1997: Porovnání verzí

Demografický vývoj v Česku
1997
Střední stav obyvatel	10 303 642
Narození	90 930
Zemřelí	112 744
Přirozený přírůstek	- 22 087
Přírůstek stěhováním	12 075
Celkový přírůstek	- 10 012
	Tento box: zobrazit; diskuse;

[[{{{rok}}}]]
	Doprava;
	Kultura;
	Sport;
	Společnost;
	← [[Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „{“]] \| [[Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „{“]] →

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 8. 2014, 14:51

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 ► ►►

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

V lednu

leden - po masových bouřích uznala srbská vláda zvláštním zákonem volební výsledky z obecních voleb do samosprávy v Jugoslávii, kde zvítězila opozice. Byl to počátek změn, který nakonec přivedl opozici k vládě nad Bělehradem.
1. ledna Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
3. ledna – Skončilo vysílání první soukromé televizní stanice - Premiéra TV - a zahájila vysílání její následovnice - Prima televize. Ta se stala druhou soukromou celoplošnou televizí v České republice.
4. ledna – Prezident České republiky Václav Havel se oženil s Dagmar Veškrnovou.
5. ledna – Na základě mírové dohody z 30. srpna 1996 odešla ruská vojska z Čečenska.
7. ledna – Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda podal demisi. Důvodem jeho odstoupení z funkce ministra byla skutečnost, že protiprávně užíval titul JUDr., ačkoliv nesložil doktorské zkoušky. Nahradila ho Vlasta Parkanová ze stejné strany.
11. ledna – v katedrále sv. Víta vysvětil kardinál Miloslav Vlk na biskupy V. Malého a J. Paďoura.
17. ledna – Téměř 30 let po dobytí Hebronu začala opouštět toto území Izraelská armáda. Stalo se tak na základě dohody z 15. ledna t.r. mezi izraelskou a palestinskou delegací.
21. ledna – Premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl ratifikovali v Praze Česko-německou deklaraci.
22. ledna – Česká modelka Tereza Maxová založila Nadaci Terezy Maxové.
23. ledna se americkou ministryní zahraničí stala pražská rodačka Madeleine Albrightová.
27. ledna byl Aslan Maschadov zvolen prezidentem Čečny.
28. ledna – Pedagogové základních a středních škol zahájili tzv. řetězovou stávku jako výraz nespokojenosti se svými platy (k vyvrcholení došlo při demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze 12. dubna t. r.).

V únoru

4. - 8. února – Proběhla stávka železničářů vyhlášená jejich odborovým svazem; jednalo se o největší stávku v české novodobé historii, která byla původně plánována na 2 dny. Stávkující si vymohli uzavření dohody s vládou (stávka znamenala ztrátu 1 miliardy korun).
5. února – Pořezán poslanec Pavel Dostál.
14. února schválily obě komory parlamentu ČR Česko-německou deklaraci.
21. února byl zvolen starostou Bělehradu Zoran Đinđić, jeden z vůdců opozice proti Miloševićovi. Stal se tak prvním nekomunistickým starostou Bělehradu po druhé světové válce. Toto vítězství opozice však bylo pouze dočasné, protimiloševičovská koalice se v květnu t.r. rozpadla a ztratila svůj vliv.
26. února bylo připsáno na list ohrožených mokřadů Litovelské Pomoraví.
27. února byl v Irsku uzákoněn rozvod.

V březnu

8. března propukly boje na jihu Albánie.
23. března byla ve městě Princeton (New Jersey) založena Lidová strana Jižního Mongolska. Ta si za cíl vytkla nezávislost tohoto území na Číně.
24. března rezignuje na svoji funkci šéf ODA Jan Kalvoda. Nahradí ho Michael Žantovský.
24. března získává v americkém Los Angeles Oscara film Jana Svěráka Kolja.
v noci z 27. na 28. března se v Otrantském průlivu po srážce s jednou italskou lodí potopila albánská loď. Na místě zůstalo 58 obětí. Jednalo se pravděpodobně o albánské uprchlíky, kteří opustili občanskou válkou zmítanou Albánii.
Na jaře byla dokončena vodní nádrž Slezská Harta. Tato nádrž měla velký význam při katastrofálních povodních v létě t.r.
Na jaře reaguje vláda na zhoršující se ekonomickou situaci řadou rozpočtových škrtů, označovaných jako „úsporné balíčky“

