Bitcoin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněn externí odkaz na e-book (příručka zdarma) Jak na bitcoin krok za krokem
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
Přidání odkazu na digiměny, aktuálně největšímu portálu o Bitcoinu
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
Řádek 226: Řádek 226:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://www.bitcoin.org Oficiální webová stránka (resp. stránka, kde se bitcoin objevil poprvé)]
* {{en}} [http://www.bitcoin.org Oficiální webová stránka (resp. stránka, kde se bitcoin objevil poprvé)]
* [http://digimeny.cz/ Digimeny.cz] - Největší český informační portál o Bitcoinu a dalších digitálních měnách
* [http://www.Bitcoin-bitcoiny.cz Bitcoin-bitcoiny.cz] - Portál věnovaný problematice bitcoinu.
* [http://www.Bitcoin-bitcoiny.cz Bitcoin-bitcoiny.cz] - Portál věnovaný problematice bitcoinu.
* {{en}} [http://bitcoin.org/bitcoin.pdf Originální specifikace fungování Bitcoinu]
* {{en}} [http://bitcoin.org/bitcoin.pdf Originální specifikace fungování Bitcoinu]

Verze z 27. 8. 2014, 11:59

Šablona:Infobox měna

Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná digitální peněžní měna. Hlavní unikátností Bitcoinu je právě jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě. V síti probíhají platby za minimální nebo žádné náklady.

Síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal a vytvořil člověk nebo skupina lidí pod pseudonymem Satoshi Nakamoto.[1] Patrně kvůli povaze projektu autor nikdy nezveřejnil svoji skutečnou identitu a krátce po větším rozšíření Bitcoinu v roce 2010 se odmlčel úplně.[1] Nyní pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů.[2]

Od roku 2011 se o Bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny pořádají konference – v New Yorku[3] a Praze[4][5] (2011) a Londýně[6] (2012). V roce 2013 byla jedna konference v San Jose; další je naplánována ve Vídni.[7]

V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, starající se o infrastrukturu okolo Bitcoinu (včetně hlavního klienta), sledování hrozeb a případné vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě nicméně nadace nemá žádné zvláštní pravomoce; v síti vždy rozhoduje většina, nehledě na Bitcoin Foundation.[8][9]

V roce 2013 Německo bitcoin uznalo jako oficiální virtuální měnu, zisky z transakcí se daní standardní sazbou daně z příjmu fyzické osoby. Nedaněné zisky lze realizovat pouze držením bitcoinu déle než 1 kalendářní rok. Zdaněny jsou také transakce mezi bitcoinem a altcoiny, kdy se hodnota transakce převádí na aktuální kurz v euru. Zdaněna je i těžba bitcoinů, kdy těžař je oprávněn odečíst veškeré náklady na těžbu bitcoinu, jako jsou nákup zařízení či spotřeba elektrické energie.[10][11] V prosinci 2013 Čínská lidová banka zakázala finančním institucím používat bitcoin, zatímco jeho používání veřejností povolila.[12] Odborníci časem očekávají regulaci ze strany dalších států a bank.[13]

Vlastnosti

Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře jejímu vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč body peer-to-peer sítě.[14][15] K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz.[16]

Růst počtu bitcoinů do roku 2033

Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat. Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat s hodnotou této měny. Množství mincí v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením jejich většího množství.

Celkové množství Bitcoinů, které budou vytěženy, je asi 21 000 000 (resp. 20 999 999,9769).[17] Růst se však postupně zpomaluje, a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030). Pokud tedy bude stále stejný zájem o novou měnu, dojde k deflaci. S tím je v protokolu počítáno, protože lze platit i se zlomky bitcoinů. V současnosti má síť dělitelnost omezenu na 8 desetinných míst, je možné ji však rozšířit.[18]

Základní princip fungování

Uživatelé a těžaři

Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který přímo komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou dvojího druhu: koncoví uživatelé a těžaři. Každý účastník může být koncový uživatel, těžař, anebo obojí.

  • koncoví uživatelé jsou lidé, kteří si posílají peníze. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti – tzv. blockchain[14][15] (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena.
  • těžaři potvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 25 BTC[19] a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku), nyní je ale většina těžařů ochotna přijímat i transakce bez poplatku. Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí) rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.

