Claude Debussy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bohemos (diskuse | příspěvky)
m přidána Kategorie:Úmrtí 25. března za použití HotCat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commons}}
Řádek 33: Řádek 33:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{Commons|Claude Debussy}}{{Commonscat|Claude Debussy}}
* {{Commons|Claude Debussy}}
{{Commonscat|Claude Debussy}}
* {{NK ČR|jn19990001672}}
* {{NK ČR|jn19990001672}}
* {{Wikicitáty|osoba=Claude Debussy}}
* {{Wikicitáty|osoba=Claude Debussy}}

Verze z 3. 7. 2014, 13:52

Achille-Claude Debussy [ašil klód debysy] ( 22. srpna 1862, Saint-Germain-en-Laye - 25. března 1918, Paříž) byl francouzský skladatel, otec a jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního impresionismu. Své umělecké názory sdílel s malíři a básníky, kteří se ve svých dílech snažili zachytit neopakovatelné okamžiky, prchavé vjemy a dojmy, nálady či barevné odstíny.

M. Baschet: Claude Debussy (1884)
Claude Debussy na Nadarově fotografii.

Život

V sedmi letech se začal učit hrát na klavír a v deseti letech, roku 1872 byl přijat na Pařížskou konzervatoř. Mezi jeho učiteli byl také varhaník César Franck a klavírista Isidor Philipp. Vynikal jako klavírista hrou z listu, rád experimentoval s disonancemi a vzpouzel se klasickým pravidlům. Veřejně hrál hlavně skladby Beethovenovy, Schumannovy a Chopinovy. Roku 1884 získal cenu Prix de Rome a v letech 1885-1887 žil ve Villa Medici v Římě, italské prostředí ho však nenadchlo. V letech 1888 a 1889 navštívil Bayreuth a Wagnerova harmonie na něj udělala velký dojem, podobně jako javánská pentatonická hudba.

Debussy měl řadu milostných afér a společenských skandálů, roku 1904 se seznámil s Emmou Bardac, ženou pařížského bankéře a vynikající zpěvačkou, s níž se nakonec 1908 oženil a měl s ní dceru Claude-Emmu. Zemřel na rakovinu během obléhání Paříže na jaře 1918, za dělostřeleckého bombardování byl provizorně pohřben na hřbitově Pere-Lachaise a o rok později definitivně na malém hřbitově Passy u Trocadéra.

Dílo

Od 90. let 19. století si Debussy vytvořil svůj vlastní styl, ovlivněný dobovým symbolismem Stéphana Mallarmé a často označovaný jako impresionismus, jakkoli se Debussy sám tomuto označení bránil. Psal hlavně kratší díla, klavírní, komorní i orchestrální hudbu a písně, často na slova Paula Verlaine. 1890 napsal Bergamskou suitu pro klavír, jejíž třetí věta, Au clair de lune na Verlainovu báseň, patří k nejznámějším. Publikoval ji až po úpravách roku 1905 a řada skladatelů ji později upravovala pro orchestr.

Roku 1894 napsal jednu ze svých nejslavnějších skladeb, Preludium k Faunovu odpoledni, krátkou symfonickou báseň pro orchestr, inspirovanou Mallarméovou básní. V letech 18931902 složil operu Pelleas a Melisanda, v níž mizí dominantní úloha sólisty, který je postaven na roveň sborovému zpěvu. Z orchestrální tvorby jsou nejdůležitější jeho symfonické skicy Moře, cyklus Obrazy a skladba Oblaka z třídílného titulu nazvaného Nokturna. Významná jsou též jeho drobná klavírní díla, především cyklus 24 skladeb Preludia, obsahující mj. slavné tituly "Potopená katedrála", "Dívka s vlasy jako len", či "Mlhy", dále klavírní cykly Obrazy, Rytiny, Pro klavír, Masky a další. Klavírní Preludia byla nedávno zpracována pro orchestr současným belgickým skladatelem Lucem Brewaeysem.

Seznam skladeb

Reprezentativní diskografie

  • Pelléas et Melisande - Vídeňští filharmonikové, sólisté: Maria Ewing, François Le Roux, José van Dam, ad., Vídeňský státní operní sbor, dirigent Claudio Abbado. Deutsche Grammophone, CD
  • Trois Nocturnes - Berlínští filharmonikové, dirigent Claudio Abbado. Universal Music, CD.
  • La Mer, Prélude à l'après midi d'un faune, Marche écossaise, Musiques pour Le Roi Lear Jeux, 6 Images, Printemps - Orchestre National de l'ORTF, dirigent Jean Martinon. EMI, 2 CD.
  • Suite Bergamasque, Childrens' Corner, Series I et II, 2 Arabesques, Pour le piano, Trois Estampes, L'Isle joyeuse, Ręverie - Pascal Rogé: klavír. Decca, CD.

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Debussy. Sv. 28, str. 253
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Debussy. Sv. 2, str. 1415

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Debussy na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA Šablona:Link GA