V dubnu

2. dubna byla v Minsku podepsána Smlouva o unii mezi Běloruskem a Ruskem. Idea vzniku Svazového státu Ruska a Běloruska pochází od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
3. - 4. dubna - Masakrem v Thalitu započal nejkrvavější rok v Alžírské civilní válce (1991 - 2002).
9. dubna podává demisi ministr pro místní rozvoj Jaromír Schneider (KDU-ČSL). V květnu ho nahradí Tomáš Kvapil ze stejné strany.
18. dubna byli odsouzeni Orličtí vrazi – Ludvík Černý na doživotí, Vladimír Kuna na 25 let, Karel Kopáč na 21 let, Petr Chodounský na 14 let a Irena Meierová na 10 let.
19. dubna proběhly volby v Bulharsku. V nich zvítězil pravicový Svaz demokratických sil.
25. - 26. dubna navštívil Prahu papež Jan Pavel II. Jeho návštěva byla součástí Svatovojtěšského milénia.

V květnu

květen - ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v televizním pořadu prohlašuje, že se ani po provalení ekonomických potíží nehodlá vzdát postu ministra. "To by mě museli vynést nohama napřed!", zní jeho reakce.
2. května se Tony Blair stal premiérem Velké Británie.
24. května se Kenneth Davis Anthony stal premiér ostrova Svatá Lucie.
24. května proběhly volby v Íránu. V nich zvítězil umírněný šíitský duchovní Muhammad Chátamí.
27. května podepsali v Paříži nejvyšší představitelé NATO a Ruska "Ustavující akt o vztazích Rusko - NATO".

V červnu

1. června proběhlo druhé kolo francouzských parlamentních voleb. V nich zvítězila Socialistická strana Lionela Jospina. Teprve potřetí v dějinách V. republiky nastalo období tzv. Cohabitation.
2. června se propadl thajský baht oproti dolaru o 18%. Tím začala asijská finanční krize r. 1997.
2. června – ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA) podává demisi. Nahradí ho Karel Kühnl ze stejné strany.
2. června – ministr školství Ivan Pilip (ODS) podává demisi. Nahradí ho nestraník Jiří Gruša.
6. června byla v Bangkoku podepsána dohoda o spolupráci zemí JV Asie (Bangladéš, Indie, Srí Lanka, Thajsko, Bhútán a Nepál), nazvaná BIST-EC. Dne 22. prosince t.r. se k této ekonomické spolupráci přidal i Myanmar (Barma) a vznikl tak BIMSTEC (tj. Iniciativa Bengálského zálivu pro multisektorální technickou a ekonomickou spolupráci).
9. června - Milan Uhde rezignuje na post předsedy poslaneckému klubu ODS. Do této funkce je příští den zvolen Jiří Honajzer.
10. června - Poprvé od listopadu 1989 požádala vláda o vyslovení důvěry v průběhu svého funkčního období; získala v Poslanecké sněmovně 101 hlasů (díky Tomášovi Teplíkovi, bývalému členu ČSSD, který přeběhl do klubu ODS, a nezařazenému poslanci J. Wagnerovi, taktéž bývalému členu ČSSD) proti 99 hlasům opozice.
12. června oznamuje prezident Havel svoji kandidaturu na prezidenta.
30. června vyšel v Londýně román Harry Potter a Kámen mudrců, první díl potterovské série britské autorky J. K. Rowlingové.

V červenci

1. července byl Hongkong předán britskými úřady Číně. Ta se zavázala nezměnit současný kapitalistický systém a životní styl po dobu 50 let, tedy až do roku 2047.
8. – 9. července – Česká republika byla společně s dalšími 2 zeměmi střední Evropy (Polskem a Maďarskem) na Summitu NATO v Madridu oficiálně pozvána do Severoatlantické aliance.
5. – 16. července proběhly na Moravě rozsáhlé povodně. Jejím symbolem se stala obec Troubky, která byla prakticky kompletně zničena.
15. července byl ve své vile v americkém letovisku Miami Beach zavražděn italský módní návrhář Gianni Versace. Vrahem byl jistý Andrew Cunanan, drogově závislý sériový vrah, ten se o 10 dní později zastřelil.
23. července skončil Slobodan Milošević jako prezident Srbska. Až do zvolení nového prezidenta vykonával úřad Dragan Tomić, předseda Srbského národního shromáždění.
23. července skončil na postu prezidenta svazové republiky Jugoslávie Zoran Lilić. Vystřídal ho dosavadní prezident Srbska, Slobodan Milošević.
25. července došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice.