Nikdo jiný kromě uživatelů a těžařů v síti nefiguruje.

Potvrzování transakcí

Těžaři řeší umělý problém nalezení kryptografické nonce proto, aby potvrzení nového bloku bylo velice složité a tedy i velice obtížně padělatelné, přitom ale snadno ověřitelné. Pokud by chtěl útočník změnit platební historii, musel by mít k dispozici výpočetní výkon větší než je výpočetní výkon zbytku sítě. Bitcoin počítá s tím, že takové množství výkonu žádná jedna entita nemá. I kdyby se to ale někomu povedlo, mohl by měnit pouze své vlastní transakce a zamezit potvrzování ostatních transakcí (tedy nemohl by například převádět cizí peníze k sobě ani stávající databázi nějak ničit).[20] (Tento útok je nepravděpodobný, např. v květnu 2013 byla síť těžařů více než 60× výkonnější než nejrychlejší superpočítač světa.[21][22])

Každý nový blok odkazuje na předchozí blok, a tím potvrzuje i všechny předešlé transakce. Tudíž každá transakce je potvrzena tolikrát, kolik bloků bylo vytvořeno od prvního zahrnutí (včetně toho prvního bloku). Čím více potvrzení, tím obtížnější je padělatelnost celého procesu, a tím tedy více může příjemce věřit, že mu peníze skutečně přišly. Obecně se nízké částky (pití v automatu[23][24]) přijímají i bez potvrzení, běžné částky 1 – 3 potvrzení, originální klient bere transakci za zcela důvěryhodnou při 6 potvrzeních.[25]

Obtížnost nalezení bloku (limit hashe) je každých 14 dní upravována podle aktuální výpočetní síly všech těžařů tak, aby byl nový blok uvolněn právě každých 10 minut.[26] Měna je tedy do sítě uvolňována přibližně stejnou rychlostí, nehledě na počet těžařů či celkový výkon v síti.

Více o technických podrobnostech fungování česky viz[16][27]

Peněženky a placení

Každý uživatel má jednu nebo více peněženek/adres. Kvůli anonymitě je doporučeno pro každou příchozí platbu vygenerovat novou adresu (odesílatel pak neuvidí zůstatek příjemce, protože bude posílat peníze na prázdnou adresu). Ke generování adres ale dochází i interně; při odesílání nelze utratit pouze část, takže se automaticky vytvoří další vlastní adresa a platba se rozdělí na dva příjemce: na jednoho, kterého uživatel zadal, a zbytek částky se pak pošle na nově vygenerovanou adresu.[zdroj?] Tuhle vlastnost však většina klientů před uživatelem zcela skryje; je tak vidět pouze v blockchainu.

Vlastnictví peněženky není v síti nijak „vidět“. S penězi v dotyčné peněžence může nakládat ten, kdo vlastní soukromý klíč (typicky ten, kdo peněženku vytvořil). Zůstatek, který se uživateli zobrazuje v klientu, je pak pouze součtem peněz na těch peněženkách, od kterých má klient soukromý klíč.

Z toho důvodu nemusí být příjemce při příjmu peněz k síti připojen; transakce proběhne stejně. Klient si při dalším spuštění jen zkontroluje pohyby na svých peněženkách a podle toho upraví zůstatek, který se zobrazí uživateli.

Adresa je hash veřejného klíče (zhruba[28]) a aby se dala použít (poslat na ni peníze), nemusí být nikde v síti registrovaná. Síť ji poprvé uvidí až při vlastním poslání peněz. Adresu tak lze vytvořit zcela offline.

