Megalitická kultura

Jako megalitická kultura se ne dosti přesně označuje řada si podobných, i když jinak spolu nesouvisejících kultur z období mladší doby kamenné a doby bronzové. Název pochází z řeckého mega (velký) a lithos (kámen). Splečným znakem jsou totiž stavby z převážně velikých kamenných kvádrů a bloků.

Časové období

I když se stále ještě o stáří mnoha památek diskutuje, je možno pro Evropu zvolit následující hrubý časovový přehled, kdy megalistické památky vznikly:

• Palestina: 9000 – 2000 př. n. l.
• Malta: 4000 – 2000 př. n. l.
• Sardinie: 3000 – 600 př. n. l.
• Korsika: 3000 – 1000 př. n. l.
• Francie, Bretagne: 4500 – 2000 př. n. l.
• Iberský poloostrov: 4000 – 2000 př. n. l.
• Irsko, Anglie: 3500 – 1500 př. n. l.
• Nizozemí, Německo, Polsko, Skandinavie: 4000 – 2000 př. n. l.

Území megalitické kultury

Dnes známá naleziště památek této kultury se táhnou téměř polokruhem z britských ostrovů přes Francii, iberský popoostrov až po středomořské ostrovy (kde zahrnují i severoafrické pobřeží); další naleziště jsou v severním Německu, na Balkáně, v Palestině, Turecku, dále pak i na jiných kontinentech.

Britské ostrovy

• Stonehenge

Středozemí

Ħaġar Qim

Pozoruhodné megalitické stavby se nacházejí na Korsice, Sardinii, Sicílii a zejména na Maltě; přiřadit sem lze i do skály vytesané hroby na Baleárských ostrovech.

• K megalitické kultuře na Maltě se počítají zejména velké chrámy jako jsou Ħaġar Qim, Mnajdra, Ggantija nebo Tarxien, a také fenomén podzemního posvátného hypogea v Hal Saflieni.

Podívejte se také na

• Neolit