V srpnu

srpen - po odvysílání reportáže "Cikáni jdou do nebe", kterou natočila pro TV Nova investigativní novinářská dvojce Josef Klíma a Radek John, začal masivní odchod Romů do Kanady.
2. srpna se stal prezidentem Íránu Muhammad Chatámí.
5. srpna byl zvolen prezidentem Bolívie někdejší diktátor, generál Hugo Banzer. Stal se tak prvním diktátorem v LA, který se vrátil k moci demokratickou cestou.
19. srpna - 24. srpna proběhly Světové dny mládeže v Paříži.
srpen Dame Pearlette Louisy se stal generální guvernér ostrova Svatá Lucie.
31. srpna zemřela v Paříži princezna Diana. Událost sama a následná reakce britské královské rodiny inspiroval filmaře v roce 2006 k natočení filmu Královna.

V září

na začátku září vypukla v Kosovu mezi UÇK a jugoslávským státem občanská válka.
4. září začalo v Praze Forum 2000, které založili Václav Havel, Yohei Sasakawa a Elie Wiesel. Jejím hostem byl i tibetský dalajláma, který přijel na osobní pozvání prezidenta Václava Havla, aby se zúčastnil tohoto diskuzního panelu.
5. září byl v Moskvě odhalen Pomník Petra I. Velikého. V době jejího odhalení se jednalo o nejvyšší sochu v Evropě a dodnes (2010) se nikomu nepodařilo tento rekord překonat.
10. září vstoupila v platnost mezinárodní dohoda o vyhodnocování vlivů na životní prostředí.
11. září proběhlo ve Skotsku referendum, na jehož základě byl ustanoven nezávislý Skotský parlament. První volby se uskutečnily v r. 1999.
19. září proběhly prezidentské volby v Černé Hoře. V nich zvítzězil prozápadně orientovaný Milo Đukanović.
21. září proběhly v Polsku parlamentní volby. V nich zvítězila pravicová Volební akce Solidarita.
24. září prezidentem Vietnamu se stal Tran Duc Luong.
25. září premiérem Vietnamu se stal Phan Van Khat.
26. září postihlo středoitalskou obec Assisi silné zemětřesení. Nejzávažnější škody tohoto zemětřesení, které postihlo skoro celý kraj Umbrie a Marche, bylo především zhroucení klenby v kostele sv. Františka, které zdobily vzácné Giottovy fresky.
30. září byl z iniciativy Srbského hnutí obnovy, bývalého koaličního partnera v komunální politice, odvolán z postu starosty Bělehradu Zoran Đinđić. Opozice v Jugoslávii dočasně prohrála.
30. září se stal premiérem Polska Jerzy Buzek.
v průběhu září si Linda Trippová, kolegyně stážistky Monika Lewinské, začíná tajně nahrávat důvěrné telefonáty, ve kterých se Monika svěřuje se svým tajným vztahem s Billem Clintonem. Začíná tak proces, který vyústí v tzv. Skandál Lewinské či Monicagate.

Říjen

1. října - Na univerzitě v Prištině protestovali studenti proti srbskému režimu v Kosovu.
2. října byla podepsána Amsterdamská smlouva.
10. října se Jihoafrická republika připojila k Africkému hospodářskému společenství.
13. října se v severoirském městě Belfast uskutečnila schůzka mezi Tonym Blairem a Gerrym Adamsem, vůdcem strany Sinn Féin. Šlo o první schůzku na takto vysoké úrovni.
17. října, poté, co ji 2. dubna schválily obě komory polského parlamentu a co byla 25. května odsouhlasena v referendu, vstoupila v platnost nová Ústava Polské republiky.
23. října odstoupil ze všech veřejných funkcí ministr zahraničí Josef Zieleniec a jako první z významných členů ODS se vzdal i členství ve straně. Reagoval tak dosavadní výsledky vyšetřování finančních skandálů ODS.