Ztracená peněženka

Aby se zabránilo překlepům při opisování adresy, má v sobě vestavěný kontrolní součet (nedá se tedy splést s pravděpodobností 1 : 4 mld.). Pokud by se tak přesto stalo (nebo někdo schválně dopočítal kontrolní součet neexistující adrese, jako např. adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE), peníze na tuto adresu budou navždy ztraceny. Stejně tak se stane, pokud uživatel ztratí peněženku (smaže ji) a nemá zálohu. V Bitcoin síti neexistuje nic jako „ztracená peněženka“, protože nelze nijak poznat, že k ní nikdo nevlastní soukromý klíč. Pro ostatní účastníky sítě je taková událost prospěšná; velice mírně se zvýší hodnota jejich bitcoinů (dojde k deflaci). Analogií v reálném světě je spálení bankovek.[29]

Těžařská uskupení

Protože je nalezení bloku náhodný proces, pro malé těžaře je výdělek velice nepředvídatelný. Těžaři se proto často sdružují do tzv. těžařských uskupení (mining pool) a zkoušejí štěstí společně. Pokud některý z nich nalezne blok, odměna se rozdělí mezi všechny těžaře. Hlavní výhodou je větší předvídatelnost; zatímco těžař s průměrnou grafickou kartou by našel blok v průměru až za 5 let a do té doby by nezískal nic[30] (květen 2013), v uskupení může dostávat poměrně malou část několikrát denně. Nevýhodou jsou pak obvyklé poplatky správcům uskupení v řádu procent.

Technické řešení těžařského uskupení

Na princip fungování těžařských uskupení přišel český programátor Marek Palatinus (slush), který také dodnes jedno z nejvýznamnějších uskupení provozuje.[31] Funguje to tak, že uskupení vytvoří téměř celý blok (zahrne všechny transakce apod.), jediné, co chybí, je kryptografická nonce, která spolu s ostatními údaji bude dávat správný hash (menší než hodnota stanovená sítí). Uskupení pak každému těžaři přidělí rozsah, ve kterém má nonci hledat. Těžař hlásí uskupení dílčí výsledky, které jsou menší, než hodnota daná uskupením. Hodnota daná uskupením je větší, než je potřeba na nový blok. Většina dílčích výsledků tak nevede na nový blok, ale uskupení dostává informace, že těžař na problému pracuje a podle počtu dílčích výsledků ho i odměňuje.[32]

Protože pravidla bloku určuje správce uskupení, nikoli těžaři, má správce uskupení poměrně velký vliv. Je tak důležité, aby žádné uskupení nemělo nadpoloviční většinu těžařů, neboť by správce mohl rozhodovat, které transakce nezahrnout a síť by tak byla částečně centralizována.[20] Statistiky uskupení viz[33]

Hodnota Bitcoinu

Bitcoin je samostatná měna zcela nezávislá na tradičních měnách jako koruna, euro apod. Samotná hodnota Bitcoinu – podobně jako většiny ostatních měn – vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu. Není tedy kryta zlatem ani jinými komoditami (to by ani kvůli decentralizované povaze nebylo možné), ale podobně jako jiné běžné měny je kryta pouze důvěrou, že s ní bude možno v budoucnu zaplatit stejně jako dnes.[34] Cena je tedy dána ekonomickou rovnováhou. Někteří autoři též poukazují na to, že už ta skutečnost, že existuje decentralizovaná měna, která je nezávislá na čemkoli co by bylo možné zničit, je sama o sobě hodnotná. A že tedy hodnota Bitcoinu je alespoň zčásti už v tomto faktu.[35]

Častým omylem je názor, že hodnota bitcoinu je určena počtem/výkonem těžařů. Souvislost tam je, ale opačná – při zvýšení hodnoty se zvedne počet těžařů, ne naopak. Těžaři nemohou určovat skutečnou hodnotu, ta je dána pouze důvěrou.[36] Též bývá chybně uváděno, že je kryta vzácností, nepadělatelností apod. Tyto vlivy nemají přímou vazbu na hodnotu, ale na důvěru, která má vliv na nabídku a poptávku. Na hodnotě se tedy podílejí, ale nepřímo.

Cena je velice kolísavá, v současnosti se pohybuje okolo 1000 $ (20000 Kč) za 1 BTC[37] (listopad 2013).

