Soukromá listina: Porovnání verzí
wikiúprava |
m odebrána Kategorie:Dokumenty; přidána Kategorie:Listiny za použití HotCat |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
[[Kategorie:Diplomatika]] |
[[Kategorie:Diplomatika]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Listiny]] |
||
Verze z 28. 6. 2014, 11:40
Soukromá listina je v diplomatice označení pro listinu vydavatele, který neměl obecné právní uznání v záležitostech, kterých se přímo neúčastnil. Jedná se o rozmanité druhy listin z okruhu církve (biskupů, klášterů apod.), šlechty nebo listiny z městského prostředí (měst i jednotlivých měšťanů). Soukromá listina proto nepocházela z kanceláře vládce (krále, císaře) nebo papeže, neboť ty měly statut veřejné listiny. S postupným upevňováním písemného pořízení ve společnosti se k veřejným listinám přiřadily též notářské instrumenty.
Podle současné právní úpravy existují listiny soukromé a veřejné, o soukromých listinách pojednává občanský zákoník v §§ 565–566.[1] Soukromá listina je sepsána fyzickou nebo právnickou osobou (např. kvitance) a má nižší právní průkaznost než listina veřejná. Veřejná listina může být vydána orgánem veřejné moci, školou, soudem nebo notářem.
Reference
Literatura
- HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 3. vyd. Jinočany: H&H, 1997. ISBN 80-86022-09-9. Kapitola Diplomatika, s. 175–176.