Listopad

listopad - na japonském trhu se objevil tamagoči.
6. listopadu byl otevřen 62 km dlouhý úsek dálnice D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova. Cesta z Plzně do Rozvadova se zkrátila na více než poloviční dobu. O 4 dny později otevřen společný česko-německý hraniční přechod Rozvadov-Weidhaus.
7. listopadu podává demisi ministr vnitra Jan Ruml (ODS).
8. listopadu dochází ke jmenování 3 nových ministrů vlády ČR - ministrem vnitra se stává Jindřich Vodička (ODS), na jeho místo (MPSV) přichází Stanislav Volák (ODS) a na prázdné křeslo ministra zahraničí je jmenován nestraník Jaroslav Šedivý.
8. listopadu byl na diskotéce v Biskupcově ulici v Praze 3 ubodán dvěma skinheady súdánský student Hassan Elamin Abdelradi.
10. listopadu byla v Minsku vyhlášena Charta 97. Inspirovala se československou deklarací z r. 1977 a autoři v ní vyjadřovali svůj nesouhlas s porušováním lidských práv v Bělorusku a naprostým zničení národní kultury.
16. listopadu byl čínský disident Wej Ťing-šeng, čínský politik a "vězeň č. 1." po téměř 20 letech ve vezení propuštěn na svobodu. Po propuštění odletěl do USA.
17. listopadu se uskutečnil masakr v Luxoru. Tento teroristický útok na západní civilisty (turisty) financoval Usáma bin Ládin.
v listopadu vyzval primas katolické církve arcibiskup Miloslav Vlk v televizním vystoupení vládu Václava Klause k odstoupení. Vzápětí po jeho vystoupení předsedové koaličních stran Lux a Skalický oznámili odchod ministrů koaličních stran z vlády.
28. listopadu vystoupili před novináře vlivní členové ODS, Jan Ruml a Ivan Pilip a přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. Událost se dostala do všeobecného povědomí jako Sarajevský atentát.
29. listopadu odvysílala TV Nova v hlavních zprávách informaci, že Václav Klaus má vilu ve Švýcarsku, která je patrně pořízena za peníze zašantročené z různých fondů. Jako zdroj informace byl představen bývalý policejní důstojník Jiří Sprušil.
30. listopadu byl na stranickém sjezdu ODA zvolen do funkce předsedy Ministr životního prostředí Jiří Skalický. Vystřídal tak svého kolegu Michaela Žantovského, který již na funkci nekandidoval.
30. listopadu podává premiér Václav Klaus demisi z funkce předsedy vlády. Poprvé v dějinách České republiky padla vláda.

Prosinec

1. prosince je v čísle 49/1997 týdeníku Respekt zveřejněna nikdy nepotvrzená zprávu o údajném tajném švýcarském kontu ODS.
3. prosince vyšel zákon o územním členění státu – Česká republika byla rozdělena do 14 krajů s platností od 1. ledna 2000.
5. prosince bylo DVD Fórem schválené rozšíření standardizovaných zvukových formátů o formát Dolby Digital (AC-3).
7. prosince požádal český prezident Václav Havel Josefa Luxe, aby zahájil jednání o složení a programu nové vlády.
9. prosince přednesl prezident Václav Havel před oběma komorami parlamentu v Rudolfinu svůj projev.
11. prosince byl v japonském městě Kjóto podepsán Kjótský protokol. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %.
13. prosince rozhodli představitelé členských států EU na zasedání v Lucemburku oficiálně pozvat šest kandidátských států (Česká republika,Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovinsko) k přístupovým jednáním. Ta začala na začátku r. 1998.
14. prosince byl na VIII. Kongresu ODS v Poděbradech potvrzen jako předseda ODS premiér v demisi Václav Klaus a porazil tak svého vyzyvatele a politického konkurenta Jana Rumla poměrem 227:72 z 312 možných. Místopředsedy ODS byli zvoleni Bohdan Dvořák, Libuše Benešová, Miroslav Beneš a Miroslav Macek.
16. prosince byl jmenován předsedou vlády Josef Tošovský.
17. prosince měl ve Spojených státech premiéru film Vrtěti psem. Film se stal nesmírně populárním, protože si diváci začali propojovat děj filmu (vymyšlená válka v médiích, která má dát voličům zapomenout na sexuální skandál prezidenta) se skutečností v následujícím roce 1998 (Operace Pouštní liška X Skandál Lewinské)
18. prosince proběhly v Jižní Koreji prezidentské volby. V nich zvítězil poprvé v jihokorejských dějinách představitel opoziční strany Kim Te-džung.
19. prosince vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla 17. ledna 1998 do nově se rodící Unie svobody.
19. prosince měl ve Spojené státech premiéru velkofilm Titanic, jeden z divácky nejúspěšnějších filmů všech dob.
22. prosince byl v mexickém městě Chapas v době konání mše povražděna jedna indiánská komunita. Atentátníci se hlásili k jedné z polovojenských militantních skupin, operujících v celém Mexiku. Bylo zavražděno 45 lidí, z toho 4 těhotné ženy.
23. prosince proběhly ve Slovinsku prezidentské volby. Už v prvním kole byl zvolen dosavadní prezident Milan Kučan.
27. prosince byl zavražděn Billy Wright, vůdce jedné polovojenské protestanské skupiny v Severním Irsku.
28. prosince - Aby bylo zabráněno dalšímu šíření viru H5N1, známého také jako virus ptačí chřipky, nechali úřady v Hongkongu usmrtit asi 1,5 milionu kuřat.
29. prosince se Milan Milutinović, jugoslávský ministr zahraničí (1995 - 1998), stal prezidentem Srbska.

