Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ŠJů přesunul stránku Červený Hrádek (zámek, okres Chomutov) na Červený Hrádek (zámek, Jirkov) s výměnou přesměrování: rozlišovač podle obce
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}
Řádek 23: Řádek 23:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Červený Hrádek Castle (Jirkov)|Červený Hrádek}}
* {{Commonscat|Červený Hrádek Castle (Jirkov)|Červený Hrádek}}
* [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz www.zamek-cerveny-hradek.cz]
* [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz www.zamek-cerveny-hradek.cz]



Verze z 25. 8. 2014, 21:19

Čelní pohled

Zámek Červený hrádek je raně barokní zámek ležící 2 km severně od Jirkova uprostřed lesů na úpatí Krušných hor.

Historie

Červený hrádek stojící na místě původního středověkého hradu Borek získal svůj název v 1. polovině 15. století, kdy byl opraven a fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Na hradu a následně zámku Červený hrádek se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku jistě stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či Lobkoviců. Jiří Popel z Lobkovic potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců.

Dnešní podobu získal zámek v 17. století kdy ho vlastnil rod Hrzánů. V letech 16871688 působil na zámku sochař Jan Brokoff, který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn Ferdinand Maxmilián, v Evropě proslulý barokní sochař.

Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce 1945 zabaven.

V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila LDN. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–1946 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší inventář velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.

Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov příspěvková organizace, která zámek spravuje.

Architektura a zámecký park

Zámek je barokní čtyřkřídlá uzavřená budova kolem obdélníkového nádvoří krytá mansardovou střechou. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní fasády dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří arkádami, ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné schodiště se zábradlím z balustrů, zdobené vázami. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším portálem. V obou vchodech je bohatá štuková a malovaná výzdoba stropu. V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora. Park byl původně doplněn plastikami a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná magnolie u schodiště zámku. Dnes je park kulturní památkou a je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek.

Prohlídkový okruh

Návštěvníci mají možnost navštívit s průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a nejzajímavější prostory zámecké kaple a rytířského sálu.

Zámecká kaple je zasvěcena sv. Janu Křtiteli, nachází se v ní původní dřevěné lavice a zpovědnice. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční varhany z 18. století, které už nejsou na měchy – byly zelektrizovány. V hlavní části s oltářem, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, vitráže a nástěnné malby s výjevy ze života sv. Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z něj byly zcizeny a jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V roce 1998 byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat mše i církevní svatební obřady.
Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy antických bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s Turky a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat, z nich je bezesporu nejzajímavější obrázek slona nad prostředním oknem. Ten patrně souvisí s tureckými válkami.

Externí odkazy

Šablona:Geo cz