát [[Jindřich Břetislav]]. Albrecht zůstal nepřemožen, ovšem již následujícího roku nečekaně zemřel. |
||
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař Jindřich VI. Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". Když po Jindřichově smrti v roce 1197 nastoupil na římský trůn jeho bratr [[Filip Švábský|Filip]], zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil. Dětřich v prosinci 1195 na sněmu ve Wormsu přijal kříž, následně se zúčastnil křížové výpravy Jindřicha VI.; v březnu 1198 se v Akkonu zúčastnil založení [[Řád německých rytířů |
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař Jindřich VI. Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". Když po Jindřichově smrti v roce 1197 nastoupil na římský trůn jeho bratr [[Filip Švábský|Filip]], zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil. Dětřich v prosinci 1195 na sněmu ve Wormsu přijal kříž, následně se zúčastnil křížové výpravy Jindřicha VI.; v březnu 1198 se v Akkonu zúčastnil založení [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]. Zemřel v únoru 1221 a byl pohřben v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Altzella|klášteře Altzella]] po boku svých předků. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
| ⚫ | |||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Panovník|co=[[Seznam míšeňských markrabat|Míšeňský markrabě]]|kdy=[[1190]] – [[1195]]|soubor=|pred=[[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht I.]]|po=[[Jindřich III. Míšeňský|Jindřich Jasný]]}} |
{{Panovník|co=[[Seznam míšeňských markrabat|Míšeňský markrabě]]|kdy=[[1190]] – [[1195]]|soubor=|pred=[[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht I.]]|po=[[Jindřich III. Míšeňský|Jindřich Jasný]]}} |
||
Verze z 27. 8. 2014, 12:37
| otec | Ota II. Míšeňský |
|---|---|
| matka | Hedvika Braniborská |
| manželka | Guta Durynská |
| dcera | Hedvika |
| syn | Ota |
| dcera | Žofie |
| dcera | Guta |
| syn | Jindřich III. Míšeňský |
| levobočný syn | Dětřich II. Míšeňský |
| levobočný syn | Konrád |
| levobočný syn | Jindřich |
Dětřich Míšeňský (německy Dietrich der Bedrängte, 1162 – 18. února 1221) byl míšeňský a lužický markrabě z rodu Wettinů. Jeho sestra Adléta Míšeňská byla první manželkou Přemysla Otakara I., jeho další sestra Žofie byla manželkou Oldřicha Soběslavovce.
Život
Narodil se v roce 1162 jako mladší syn syn míšeňského markraběte Oty Bohatého a jeho manželky Hedviky. Část svého života strávil spory s bratrem Albrechtem. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů Hedvika protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že Albrecht byl prvorozený. Ota Bohatý změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval Albrecht tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře Fridricha Barbarossy; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku Ota zemřel, stal se míšeňským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr Albrecht. Spory mezi bratry byly však za pár let obnoveny; roku 1194 podnikl z popudu nového římského císaře Jindřicha VI. další trestnou výpravu do Míšeňska český kníže, tentokrát Jindřich Břetislav. Albrecht zůstal nepřemožen, ovšem již následujícího roku nečekaně zemřel.
Přestože se Albrechtovou smrtí stal Dětřich dědicem Míšeňska, zabral je císař Jindřich VI. Ten se proto nevyhnul spekulacím, že Albrechta nechal otrávit. Dětřichovi zřejmě zůstaly državy v okolí Weissenfelsu, v listinách je uváděn jako "hrabě z Weissenfelsu". Když po Jindřichově smrti v roce 1197 nastoupil na římský trůn jeho bratr Filip, zřejmě Míšeňsko Dětřichovi vrátil. Dětřich v prosinci 1195 na sněmu ve Wormsu přijal kříž, následně se zúčastnil křížové výpravy Jindřicha VI.; v březnu 1198 se v Akkonu zúčastnil založení Řádu německých rytířů. Zemřel v únoru 1221 a byl pohřben v cisterciáckém klášteře Altzella po boku svých předků.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dětřich Míšeňský na Wikimedia Commons