Neznámá data

Václav a Dagmar Havlovi založili Vizi 97.
příchod Hale-Boppovy komety způsobil hromadnou sebevraždu kultu Nebeská brána.
Astana se stala hlavním městem Kazachstánu.
V Angole byla nastolena vláda národní jednoty.
Bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, byla rozdělena na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku.
Španělsko, Slovensko, Monako, Chorvatsko a Bulharsko se staly členy EUROCONTROLu.
Objevila se první sociální síť, SixDegrees.com.
V Kongu nastal konec občanské války.
V Paříži byla založena Asociace evropských kinematografií (Association des Cinémathéques Européenes - ACE). Mezi její zakládající členy patří i Národní filmový archiv.

Vědy a umění

23. února byl oficiálně oznámen úspěšný pokus naklonovat savce i první výsledek tohoto pokusu - ovce Dolly.
23. května mělo v USA premiéru pokračování Spielbergova trháku Ztracený svět: Jurský park, jenž byl natočen podle stejnojmenného románu Michaela Crichtona.
15. říjen – k Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens
18. prosince byla vydána verze 4.0 jazyka HTML
24. prosince AsiaSat 3/HGS-1 – průlet kolem Měsíce
japonští chemici objevili směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato
staré toruňské město bylo zapsáno na seznam UNESCO
Tallinnské staré město bylo zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO
vyšla nová verze FAT nazývaná FAT32
Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu
standard GPRS

Nobelova cena

Narození

Česko

7. května – Adam Mišík, český herec

29.prosinec Pavel Bednař

Svět

12. června – Malalaj Júsufzaiová, pákistánská bojovnice za lidská práva
16. prosince – Zara Larsson, švédská zpěvačka

