Metro ve Varšavě: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Wikizprávy}} do odkazů; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commons}}
Řádek 104: Řádek 104:
* [http://www.metro.civ.pl/ Diskusní fórům fanoušků varšavského metra (polsky)]
* [http://www.metro.civ.pl/ Diskusní fórům fanoušků varšavského metra (polsky)]


{{commons|Warsaw Metro|Varšavské metro}}
* {{Commons|Warsaw Metro|Varšavské metro}}


{{MHD v Polsku}}
{{MHD v Polsku}}

Verze z 4. 7. 2014, 10:26

Metro ve Varšavě, Varšavské metro tvoří v současnosti jednu linku metra pod hlavním městem Polska Varšavou. Je také jediným systémem metra v zemi.

Historie

První projekty

Schéma metra podle projektu z 30. let 20. století

Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.

Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.

Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až ro roku 1957.

Vytížení sítě metra mezi lety 1995 a 2008

Postupná a pomalá realizace

Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později.

Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky 1 s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008. V roce 2009 došlo ještě k otevření stanic Plac Konstytuciji a Muranów na již provozovaném úseku, čímž byla linka 1 kompletně dokončena.

Existují i plány na vybudování dalších dvou linek (červené a zelené); první centrální úsek červené linky pod jádrem města je již ve fázi výstavby, do roku 2012 má být první úsek vybudován, další pak naváže v roce 2014. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště, od toho však bylo upuštěno.

Chronologie otevírání jednotlivých úseků

Úseky v provozu - modré
Úseky ve stavbě nebo projektované - červené.
Úsek Datum otevření
Kabaty - Politechnika 7. dubna 1995
Politechnika - Centrum 26. května 1998
Centrum - Ratusz 11. května 2001
Ratusz - Dworzec Gdański 20. prosince 2003
Dworzec Gdański - Plac Wilsona 8. dubna 2005
Plac Wilsona - Marymont 29. prosince 2006
Marymont - Słodowiec 23. dubna 2008
SłodowiecMłociny 25. října 2008

Stanice

Vlaky

V současné době disponuje linka jak ruskými vozy (modernizovaná varianta souprav typu 81-71 z ostatních východoevropských měst, 60 ks), tak i moderními vlaky od firmy Alstom (108 ks). Jsou deponovány v depy Kabaty, u jižní konečné.

Fotogalerie

Externí odkazy

Šablona:Link FA