Hodnota Bitcoinu v historii

Vývoj kurzu k americkému dolaru podle největší burzy MtGox

Bitcoin začínal jako čistě akademický projekt, kdy ho používali především odborníci a zájemci o technologii samotnou. Technologie však zaujala natolik, že hodnota po dlouhou dobu rychle stoupala. To přivedlo i zájemce, kteří investovali čistě ze spekulativních důvodů. Hodnota Bitcoinu tak zažila za svoji krátkou existenci prudký růst, vrchol investiční bubliny i částečný pád. Nyní Bitcoin opět roste a trhá historické rekordy; patrně díky vzrůstající akceptaci obchodníků i nepopulárním krokům tradičních bank (např. zdaňování bankovních vkladů na Kypru[38]).

Největší trh s bitcoiny je v amerických dolarech, následující tabulka proto ukazuje, kolik dolarů kdy stál jeden bitcoin:[39][40]

Vývoj ceny Bitcoinu v historii (srovnání s dolarem)
Období / datum Cena za 1 BTC Poznámky
leden 2009 – leden 2010 prakticky nulová žádný trh neexistoval, účastníky byli převážně nadšenci do kryptografie, kteří si bitcoiny posílali za zanedbatelné nebo žádné částky
únor 2010 – květen 2010 méně než 0,01 $ uživatel „laszlo“ uskutečnil první transakci – koupil dvě pizzy za 10.000 BTC.[41][42] Uživatel „SmokeTooMuch“ dražil 10.000 BTC za 50 $ (celkově). Kupec se nenašel[43]
červen 2010 0,08 $ za 5 dní cena vzrostla 10násobně z 0,008 na 0,08 $ / BTC
únor 2011 – duben 2011 1 $ Bitcoin dosáhl parity s dolarem[44]
8. června 2011 31 $ vrchol bitcoinové bubliny, od této chvíle začal kurz poprvé klesat
prosinec 2011 2 $ po několika měsících lokální minimum
prosinec 2012 13 $ postupně mírně stoupající
11. dubna 2013 266 $ vrchol cenové rally, kdy měsíc před tím cena každý den posilovala o 5–10 %. Po dosažení vrcholu se cena postupně propadla k 50 $. Poté zase začala stoupat
květen 2013 130 $ relativně stabilní, opět mírně stoupající
červen 2013 100 $ v červnu klesající až k 70 $, v červenci stoupající k 110 $
listopad 2013 350 $ v první listopadové dekádě prudký nárůst, cena poprvé překročila 350 $
konec listopadu 2013 1000 $ 27.11.2013 překročena cena 1000 $ na burze mtgox. Tedy burzy snadno dosažitelné pro občana EU.

Pozn.: Při čtení tabulky vezměte v úvahu, že hodnota dolaru také není konstantní, ale podléhá inflaci. Ta je však mnohem pomalejší než výkyvy ceny Bitcoinu, trendy jsou tedy dobře patrné.

Směnárny a využití měny

Bitcoiny lze získat (nebo prodat) třemi hlavními způsoby:

  • použití specializovaných směnáren na bázi burzy: např. Bitstamp.net (napůl česky), BTC-e.com, BtcEur.eu (ČR), BitStock.com (ČR/SK) Intersango.com, bitcoinstreet.cz a další. Většina si účtuje poplatek za směnu.
  • BitStock.com (ČR/SK) je největší česká burza. Na burze lze obchodovat v EUR a v CZK. Na rozdíl od ostatních burz si zde uživatelé posílají Bitcoiny přímo mezi sebou a je tak téměř nemožné jejich zcizení. Burza účtuje nulové poplatky za vklady a výběry (CZK i EUR) v rámci SEPA prostoru.
  • BtcEur.eu je plnohodnotná burza Bitcoin Euro, která zatím v provozu v české verzi. Podobně jako na Bitstamp obchodujete se všemi nabídkami a poptávkami, které obchodníci vložili na trh. Výhodou pro české a slovenské uživatele jsou online bankovní převody z Fio banky, takže nemusíte čekat a platit poplatky za SEPA platby a nízké obchodní poplatky od 0.1%
  • Bitcoin Bitcoiny je nový portál věnovaný problematice bitcoinu. Informace kde koupit nebo prodat bitcoiny.
  • Dagensia.eu (ČR) má účet i v ČR je proto možné provést transakci v CZK. V ostatních případech je nutno peníze převést jako SEPA platbu či alternativními platebními systémy.
  • jednoduchá česká směnárna: VirtuálníMěny.com. Možnost rychlého nákupu / prodeje v CZK a bez jakéhokoliv ověření totožnosti.
  • jednoduché online obchodovací portály bez poplatků za transakci: BitcoinStreet.cz
  • Směnárna VC.EXchange je novou směnárnou umožnující rychlou výměny bitcoinů a dalších altcoinů (litecoin, dogecoin). VC.EXchange nabízí možnost sledování výměny a její případné stornování pomocí uživatelského online portálu.
  • přímá směna s některým uživatelem, který je ochotný Bitcoiny prodat/koupit. Takoví jsou např. na LocalBitcoins.com (pro osobní setkání i online převod) nebo na fóru Bitforum.cz (pro převod on-line).
  • zapojení se do těžby bitcoinů (a tak jejich získávání), ať už sám, nebo v některém z uskupení. Většinou se nevyplatí kvůli ceně elektrické energie. Výkonné grafické karty, na kterých se těžba často provozuje, mají poměrně velkou spotřebu.
  • Bitcoin lze jednoduše přijímat v eShopech i v kamenném obchodě. Platební bránu s konverzí do českých korun nabízí brněnský startup Bitcoinpay.

