Kostel svatého Michala (Olomouc): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ kat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Kostel svateho Michala.jpg|right|thumb|exteriér]]
[[Soubor:Kostel svateho Michala.jpg|right|thumb|exteriér]]


[[římskokatolická církev|Římskokatolický]] '''[[kostel]] [[Michael (archanděl)|svatého Michaela archanděla]]''' v [[Olomouc|Olomouci]] byl postaven ve [[13. století]] a zbarokizován v letech [[1676]] až [[1703]] podle návrhu [[Giovanni Pietro Tencalla|Giovanniho Pietra Tencally]]. Štukovou výzdobu interiéru navrhl [[Baltazar Fontana]].
[[římskokatolická církev|Římskokatolický]] '''[[kostel]] [[Michael (archanděl)|svatého Michaela archanděla]]''' v [[Olomouc]]i byl postaven ve [[13. století]] a zbarokizován v letech [[1676]] až [[1703]] podle návrhu [[Giovanni Pietro Tencalla|Giovanniho Pietra Tencally]]. Štukovou výzdobu interiéru navrhl [[Baltazar Fontana]].


== Exteriér ==
== Exteriér ==
Řádek 11: Řádek 11:


== Interiér ==
== Interiér ==
[[Image:Kostel svateho Michala interier.jpg|right|thumb|interiér]]
[[Soubor:Kostel svateho Michala interier.jpg|right|thumb|interiér]]


Zvony:
Zvony:
Řádek 24: Řádek 24:
V barokních břidličných podlahách ambitu kostela se vyskytují fosilní stopy ([[ichnofosilie]]): ''[[Spirodesmos archimedeus]]'' (také ve vstupní místnosti na věž), ''[[Spirodesmos spiralis]]'', ''[[Lophoctenium]]'' [[isp.]], ''[[Dictyodora liebeana]]'', ?''[[Megagrapton]]'' isp., ''[[Zoophycos]]'' isp., ''[[Phycosiphon incertum]]'' a ''[[Chondrites intricatus]]''. Výskyt [[ichnodruh]]u ''Spirodesmos archimedeus'' naznačuje, že břidlice pocházejí pravděpodobně z nyní zatopeného lomu u [[Dalov]]a.<ref>Lehotský T. & Zapletal J. (2007) Fosilní stopy v barokních břidličných podlahách vybraných olomouckých památek. - Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, Olomouc, č. 289-291, 14-24, ISBN 978-80-85037-46-3.</ref>
V barokních břidličných podlahách ambitu kostela se vyskytují fosilní stopy ([[ichnofosilie]]): ''[[Spirodesmos archimedeus]]'' (také ve vstupní místnosti na věž), ''[[Spirodesmos spiralis]]'', ''[[Lophoctenium]]'' [[isp.]], ''[[Dictyodora liebeana]]'', ?''[[Megagrapton]]'' isp., ''[[Zoophycos]]'' isp., ''[[Phycosiphon incertum]]'' a ''[[Chondrites intricatus]]''. Výskyt [[ichnodruh]]u ''Spirodesmos archimedeus'' naznačuje, že břidlice pocházejí pravděpodobně z nyní zatopeného lomu u [[Dalov]]a.<ref>Lehotský T. & Zapletal J. (2007) Fosilní stopy v barokních břidličných podlahách vybraných olomouckých památek. - Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, Olomouc, č. 289-291, 14-24, ISBN 978-80-85037-46-3.</ref>