Úmrtí

Česko

9. ledna – Milan Kopřiva, typograf (* 22. listopadu 1929)
17. ledna
- Karel Benedík, malíř a restaurátor (* 6. listopadu 1923)
- František Jungwirth, překladatel a redaktor (* 27. července 1920)
23. ledna – Alois Hudec, český Sokol, gymnasta, olympijský vítěz 1936 (* 12. ledna 1908)
27. ledna – Božena Komárková, filozofka a teoložka (* 28. ledna 1903)
30. ledna – Josef Švejcar, český pediatr (* 20. května 1897)
1. února – Antonín Mores, pediatr a vysokoškolský pedagog (* 24. května 1908)
3. února – Bohumil Hrabal, český spisovatel (* 28. března 1914)
6. února – Ivan Skála, básník a politik (* 6. října 1922)
8. února – Miroslav Řihošek, atlet, dálkař a trojskokan (* 16. října 1919)
9. února – Luboš Pistorius, český divadelní režisér a dramaturg (* 11. prosince 1924)
15. února – Vladimír Maděra, profesor chemie, rektor pražské VŠCHT (* 23. ledna 1905)
19. února – Jarmil Burghauser, hudební skladatel (* 21. října 1921)
25. února – František Belfín, hudební skladatel a dirigent (* 11. července 1923)
1. března – Václav Roziňák, československý hokejový reprezentant (* 7. listopadu 1922)
13. března – Karel Pecka, spisovatel, politický vězeň a disident (* 6. prosince 1928)
26. března – Stanislav Bacílek, československý hokejový reprezentant (* 13. listopadu 1929)
27. března – Emanuel Macek, bibliograf (* 11. dubna 1924)
1. dubna – Karel Kyncl, reportér a novinář (* 6. ledna 1927)
5. dubna - František Kožík, český autor životopisných próz (16. května 1909)
14. dubna – Vladimír Novotný, kameraman (* 17. října 1914)
15. dubna – Zdeněk Mlynář, český právník, politik a politolog (* 22. června 1930)
20. dubna – Bedřich Prokoš, herec (* 23. října 1912)
5. května – Jaroslav Mařík, esperantista (* 22. prosince 1913)
12. května – Jiří Pecka, kanoista, olympijský medailista (* 4. června 1917)
13. května – Zdeňka Veřmiřovská, gymnastka (* 27. června 1913)
17. května – Jiří Syllaba, lékař a umělec (* 8. března 1902)
23. května – Albert Rosen, český dirigent (* 14. února 1924)
21. května – Karel Odstrčil, český hudební skladatel (* 5. srpna 1930)
28. května – Erich Sojka, spisovatel, autor písňových textů a překladatel (* 11. září 1922)
29. května – Antonín Dvořák, režisér a scénograf (* 12. září 1920)
11. června – Bohuslav Čáp, herec (* 26. října 1925)
19. června – Jiří David, sprinter (* 16. února 1923)
25. června – Michael Čakrt, hudební skladatel (* 15. ledna 1924)
29. června – Ema Řezáčová, spisovatelka (* 17. listopadu 1903)
15. července – Jaromír Tomeček, spisovatel (* 30. září 1906)
21. července – Růžena Grebeníčková, česká literární historička, teoretička a překladatelka (* 1. listopadu 1925)
23. července – Stanislava Součková, operní a koncertní pěvkyně (* 27. listopadu 1923)
4. srpna
- Tadeáš Řehák, administrátor tepelského kláštera (* 6. června 1923)
- Emil Fafek, reportážní fotograf (* 3. června 1922)
9. srpna – Oldřich Leška, český lingvista, rusista a slavista (* 16. června 1927)
10. srpna – František Matějek, historik (* 12. srpna 1910)
23. srpna
- Jan Šejna, československý politik a generál (* 12. května 1927)
- Miloslav Jágr, český průmyslový výtvarník a malíř (* 8. června 1927)
8. září – Vladimír Sommer, český hudební skladatel (* 28. února 1921)
30. září – Václav Maňas st., skladatel a hudebník (* 13. ledna 1914)
12. října – Jan Melka, československý fotbalový reprezentant (* 14. února 1914)
23. října – Leopold Musil, voják a příslušník výsadku Tungsten (* 15. listopadu 1911)
29. října – František Domažlický, houslista a skladatel (* 13. května 1913)
5. listopadu – Helena Šmahelová, spisovatelka (* 14. července 1910)
21. listopadu – Veronika Lieblová, manželka válečného zločince Adolfa Eichmanna (* 3. dubna 1909)
30. listopadu – Božena Srncová, sportovní gymnastka a olympijská vítězka (* 11. června 1925)
10. prosince – Ján Šmok, fotograf (* 30. prosince 1921)
19. prosince – Vladimír Lavický, malíř, grafik a básník (* 13. března 1923)
25. prosince – Vojtěch Tkadlčík, římskokatolický teolog (* 8. února 1915)

