Trichotilomanie: Porovnání verzí
m oprava odkazu |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{neověřeno}} |
{{neověřeno}} |
||
'''Trichotilomanie''' je [[psychická porucha]], při níž si pacienti sami vytrhávají (a v některých případech i |
'''Trichotilomanie''' je [[psychická porucha]], při níž si pacienti sami vytrhávají (a v některých případech i jedí) [[vlas]]y. To vede k výraznému vypadávání vlasů, úzkostem nebo sociálnímu a praktickému poškození. Jméno choroby vytvořil francouzský dermatolog [[François Henri Hallopeau]], pochází z řeckých slov ''Trich''-(vlasy), ''till''(en)-(tahat) a ''mánie'' („šílenství, běsnění“). |
||
Trichotilomanie je klasifikována jako porucha [[sebeovládání]] a je často chronická a obtížně léčitelná. Nemoc se může vyskytovat u malých dětí, maximální nástup nemoci ale je mezi 9.–13. rokem. Může být spuštěna [[Deprese (psychologie)|depresemi]] nebo [[stres]]em. S ohledem na sociální důsledky onemocnění je často tato porucha nehlášená a obtížně určitelná nemoc, proto je složité určit přesný počet výskytu. Jeho celoživotní výskyt se odhaduje na 0,6 % (celkově), stejně tak jako na 1,5 % (u mužů) a 3,4 % (u žen). Místa, kde se vlasy vytrhávájí, jsou pokožka na temeni, řasy, obočí, paže, ruce a ochlupení na ohanbí. |
Trichotilomanie je klasifikována jako porucha [[sebeovládání]] a je často chronická a obtížně léčitelná. Nemoc se může vyskytovat u malých dětí, maximální nástup nemoci ale je mezi 9.–13. rokem. Může být spuštěna [[Deprese (psychologie)|depresemi]] nebo [[stres]]em. S ohledem na sociální důsledky onemocnění je často tato porucha nehlášená a obtížně určitelná nemoc, proto je složité určit přesný počet výskytu. Jeho celoživotní výskyt se odhaduje na 0,6 % (celkově), stejně tak jako na 1,5 % (u mužů) a 3,4 % (u žen). Místa, kde se vlasy vytrhávájí, jsou pokožka na temeni, řasy, obočí, paže, ruce a ochlupení na ohanbí. |
Verze z 27. 5. 2014, 13:16
Trichotilomanie je psychická porucha, při níž si pacienti sami vytrhávají (a v některých případech i jedí) vlasy. To vede k výraznému vypadávání vlasů, úzkostem nebo sociálnímu a praktickému poškození. Jméno choroby vytvořil francouzský dermatolog François Henri Hallopeau, pochází z řeckých slov Trich-(vlasy), till(en)-(tahat) a mánie („šílenství, běsnění“).
Trichotilomanie je klasifikována jako porucha sebeovládání a je často chronická a obtížně léčitelná. Nemoc se může vyskytovat u malých dětí, maximální nástup nemoci ale je mezi 9.–13. rokem. Může být spuštěna depresemi nebo stresem. S ohledem na sociální důsledky onemocnění je často tato porucha nehlášená a obtížně určitelná nemoc, proto je složité určit přesný počet výskytu. Jeho celoživotní výskyt se odhaduje na 0,6 % (celkově), stejně tak jako na 1,5 % (u mužů) a 3,4 % (u žen). Místa, kde se vlasy vytrhávájí, jsou pokožka na temeni, řasy, obočí, paže, ruce a ochlupení na ohanbí.