Využití měny je zatím poměrně malé, patrně kvůli příliš proměnlivému kurzu a nejistým legislativním otázkám obchodníků.[5]. Neúplný seznam obchodů viz[45]

Software pro Bitcoin (klienti)

Bitcoin
Logo
Screenshot programu
VývojářSatoshi Nakamoto
První vydání3. ledna 2009
Aktuální verze0.9.2.1 (19. června 2014)
Operační systémmultiplatformní
Typ softwaruelektronické peníze
LicenceMIT
Webwww.bitcoin.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oficiálním klientem je Bitcoin-Qt. To je jediný „úplný“ klient (fungující i jako serverová část), který však obsahuje kompletní databázi transakcí (blockchain). Z důvodu své náročnosti bývá označován za nevhodný pro koncového uživatele.[2]

Další kategorií jsou tzv. tencí klienti (Electrum, MultiBit), kteří fungují jako interface k jinému serveru. To ale nijak nesnižuje jejich bezpečnost; soukromé klíče má uživatel pouze na svém počítači a nikdy se nikam neposílají. Server může být jakýkoli uzel Bitcoinu, není vázán na uzel od autora software.

Pro pokročilé uživatele a vývojáře je určen klient Armory, který běží nad Bitcoin-Qt a umožňuje mnohem bohatší správu.

Pro mobilní telefon existují aplikace jako BitcoinSpinner nebo Bitcoin Wallet. Při posílání adres se často používají QR kódy.

Kontroverze

Bitcoin přináší poměrně velké množství nových přístupů, které vzbuzují diskuse a otázky nad budoucností měny. Častá tvrzení jsou:[46][47]

  • zabudovaná deflace měny: kvůli omezenému množství peněz bude docházet k trvalé deflaci, avšak mnoho ekonomů zastává přínos spíše inflace. Oponenty jsou zastánci deflační ekonomiky[48][49][50]
  • krytí měny: hodnota měny je pouze spekulativní, samotná měna není ničím kryta. Častým protinázorem je poukázání na fakt, že současné fiat měny taktéž nejsou ničím kryté
  • zneužitelnost pro trestnou činnost: měna je kvůli náročné vystopovatelnosti a nemožnosti kontroly vhodná k trestné činnosti.[51] Ke stejnému účelu však lze zneužít i běžnou hotovost, neboť ta je také relativně anonymní. Ale také velké množství komodit.
  • neúplná anonymita: neexistuje opravdu spolehlivé zakrytí toho, jaké peníze odkud přišly[52][53]
  • nutnost generování adres: neexistuje žádná obdoba „variabilního symbolu“ ani zprávy připojené k platbě. Pro každou platbu – má-li být identifikovatelná – je nutné vytvořit další adresu. To je také nutný požadavek pro zachování anonymity
  • český směnárenský server Bitcash.cz hacknut, majitelům zmizely BitCoiny za několik milionů korun [54]