==Křížová chodba==
== Křížová chodba ==
[[Image:Kostel svateho Michala krizova chodba.jpg|right|thumb|[[křížová chodba]]]]
[[Soubor:Kostel svateho Michala krizova chodba.jpg|right|thumb|[[křížová chodba]]]]
[[gotika|Gotická]] [[křížová chodba]] z přelomu 14. a 15. století kolem [[rajský dvůr|rajského dvora]] je jádrem bývalého [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] [[klášter]]a. Před rokem [[1380]] bylo u kostela vybudované severní křídlo chodby a také křídlo východní. Budovala ji dómská huť založená za biskupa [[Jan Volek|Jana Volka]]. Další dvě křídla vznikla v 80. a 90. letech 14. století a mají odlišný sloh, protože byla upravená po požárech v letech [[1398]] a [[1404]].
[[gotika|Gotická]] [[křížová chodba]] z přelomu 14. a 15. století kolem [[rajský dvůr|rajského dvora]] je jádrem bývalého [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] [[klášter]]a. Před rokem [[1380]] bylo u kostela vybudované severní křídlo chodby a také křídlo východní. Budovala ji dómská huť založená za biskupa [[Jan Volek|Jana Volka]]. Další dvě křídla vznikla v 80. a 90. letech 14. století a mají odlišný sloh, protože byla upravená po požárech v letech [[1398]] a [[1404]].
V severozápadním koutě ve čtvercovém klenebním poli je neobvyklá konstrukce [[Gotická_klenba#Obkročná klenba|obkročné klenby]]. Roku 1723 nechal [[převor]] Bořivoj Majer upravit gotická okna na barokní. Obrazy křížové cesty mezi okny jsou od malíře [[Antonín Berger|Antonína Bergera]] z Nového Jičína. Na tyto obrazy odkázala roku 1832 Anna Borstová 160 [[zlatý]]ch.
V severozápadním koutě ve čtvercovém klenebním poli je neobvyklá konstrukce [[Gotická klenba#Obkročná klenba|obkročné klenby]]. Roku 1723 nechal [[převor]] Bořivoj Majer upravit gotická okna na barokní. Obrazy křížové cesty mezi okny jsou od malíře [[Antonín Berger|Antonína Bergera]] z Nového Jičína. Na tyto obrazy odkázala roku 1832 Anna Borstová 160 [[zlatý]]ch.


== Kaple svatého Alexeje==
== Kaple svatého Alexeje ==
[[Image:MichalAlexius.jpg|left|thumb|Kaple sv. Alexia]]
[[Soubor:MichalAlexius.jpg|left|thumb|Kaple sv. Alexia]]
[[Kaple]] [[Svatý Alexej|svatého Alexeje]] (také sv. Alexia) je u východní křížové chodby.
[[Kaple]] [[Svatý Alexej|svatého Alexeje]] (také sv. Alexia) je u východní křížové chodby.


Řádek 56: Řádek 56:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Church of Saint Michael (Olomouc)}}


{{commonscat|Church of Saint Michael (Olomouc)}}


* [http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=160&pamatka=18 Dominikánský klášter a kostel sv. Michala (olomouc-tourism.cz)]
* [http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=160&pamatka=18 Dominikánský klášter a kostel sv. Michala (olomouc-tourism.cz)]

Verze z 27. 8. 2014, 08:28

exteriér

Římskokatolický kostel svatého Michaela archanděla v Olomouci byl postaven ve 13. století a zbarokizován v letech 16761703 podle návrhu Giovanniho Pietra Tencally. Štukovou výzdobu interiéru navrhl Baltazar Fontana.

Exteriér

V nikách hlavního průčelí jsou socha Spasitele a socha Panny Marie Immaculaty. Sochy vytvořil ve 30. letech 18. století Ondřej Zahner. Původně byly na ohradní hřbitovní zdi kolem (dnes zaniklého) kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci.[1]

Olomoučtí zastupitelé schválili v roce 2008 příspěvek 360 000 Kč z celkových nákladů 411 000 Kč na restaurování soch v průčelí kostela.[2]

Interiér

interiér

Zvony:

  • září 2007 - zvon svatého Jana Sarkandera -
  • 31. prosince 2007 by vytažen do věže zvon svaté Zdislavy - ze zvonařského bronzu, hmotnost 850 kg, tón fis1, cena asi 500 000 Kč[3]
  • bude odlit v roce 2008 - zvon Michael Archanděl - hmotnost 1850 kg, tón D, cena přibližně 1 milión Kč[4][5]
  • bude odlit ? - zvon Panna Maria - hmotnost 2500 kg, tón C, cena přibližně 1 500 000 Kč.[6]

