Praha 1: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix
polit. příslušnost starosty MČ
Řádek 19: Řádek 19:
| úř.web = www.praha1.cz
| úř.web = www.praha1.cz
| email = posta@p1.mepnet.cz
| email = posta@p1.mepnet.cz
| starosta = [[Oldřich Lomecký]]<ref>http://www.praha1.cz/cps/politicka-reprezentace.html</ref>
| starosta = [[Oldřich Lomecký]]<ref>http://www.praha1.cz/cps/politicka-reprezentace.html</ref> ([[TOP 09]])
| mapa = Image:Location map municipal district Prague - Praha 1.PNG
| mapa = Image:Location map municipal district Prague - Praha 1.PNG
| foto = Soubor:Mikulas.jpg
| foto = Soubor:Mikulas.jpg

Verze z 3. 6. 2014, 16:29

Šablona:Infobox městská část Prahy

Městský obvod Praha 1, zahrnující centrální část města Prahy, poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.

Městská část Praha 1 leží v centrální oblasti Prahy a byla ustavena s účinností od 24. listopadu 1990 jako jedna z 56, později 57 městských částí, a to na území dosavadního obvodu Praha 1. Vykonává rozšířenou působnost státní správy pro své vlastní území a je tak již od svého vzniku jedním ze správních obvodů, jejichž počet se 1. července 2001 ustálil na 22. Tvoří ji celá katastrální území Staré Město a Josefov, dále pak značná část katastrálních území Hradčany, Malá Strana a Nové Město, a nepatrné části katastrálních území Vinohrady a Holešovice.

Obvod Praha 1 v letech 1949–1960

Poprvé existoval obvod Praha 1 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 194930. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej Staré Město, Josefov, Malá Strana, část Hradčan a část Holešovic-Buben.

V předcházejícím římském číslování obvodů, zavedeným k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb., mělo v centrální oblasti každé katastrální území vlastní číslo obvodu, byť šlo jen o formální obvody, protože obvody I. - VII. tvořily fakticky jediný volební a později i správní obvod. Nový obvod Praha 1 tak převzal číslo po Starém Městě (I.) a zcela nebo z větší části do sebe pojal i dosavadní obvody s čísly III. (Malá Strana), IV. (Hradčany) a V. (Josefov).

Území dnešního městského obvodu a městské části Praha 1

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 1, do nějž oproti období 1949–1960 připadla navíc i severní část Nového Města.

Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 a poté znovu Statut hlavního města Prahy (vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. HMP) s účinností od 1. července 2001 vymezily městskou část Praha 1 v území totožném s dosavadním městským obvodem Praha 1.

Rozkládá se v centru Prahy po obou březích Vltavy a zahrnuje většinu středověkého jádra města. Většina Prahy 1 je zapsána jako součást světového kulturního dědictví UNESCO. Na území Prahy 1 se nacházejí téměř všechny významné pražské turistické cíle jako Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Karlův most nebo židovská čtvrť Josefov. Na Malé Straně sídlí parlament a vláda České republiky, zatímco hlavní budovy Univerzity Karlovy najdeme na Starém Městě. Zdejší nemovitosti patří k nejdražším ve městě a zdejší adresy mají vysokou prestiž.

Přesnější vymezení a rozdělení území Prahy 1

Sousedící městské části a obvody

Související články

Externí odkazy

Reference


Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XX. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
1949–1960 1 2 7 8 3 9 11 12 10 13 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6