Slovesný rod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ty šablony tady nemají co dělat, článek genus by nikdy nebyl pod názvem „slovesný rod“
m ++{{různé významy|redirect=genus verbi|druhý=různých významech obecného slova|stránka=genus}} ...zminka o prichozim redirectu (a na nej navazanem rozcestniku) - na tomto minimu uz asi budu trvat (kvuli pouzitelnosti)
Řádek 1: Řádek 1:
{{různé významy|redirect=genus verbi|druhý=různých významech obecného slova|stránka=genus}}
'''Slovesný rod''' ([[latina|lat.]] ''genus verbi'') neboli '''diateze''' je [[Gramatika|mluvnická]] kategorie [[sloveso|sloves]]. Slovesný rod je v různých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] obvykle dvojí, a to [[Činný rod|činný]] (aktivum) a [[Trpný rod|trpný]] (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který [[podmět]] aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:
'''Slovesný rod''' ([[latina|lat.]] ''genus verbi'') neboli '''diateze''' je [[Gramatika|mluvnická]] kategorie [[sloveso|sloves]]. Slovesný rod je v různých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] obvykle dvojí, a to [[Činný rod|činný]] (aktivum) a [[Trpný rod|trpný]] (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který [[podmět]] aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:
* ''Pomlouvám.'' – aktivum, podmět (''já'') je původcem děje.
* ''Pomlouvám.'' – aktivum, podmět (''já'') je původcem děje.

Verze z 8. 7. 2014, 03:30

Na tento článek je přesměrováno heslo genus verbi. O různých významech obecného slova pojednává článek genus.

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves. Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to činný (aktivum) a trpný (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který podmět aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:

  • Pomlouvám. – aktivum, podmět () je původcem děje.
  • Jsem pomlouván. – pasivum, podmět () je trpitelem děje.

V aktivu se tedy shoduje sémantická role agens a syntaktická forma subjekt. V pasivu tato shoda neexistuje.

Z aktiva do pasiva lze převádět pouze přechodná slovesa (či tranzitivní, tj. slovesa, která mohou mít předmět v bezpředložkovém akuzativu). Při převodu do pasiva se pak podmět stává předmětem věty (pozbývá funkce agenta, tento proces se označuje jako deagentizace). Např.: Petr mne pomlouvá. x (Já) jsem pomlouván Petrem. Pokud podmětem aktivní věty není agens, nelze pasivum vytvořit. O tom, kdo bude podmětem věty, tedy rozhoduje do jisté míry mluvčí podle toho, co chce ve výpovědi zdůraznit, tento jev je součástí hierarchizace obsahu výpovědi.

V některých jazycích (např. v klasické řečtině) existuje ještě třetí rod, tzv. medium, tj. případ, kdy podmět koná děj na sobě nebo ve svůj prospěch. V češtině této kategorii přibližně odpovídá zvratné sloveso.

Související články

Litertura

  • NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 84.