Svět

8. ledna – Melvin Calvin, americký chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 8. dubna 1911)
10. ledna – Alexander Robertus Todd, skotský biochemik, Nobelova cena za chemii 1957 (* 2. října 1907)
17. ledna – Clyde Tombaugh, americký astronom (* 4. února 1906)
2. února – Sanford Meisner, americký herec (* 31. srpna 1905)
19. února
- Leo Rosten, americký spisovatel a humorista (* 11. dubna 1908)
- Teng Siao-pching, čínský komunistický politik a reformátor (* 22. srpna 1904)
23. února – Tony Williams, americký jazzový bubeník (* 1945)
24. února – Nils-Olof Franzén, švédský spisovatel (* 23. srpna 1916)
25. února – Andrej Donatovič Siňavskij, ruský literární vědec, spisovatel a literární kritik (* 8. října 1925)
1. března – Hans Robert Jauß, německý literární teoretik (* 12. prosince 1921)
7. března – Edward Mills Purcell, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1952 (* 30. srpna 1912)
15. března – Victor Vasarely, maďarsko–francouzský malíř (* 9. dubna 1906)
19. března – Willem de Kooning, americký malíř a sochař (* 24. dubna 1904)
31. března – Lyman Spitzer, americký teoretický fyzik (* 26. června 1914)
4. dubna – Jehuda Leo Picard, izraelský geolog a hydrolog (* 3. června 1900)
5. dubna – Irwin Allen Ginsberg, americký básník (* 3. června 1926)
9. dubna – Mae Boren Axton, americká hudební skladatelka (* 14. září 1914)
10. dubna – Martin Schwarzschild, americký fyzik německého původu (* 31. května 1912)
12. dubna
- Nechama Leibowitz, izraelská biblistka (* 3. září 1905)
- George Wald, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 18. listopadu 1906)
17. dubna – Chajim Herzog, prezident Izraele (* 17. září 1918)
24. dubna – Viktor Kubal, slovenský výtvarník (* 20. března 1923)
2. května – Paulo Freire, brazilský filozof (* 19. září 1921)
3. května – Narciso Yepes, španělský klasický kytarista (* 14. listopadu 1927)
5. května
- David E. Scherman, americký fotograf (* 1916)
- John Carew Eccles, australský neurofyziolog, Nobelova cena (* 27. ledna 1903)
8. května – Ralph Wendell Burhoe, americký teolog (* 21. června 1911)
10. května – Jacinto Quincoces, španělský fotbalový reprezentant (* 17. července 1905)
11. května – Júsaku Kamekura, japonský grafický designér (* 6. dubna 1915)
17. května
- Giuseppe de Santis, italský režisér (* 11. února 1917)
- Michail Byčkov, sovětský hokejový reprezentant (* 22. května 1926)
21. května – Noël Browne, irský politik (* 20. prosince 1915)
22. května – Alfred Hershey, americký bakteriolog a genetik, Nobelova cena 1969 (* 4. prosince 1908)
24. května – Edward Mulhare, americký herec (* 8. dubna 1923)
26. května – Manfred von Ardenne, německý fyzik (* 20. ledna 1907)
29. května – Jeff Buckley, americký zpěvák a kytarista (* 11. listopadu 1966)
1. června – Nikolaj Alexandrovič Tichonov, sovětský politik (* 14. května 1905)
2. června – Helen Jacobsová, americká tenistka (* 6. srpna 1908)
5. června - Ivan Krajíček, slovenský herec, zpěvák, komik, režisér, moderátor a bavič (* 24. května 1940)
6. června – Eitel Cantoni, uruguajský automobilový závodník (* 4. října 1906)
7. června – Stanley Schachter, americký psycholog (* 15. dubna 1922)
8. června – Amos Tutuola, nigerijský spisovatel (* 20. června 1920)
12. června – Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník (* 9. května 1924)
13. června – Zoran Polič, slovinský právník a politik (* 20. prosince 1912)
15. června – Dal Stivens, australský novinář, spisovatel, humorista a lidový vypravěč (* 31. prosince 1911)
18. června
- Edmond Leburton, premiér Belgie (* 18. dubna 1915)
- Lev Kopelev, sovětský spisovatel (* 9. dubna 1912)
20. června – Alberto Rivera, protestanský náboženský publicista (* 19. srpna 1935)
25. června – Jacques-Yves Cousteau, francouzský námořní důstojník (* 11. června 1910)
26. června – Israel Kamakawiwo'ole, havajský hudebník (* 20. května 1959)
1. července – Robert Mitchum, americký herec (* 6. srpna 1917)
2. července – James Stewart, americký herec (* 20. května 1908)
12. července – François Furet, francouzský historik (* 27. března 1927)
15. července – Alan Jack Charig, britský vertebrátní paleontolog (* 1. července 1927)
17. července – Hugo Gunckel Lüer, chilský botanik a farmaceut (* 10. srpna 1901)
18. července – Eugene Merle Shoemaker, americký astronom a geolog (* 28. dubna 1928)