Fosilní stopy

V barokních břidličných podlahách ambitu kostela se vyskytují fosilní stopy (ichnofosilie): Spirodesmos archimedeus (také ve vstupní místnosti na věž), Spirodesmos spiralis, Lophoctenium isp., Dictyodora liebeana, ?Megagrapton isp., Zoophycos isp., Phycosiphon incertum a Chondrites intricatus. Výskyt ichnodruhu Spirodesmos archimedeus naznačuje, že břidlice pocházejí pravděpodobně z nyní zatopeného lomu u Dalova.[7]

Křížová chodba

křížová chodba

Gotická křížová chodba z přelomu 14. a 15. století kolem rajského dvora je jádrem bývalého dominikánského kláštera. Před rokem 1380 bylo u kostela vybudované severní křídlo chodby a také křídlo východní. Budovala ji dómská huť založená za biskupa Jana Volka. Další dvě křídla vznikla v 80. a 90. letech 14. století a mají odlišný sloh, protože byla upravená po požárech v letech 1398 a 1404. V severozápadním koutě ve čtvercovém klenebním poli je neobvyklá konstrukce obkročné klenby. Roku 1723 nechal převor Bořivoj Majer upravit gotická okna na barokní. Obrazy křížové cesty mezi okny jsou od malíře Antonína Bergera z Nového Jičína. Na tyto obrazy odkázala roku 1832 Anna Borstová 160 zlatých.

Kaple svatého Alexeje

Kaple sv. Alexia

Kaple svatého Alexeje (také sv. Alexia) je u východní křížové chodby.

Původně byla na místě starší stavba ze 13. století.

Na jejích základech založil údajně roku 1380 Václav z Doloplaz kapli Navštívení Panny Marie. Z ní se zachoval presbytář, gotická okna s kružbami, triumfální lomený oblouk a z venkovní strany opěráky.

V polovině 19. století se gotická klenba lodi zřítila. V letech 1845-1852 byla v lodi vybudována valená klenba, kazatelna a kaple byla celkově upravena. Oltáře svatého Vincence a svatého Valentina z pololoviny 18. století nebyly obnoveny.

Od roku 1740 je kaple častěji uváděna jako kaple svatého Alexeje podle bratrstva svatého Alexia.

V kapli je epitaf z roku 1524 náležející Janu Eibenstockovi jako jeden z prvních dokladů renesance ve městě a pískovcová nádrobní deska Jiřího Valeriána Podstatského z Prusinovic. Hrobka rodiny Podstatských je od 17. století pod podlahou kaple.

Reference

  1. Chrám svatého Michala http://www.svatymichal.cz/historie/svMichal.html citováno 16. prosince 2007
  2. 29. dubna 2008 - Olomoučtí zastupitelé schválili peníze na opravy historických domů. - www.olomouc.cz
  3. Olomoučané mohou v centru města obdivovat zvon svaté Zdislavy - www.olomouc.cz, 24. prosince 2007
  4. Pášová P. (paš) Třetí zvon pro Sv. Michala už má výzdobu. - Olomoucký Deník, 16. dubna 2008, strana 3.
  5. V brodecké zvonařské dílně vzniká třetí zvon pro olomoucký chrám - www.olomouc.cz, 17. dubna 2008
  6. (paš) Třetí zvon pro Sv. Michala už má výzdobu. - Olomoucký Deník, 16. dubna 2008, strana 3.
  7. Lehotský T. & Zapletal J. (2007) Fosilní stopy v barokních břidličných podlahách vybraných olomouckých památek. - Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, Olomouc, č. 289-291, 14-24, ISBN 978-80-85037-46-3.

Související články

Literatura

  • J. Bláha, M. Pojsl, V. Hyhlík: Olomouc – Kostel sv. Michala, Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě, Velehrad 1992

Externí odkazy


Šablona:Geo dms