Odkazy

Reference

  1. a b Joshua Davis. The Crypto-Currency [online]. The New Yorker, 10 October 2011 [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. 
  2. a b (anglicky) Bitcoin client software
  3. (anglicky) Konference v New Yorku
  4. (anglicky) Konference v Praze
  5. a b Lehce neformální reportáž z Bitcoin Conference 2011
  6. (slovensky) Bitcoin konferencia Londýn 2012 (reportáž)
  7. (anglicky) The Two Bitcoin Conferences of 2013 (BitcoinMagazine.com)
  8. (anglicky) Bitcoin Foundation
  9. Vznikla Bitcoin Foundation
  10. http://e-svet.e15.cz/it-byznys/bitcoiny-jsou-penize-rozhodlo-nemecko-1014811 - Bitcoiny jsou peníze, rozhodlo Německo
  11. Zdanění bitcoinu v Německu - německy https://blog.bitcoin.de/steuern-fuer-bitcoins
  12. Baidu Stops Accepting Bitcoins After China Ban. Bloomberg. New York: 7 December 2013. Dostupné online [cit. 11 December 2013]. 
  13. http://www.investicniweb.cz/2013/9/14/george-selgin-centralni-banky-poslapaly-veskere-zasady-prisel-cas-digitalnich-men/ - George Selgin: Centrální banky pošlapaly veškeré zásady. Přišel čas digitálních měn?
  14. a b (anglicky) Block chain
  15. a b (anglicky) Bitcoin Block Explorer
  16. a b Decentralizovaná kryptoměna Bitcoin (abclinuxu.cz)
  17. (anglicky) How long will it take to generate all the coins?
  18. (anglicky) Bitcoin division limit
  19. Bitcoin.cz – často kladené dotazy
  20. a b (anglicky) Attacker has a lot of computing power
  21. (anglicky) BitcoinWatch.com
  22. (anglicky) Top 500 Supercomputing Sites
  23. (anglicky) BitCoin Vending Machine
  24. (anglicky) Bitcoin snack machine (fast transaction problem)
  25. (anglicky) What are bitcoin “confirmations”?
  26. (anglicky) Difficulty change
  27. Technologie těžení bitcoinů (blog.bitcoin.cz)
  28. (anglicky) Technical background of version 1 Bitcoin addresses
  29. (anglicky) But if no more coins are generated, what happens when Bitcoins are lost? Won't that be a problem?
  30. (anglicky) Bitcoin Mining Calculator
  31. České těžařské uskupení mining.bitcoin.cz
  32. Záznam z IRC bitcoin.cz, 21. 6. 2012
  33. (anglicky) Hashrate distribution
  34. Reportáž o Bitcoinu v pořadu Horizont na ČT24
  35. (anglicky) Bitcoin's Value is Decentralization
  36. Pomoc s Bitcoin (fórum na webtrhu)
  37. (anglicky) MtGox.com
  38. Krize na Kypru zvedla hodnotu kybernetické měny bitcoin. Kvůli strachu z bank (ihned.cz)
  39. (anglicky) Bitcoin Charts (hodnota měny, i v historii)
  40. (anglicky) History of Bitcoin (Bitcoin wiki)
  41. (anglicky) Pizza for bitcoins? (diskusní vlákno)
  42. (anglicky) Laszlo's pizza for $76,880
  43. (anglicky) Bitcoin Auction: 10,000.00 BTC --- Starting Bid 50.00 USD (diskusní vlákno)
  44. Bitcoin dosáhl parity s dolarem
  45. (anglicky) Bitcoin Trade
  46. (anglicky) Is the cryptocurrency Bitcoin a good idea?
  47. (anglicky) Hacker News discussion
  48. (anglicky) Deflationary spiral
  49. Nesmyslné strašidlo deflace
  50. (anglicky) Why Mainstream Economists Lie About Deflation
  51. Kokain přes internet. Přijde vám domů poštou.
  52. (anglicky) Anonymity
  53. (anglicky) An Analysis of Anonymity in the Bitcoin System
  54. Bitcash hacknut

Související články

Externí odkazy