19. července – Oliver Rácz, slovenský básník, spisovatel, pedagog, politik (* 21. ledna 1918)
23. července – Chuhei Nambu, japonský atlet, zlato na OH 1928 (* 24. května 1904)
26. července – Kunihiko Kodaira, japonský matematik (* 16. března 1915)
1. srpna – Svjatoslav Richter, ruský klavírista (* 20. března 1915)
2. srpna – William Seward Burroughs, americký spisovatel (* 5. února 1914)
4. srpna
- Horace Bristol, americký válečný fotograf (* 16. listopadu 1908)
- Jeanne Calmentová, považovaná za nejdéle žijícího člověka (* 21. února 1875)
5. srpna – Clarence M. Kelley, ředitel FBI (* 24. října 1911)
8. srpna – Kazimierz Jasiński, polský historik (* 12. prosince 1920)
9. srpna – Edward Osóbka-Morawski, polský ministerský předseda (* 5. října 1909)
12. srpna – Jack Delano, americký fotograf a hudební skladatel (* 1. srpna 1914)
23. srpna – John Cowdery Kendrew, anglický biochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 24. března 1917)
25. srpna – Robert Pinget, francouzský spisovatel (* 19. června 1919)
30. srpna – Ernest Wilimowski, slezský fotbalista (* 23. června 1916)
31. srpna – Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese. (* 1. července 1961)
2. září – Viktor Frankl, rakouský neurolog a psychiatr (* 26. března 1905)
4. září – Hans Eysenck, německo-britský psycholog (* 4. března 1916)
5. září
- Georg Solti, britský dirigent a klavírista (* 21. října 1912)
- Matka Tereza, katolická misionářka albánského původu (* 26. srpna 1910), blahoslavená 2003
9. září – Burgess Meredith, americký filmový a divadelní herec a režisér (* 16. listopadu 1907)
14. září – András Berkesi, maďarský spisovatel (* 30. listopadu 1919)
15. září – Hubert Petschnigg, rakouský architekt (* 31. října 1913)
25. září
- Paul Bernard, anglický televizní režisér (* 20. června 1929)
- Jean Françaix, francouzský hudební skladatel (* 23. května 1912)
28. září – Ho Feng Shan, čínský diplomat, zachránce Židů (* 10. září 1901)
29. září – Roy Lichtenstein, americký malíř a sochař (* 27. října 1923)
6. října – Jevgenij Chalděj, sovětský fotograf (* 23. března 1917)
7. října – Gustáv Papp, slovenský tenorista (* 28. září 1919)
23. října – Pinchas Lapide, izraelský diplomat a teolog (* 28. listopadu 1902)
25. října – Vojin Lukić, jugoslávský ministr vnitra (* 4. prosince 1919)
1. listopadu – Józef Warszawski, polský kněz, filosof, spisovatel a odbojář (* 9. března 1903)
5. listopadu – Isaiah Berlin, rusko-britský filosof (* 6. června 1909)
6. listopadu – Josef Pieper, německý filozof (* 4. května 1904)
9. listopadu – Carl Gustav Hempel, americký filozof (* 8. ledna 1905)
10. listopadu – Silvio Accame, italský historik (* 22. prosince 1910)
13. listopadu – Ján Želibský, slovenský malíř a pedagog (* 24. listopadu 1907)
22. listopadu – Michael Hutchence, australský hudebník, člen skupiny INXS (* 22. ledna 1960)
25. listopadu – Hastings Kamuzu Banda, prezident Malawi (* 14. května 1906)
27. listopadu
- Eric Laithwaite, anglický elektrotechnický inženýr, vynálezce (* 14. června 1921)
- Malcolm Sheperd Knowles, americký teoretik vzdělávání dospělých (* 24. března 1913)
1. prosince – Stéphane Grappelli, francouzský jazzový houslista (* 26. ledna 1908)
8. prosince – Carlos Rafael Rodríguez, kubánský komunistický politik (* 23. května 1913)
10. prosince – Vincent Hložník, slovenský malíř (* 22. října 1919)
11. prosince – Roger Brown, americký psycholog (* 14. dubna 1925)
14. prosince – Owen Barfield, britský jazykovědec, filosof a spisovatel (* 9. listopadu 1898)
18. prosince – Michel Quoist, francouzský teolog a spisovatel (* 18. června 1921)
19. prosince – Jimmy Rogers, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 3. června 1924)
21. prosince – Johnny Coles, americký jazzový trumpetista (* 3. července 1926)
24. prosince – Toširó Mifune, japonský herec (* 1. dubna 1920)
26. prosince – Cornelius Castoriadis, řecko-francouzský levicový intelektuál (* 11. března 1907)
? – Claude Tresmontant, francouzský filosof (* 1927)
? – Marcel Bovis, francouzský fotograf (* 1904)
? – Ronald Pope, anglický sochař a malíř (* 16. srpna 1920)

Hlava státu

Evropa:

Amerika:

Spojené státy americké - Bill Clinton

Ostatní:

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1997 na Wikimedia Commons

@@ Řádek 186: / Řádek 186: @@
 '''Česko'''
 * [[7. květen|7. května]] – [[Adam Mišík]], český herec
+.prosinec Pavel Bednař
 '''Svět'''